Čarodějnické procesy v Salemu: Kletba vyřčená u soudu sužovala místní šerify a město dlouhé roky. Kdo byl muž, který ji vyřkl?

Nespravedlivé čarodějnické procesy v Salemu trestaly nevinné

Píše se rok 1692 a procesy s čarodějnicemi v Salemu jedou na plné obrátky. Mezi obžalovanými se ocitá i postarší farmář Giles Corey spolu s jeho ženou Marthou. Zpočátku byli tito dva jen pouhými zvědavými pozorovateli toho, co se v Salemu odehrává. Později však Martha nevydržela sledovat příkoří, které se domnělým čarodějnicím děje a začala hlasitě protestovat proti nespravedlivým procesům. Veřejně kritizovala soudce a průběh soudního stání, otevřeně řekla, že nevěří na nadpřirozeno. To byla její zkáza. „Čarodějnice by bránila jen čarodějnice,“ usnesli se tehdy silně paranoidní obyvatelé Salemu, a Martha tak putovala před soud také. Giles Corey ji bránil, sám rovněž skončil ve vězení.

Kletbu vyřkl Giles Corey

Zatýkal jej místní šerif George Corwin. Giles Corey odmítal přiznat vinu či nevinu, takže se příprava na jeho soudní proces vlekla. Klíčový svědek však přece jen vypověděl, že jej Giles Corey „mučil svou magií“. K tomuto mučení mělo dojít v době, kdy byl Giles Corey za mřížemi. Soudní procesy však tehdy postrádaly veškerou logiku, bylo to dost na to, aby byl Giles Corey postaven za soud a obviněn z čarodějnictví. Svědek ve svém obvinění uvedl: „Viděl jsem zjevení Gilese Coreyho přijít a trápit mě. Tlačil na mě, abych napsal zápis do jeho knihy, a tak mi nejstrašlivěji ubližoval, několikrát mě byl, málem mi zlomil páteř. Skutečně ve svém srdci věřím, že Giles Corey je strašlivý čaroděj.“

I přes existenci tohoto svědectví se samozřejmě Giles Corey odmítal přiznat a trval na tom, že je zcela nevinný. V té době ovšem existovaly možnosti, jak donutit člověka přiznat se i k zločinům, které nikdy nespáchal. Využívalo se francouzského stylu mučení „peine forte et dure“, což bychom mohli přeložit jako silný a tvrdý trest. Giles Corey byl mučen skutečně krutým způsobem. Nejdříve byl vysvlečen donaha a položen na záda. Na něj byla položena dřevěná deska, která se nacházela v oblasti hrudníku a žaludku. Na desku bylo přikládáno více a více kamenů, které drtili tělo tehdy osmdesátiletého Coreyho. Tuto proceduru nařídil místní šerif. Giles Corey se však ukázal jako mimořádně silný muž, ačkoliv na něm kameny ležely už 24 hodin, nekřičel bolestí, dokonce prý šerifa provokoval, ať mu naloží ještě víc. Svědci popsali, že za dva dny už Giles Corey vypadal naprosto příšerně, přesto se odmítl přiznat. Před svou smrtí vyřkl kletbu: „K čertu s tebou. Proklínám tebe a Salem!“ Jeho ženu oběsili tři dny poté.

Kletba město sužovala dlouhé roky

V roce 1712 bylo sice jméno Gilese Coreyho očištěno a jeho dědicům navrácen majetek, který jim právem patřil a také jim připadlo odškodnění za nezákonnou popravu, to ale nebylo dost na to, aby to zabránilo naplnění kletby. Šerif Corwin měl tu drzost, že vydíral Coreyho dědice a snažil se z nich dostat peníze. Náhle však zemřel na infarkt. Pak se načas na kletbu zapomnělo, ale to se změnilo roku 1978. Šerifův nástupce totiž utrpěl infarkt stejně jako jeho předchůdce, jen s tím rozdílem, že přežil, a rozhodl se tedy trochu zapátrat v archivech. Objevil, že každý šerif, který nastoupil po Corwinovi, zemřel během úřadu na srdeční či krevní onemocnění. To pokračovalo až do roku 1991, pomohlo až přestěhování ze Salemu do Middletonu. Ani samotné město nezůstalo ušetřeno, jak stojí v kletbě. Pravidelně se tu prý zjevuje Coreyho přízrak, který vůbec není dobrým znamením. Lidé ho dle vyprávění viděli v roce 1914, těsně před velkým požárem, který v Salemu vypukl. Požár tehdy zničil 1376 budov a zanechal 18 000 lidí bez domova.

Zdroj: History of Yesterday, Coffee House Writers