Jestli si pamatujete jen to špatné, zkuste metodu „Savoring“ a prodlužte si chvíle štěstí

Negativní zprávy a stresové situace se na nás valí ze všech stran. To ale nutně neznamená, že prostor pro radost úplně zmizel. Jen ho musíme umět o něco lépe a hlavně vědoměji využít. Když zaměříte pozornost na pozitivní události a budete cíleně prodlužovat příjemné pocity, stres zmizí neznámo kam. Tato metoda se jmenuje Savoring a učí nás nenechat dobré momenty jen tak bez povšimnutí vyšumět.

Co přesně znamená Savoring v psychologii

S pojmem Savoring přišli psychologové Fred B. Bryant a Joseph Veroff. Dlouho totiž v psychologii chyběl termín, který by přesně vystihl proces vědomého prožívání radosti a potěšení. Nakonec zvolili slovo, které se dá do češtiny přeložit jako vychutnávání. A je to vlastně takový protipól ke zvládání stresu, takzvaného Copingu. Zatímco Coping nám pomáhá nějak rozumně přežít to zlé a vyrovnat se s nepřízní osudu, Savoring nám naopak umožňuje vytěžit naprosté maximum z toho dobrého. Neznamená to, že byste měli jen tak pasivně přijímat příjemné podněty z okolí. Abyste si nějakou situaci skutečně vychutnali, je třeba zapojit určitou míru uvědomění. Tedy uvědomit si, že je nám v danou chvíli dobře, a tento pocit v sobě záměrně chvíli procítit.

Často se tento koncept zaměňuje s populární všímavostí, neboli mindfulness. Jenže Mindfulness nás učí pozorovat přítomnost bez jakéhokoliv hodnocení. Přijímáte věci prostě takové, jaké jsou. Savoring naproti tomu situaci zcela aktivně hodnotí jako pozitivní a snaží se onen příjemný stav cíleně prodloužit a zesílit. Dalším rozdílem je stav takzvaného Flow. Když jste ve Flow, jste do činnosti zabraní natolik, že ztrácíte pojem o čase i o sobě. U vychutnávání naopak svou pozornost ostře zaměřujete na to, jak přesně vám daná věc dělá dobře.

Tři časové roviny vychutnávání radosti

Většina lidí si pod pojmem vychutnávání představí jen a pouze přítomný okamžik. Savoring ale ve skutečnosti funguje ve třech naprosto odlišných časových dimenzích. Tou první je pochopitelně přítomnost. Představte si, že jíte své oblíbené jídlo a plně se soustředíte na jeho texturu, vůni a chuť. Neutíkáte u toho myšlenkami k nedořešenému pracovnímu e-mailu, prostě jen jíte a naplno vnímáte chuťové vjemy.

Druhou rovinou je pak minulost, což psychologové odborně označují jako reminiscenci. Jde o záměrné vzpomínání na hezké chvíle. Zkuste si vybavit vtipnou historku z dětství nebo opravdu povedenou dovolenou. Když to uděláte důkladně a vybavíte si konkrétní detaily, váš mozek vyprodukuje téměř totožné pozitivní emoce, jako kdybyste danou situaci prožívali znovu. Poslední, třetí dimenzí je budoucnost, tedy anticipace neboli těšení se. Vzniká už v momentě, kdy si podrobně plánujete víkendový výlet a představujete si, jak přesně to tam bude probíhat. Očekávání a těšení samotné dokáže vyvolat velmi intenzivní pocit štěstí ještě dávno předtím, než událost vůbec nastane, a často je to ta nejlepší část celého zážitku.

Proč se vyplatí trénovat mozek na to dobré

Zůstávat vědomě u pozitivních emocí není jen chvilkově příjemné, má to jasně změřitelné a hmatatelné dopady na naše duševní i fyzické zdraví. Odborné studie opakovaně ukazují, že proces vychutnávání funguje jako skvělá prevence. Lidé, kteří umí cíleně prodlužovat své chvíle štěstí, vykazují nižší míru úzkostí a depresivních symptomů. Zlepšuje to náladu lidem, kteří zrovna v životě nemají objektivně moc důvodů k radosti a zažívají méně každodenních pozitivních událostí. Zkrátka umí z mála vytěžit hodně.

Velmi zajímavé také je, že tato metoda pomáhá efektivně vyvažovat negativní dopady chronického stresu. Pokud prožíváte náročné období, schopnost zastavit se i u jedné zcela banální pozitivní události během dne vám může pomoci víc, než cokoliv jiného. Navíc to má obrovský vliv na naše mezilidské vztahy. Když se o pozitivní událost půjdete podělit s partnerem nebo přáteli, zvyšujete kvalitu daného vztahu, budujete důvěru a mimochodem roste i vaše vlastní sebevědomí.

Jak to přesně funguje

Prvním a naprosto zásadním krokem je už zmíněné sdílení s ostatními. Pokud zažijete něco skvělého, nenechávejte si to pro sebe. Vyprávějte to. Zavolejte někomu, napište to. Reakce vašeho okolí a to, že to musíte zformulovat do slov, vaše vlastní nadšení ještě násobně zesílí.

Další výhodou je zostření smyslů. Znamená to, že úmyslně a řízeně zúžíte svou pozornost na určité vjemy. Zkuste si někdy cíleně zavřít oči, když posloucháte oblíbenou hudbu, nebo se venku soustřeďte čistě na to, jak vám slunce ohřívá kůži na obličeji. Odstavíte tím rušivé vlivy a prožitek nabere na intenzitě. Úzce s tím souvisí i záměrné budování vzpomínek. To neznamená, že musíte začít všechno fotit na telefon. Naopak, vytvořte si takzvaný mentálního snímek. V duchu si řeknete: Tohle si chci pamatovat. Uložíte si do paměti atmosféru, barvy, zvuky a celkovou náladu daného momentu.

Nejdůležitější pravidlo na závěr

Vyhněte se myšlení, které radost okamžitě zabíjí. Kolikrát se vám v životě stalo, že jste dosáhli velkého úspěchu, ale hned jste ho v hlavě začali nějak zpochybňovat nebo shazovat? Neustálé hledání chyb a nedokonalostí na jinak skvělých situacích je nejrychlejší a nejspolehlivější cesta, jak jakoukoliv pozitivní emoci zničit už v zárodku. Místo toho zkuste naplno a bez ostychu projevit, co cítíte. Smějte se nahlas, usmívejte se. Fyzický projev radosti totiž zpětně dává mozku signál, že se skutečně děje něco výjimečného, a emoci tím hluboce zafixuje. Občas totiž zkrátka stačí jen na malou chvíli zpomalit, uvědomit si, že je vám právě teď dobře, a dovolit si ten pocit bezezbytku vstřebat.

Tajemství dětského mozku: Proč je večerní čtení tou nejlepší investicí do budoucnosti