44 Kč
Začínáte každý leden s pevným předsevzetím, že letos už se konečně naučíte anglicky? Nakoupíte stohy učebnic, předplatíte si chytré aplikace a někdy kolem poloviny února zase plynule přejdete do režimu jazykové hibernace. Den anglického jazyka, který připadá na 23. dubna, nám připomíná, že nastává nejlepší čas opustit kruh věčných začátečníků a ve svém úsilí vytrvat.
Také jste trávili roky a roky ve školních lavicích a úmorně doplňovali cvičení, psali diktáty a učili se do noci nepravidelná slovesa? Jak je tedy možné, že si na dovolené v zahraničí sotva objednáte kávu? Není to tím, že byste na cizí řeči neměli talent, spíš jste se po celou dobu učili špatně a proti přirozenosti vašeho mozku.
Začátkem nového roku většina z nás s obrovským odhodláním otevírá učebnici pro samouky. Pár týdnů nás to drží, možná měsíc, ale pak přijde náročný úkol v práci, nemoc nebo dovolená a studijní morálka se hroutí jako domeček z karet. A ýt takzvaným věčným začátečníkem je ale pěkně demotivující. Naštěstí právě 23. dubna slavíme mezinárodní Den anglického jazyka, což je naprosto skvělá příležitost pustit se do učení znova. Ale tentokrát to zkuste jinak a začněte využívat metody, které mají prokazatelné výsledky.
Datum, které Organizace spojených národů vybrala v roce 2010, nevzniklo náhodou. Je to den, kdy se pravděpodobně narodil a později i zemřel slavný dramatik William Shakespeare. Angličtina už ale dávno není není jen vstupenkou do světa klasické literatury. Otevírá hlavně dveře k zajímavějším pracovním pozicím, umožňuje klidnější cestování a dává prakticky neomezený přístup k informacím. Učení nové řeči navíc trénuje mozek, zlepšuje kapacitu paměti a oddaluje její stárnutí.
Možná už jste se také někdy vymlouvali na nedostatek talentu. Jenže nic takového v podstatě nehraje zásadní roli. Dokonce ani vyšší věk nemusí být překážkou. Naopak starší lidé si díky lepší sebekázni často vedou mnohem lépe než třeba děti ve školce. Ke studiu je totiž potřeba trpělivost a pravidelnost. A hlavně, místo toho, abyste se trápili nad cvičebnicí několik hodin jednou za týden, je lepší věnovat se jazyku patnáct minut každý den. Nejlepší je pak se cizím jazykem obklopit. Přepněte si do něj svůj mobil, pište si nákupní seznamy v cizím jazyce, nebo si místo českého rádia pusťte rovnou to britské.
Drtit se po večerech dlouhé sloupečky slovíček bez jakéhokoli hlubšího kontextu je zaručená cesta k tomu, abyste to zase vzdali. Tentokrát zkuste použít Paretovo pravidlo. K tomu, abyste zvládli osmdesát procent všech běžných konverzací, vám totiž stačí zhruba dvacet procent slovní zásoby. Zaměřte se proto především na to, co v životě opravdu využijete. Chystáte-li se na dovolenou někam na pláž, těžko budete potřebovat pokročilou obchodní terminologii. Zásadní je také to, jak s novým výrazem pracujete. Jakmile narazíte na slovo, které se chcete naučit, zapište si ho rovnou v celé větě. Představte si naprosto konkrétní situaci, ve které byste ho sami použili, a klidně si danou větu řekněte pěkně nahlas. V hlavě se vám tak vytvoří mnohem pevnější vazba.
Největším kamenem úrazu bývá u mnoha samouků strach vůbec otevřít pusu. Rozumíte psanému textu docela slušně, v duchu si zvládnete připravit smysluplnou odpověď, ale jakmile na vás nečekaně promluví někdo cizí, dostaví se ukázkové okno. Z téhle paralýzy vás dostane jedině trénink bez diváků. Začněte mluvit sami na sebe. Třeba když doma uklízíte nebo vaříte večeři, jednoduše anglicky nahlas komentujte, co právě děláte. Využít můžete také metodu takzvaného stínování. Stačí si pustit krátký úsek oblíbeného podcastu nebo filmu a snažit se co nejpřesněji zopakovat věty hned po mluvčím, a to včetně intonace a tempa. A až dojde na opravdový rozhovor, nenechte se rozhodit tím, že si nemůžete vzpomenout na konkrétní výraz. Opište ho jinými slovy nebo si pomozte gesty.
Sotva padne slovo gramatika, mnohým se zježí chlupy na zátylku. Přitom to vůbec nemusí být takový problém. K plynulé debatě opravdu nepotřebujete sypat z rukávu poučky o všech existujících časech. Základem úspěchu je pochopit, jak celá ta struktura funguje a k čemu slouží. Úplně si vystačíte s přítomným, minulým a budoucím časem. Vnímejte spíš to, jak pravidla fungují v praxi, ne v učebnicích. Sledujte seriály nejprve s českými titulky, po nějaké době přepněte na anglické a nakonec to riskněte úplně bez nich. Časem zjistíte, že spoustu vazeb používáte naprosto intuitivně a správně, přestože vůbec netušíte, jak se onen gramatický jev odborně nazývá.
Jakýkoliv posun vpřed vás prostě musí aspoň trochu bavit. Nejsnazší cesta proto vede přes vaše vlastní zájmy a koníčky. Najděte si na platformách, jako je YouTube, tvůrce, kteří točí o věcech, co vás osobně zajímají. Může jít o zahradničení, recenze elektroniky, pečení složitých dortů nebo třeba rozbory politické situace. Skvělým odrazovým můstkem jsou také zjednodušené knihy, u kterých si můžete vybírat příběhy přesně podle své aktuální úrovně a tu pak postupně zvyšovat. V poslední době vzrůstá také obliba využívání umělé inteligence, kterou jednoduchým promytém změníte v osobního lektora angličtiny. A hlavně platí jedno důležité pravidlo. Když přijde den blbec a vy máte pocit, že se vám do hlavy nevejde už ani slabika, nekopejte do sebe. Přestaňte si opakovat, že se to nikdy nenaučíte. Raději si vzpomeňte, kde jste byli před půl rokem, protože každá překonaná překážka a každá udělaná chyba je důkazem toho, že už nestojíte na místě.
bridgeacademy.cz, ef-czech.cz, penize.cz, kurzyproradost.cz
