Na první pohled mohou otázky našeho kvízu vypadat jako jednoduché. Ale zkuste si bez nápovědy vzpomenout na posloupnost našich panovníků, na geometrii nebo na vládu jednotlivých královských rodů. Otestujte, co zůstalo ve vaší paměti ze základní školy. Možná vás překvapí, co všechno vám z hlavy vypadlo, a co jste si naopak zapamatovali dodnes. Víte, čtvrťáci toto ovládat musejí.
Pamatujete si ještě, jak definovat podstatné jméno či jiný slovní druh, jak se dělí se zbytkem nebo jak poznat smrk od jedle? Učivo 4. třídy základní školy bývá často podceňováno, možná proto, že nám tehdy připadalo samozřejmé. Jenže jakmile tyto znalosti neudržujeme, mozek je začne odkládat do šuplíku „nepotřebné“. A právě proto je kvíz o čtvrté třídě tak osvěžující ukazuje nám, co všechno bylo základem našeho vzdělání, a jak moc z toho v dospělosti přehlížíme.
Věci, které jsme věděli v deseti letech a dnes nad nimi váháme
„Děti ve čtvrté třídě jsou na pomezí dvou světů, ještě si hrají, ale už se po nich chce disciplína a systematické učení. Je to důležité období pro rozvoj základních kompetencí,“ říká Mgr. Jitka Váchová, učitelka na 1. stupni pražské základní školy pro Svět ženy. Dodává, že právě v tomto věku si děti budují vztah ke škole, který je pak formuje na celý život.
Ve čtvrté třídě začíná být čeština vážnější. Děti už nejen čtou a píšou, ale učí se, co je to věta hlavní, vedlejší, jak se třídí slovní druhy a proč je důležité rozumět souvětím. Do toho se přidávají složitější pravopisné jevy jako vzory podstatných jmen a psaní „mě/mně“. A právě zde se mnohým dospělým při zpětném testování začínají potit dlaně. „S podstatnými jmény rodu mužského bývá nejvíc problémů, vzory pán, muž, stroj se snadno pletou. Děti se to učí přes příběhy nebo básničky, dospělí už nemají takovou oporu,“ vysvětluje Jitka Váchová.
Matematika je o poučkách i logice
Násobení a dělení větších čísel, písemné operace, zaokrouhlování, jednotky délky, hmotnosti a času, to všechno je náplní čtvrté třídy. Nejde jen o výpočty, ale i o první náznaky logického myšlení. Matematika v tomto věku učí děti, že výsledek není všechno, ale že důležitý je i způsob, jak k němu dospějeme. Písemné dělení například patří mezi časté strašáky, ale když si ho dospělí zkusí, zjistí, že stále vědí, jak na to. Jen jim to trvá o něco déle než jejich tehdejším desetiletým verzím.
Zatímco v nižších ročnících si děti osvojují obecné pojmy, čtvrtá třída už zavádí systematičtější pohled na svět kolem nás. Poznávají části rostlin, fáze života živočichů, základní části lidského těla, smysly, ale třeba i Slunce, Měsíc a změny počasí. A kolik dospělých by dnes zvládlo bez pomoci internetu určit, jaký je rozdíl mezi listem jednoduchým a složeným? A poznali byste na obrázku lípu od javoru?
Doporučujeme
reklama
Vlastivěda: Králové, města a orientace na mapě
Pamatujete si, kdo byl posledním Přemyslovcem? Nebo ve kterém století byl postaven Karlův most? Vlastivěda čtvrté třídy klade základy pro historickou a geografickou orientaci. Děti se učí pracovat s mapou, poznávají české kraje, řeky a města, ale také historické události a osobnosti. „Vlastivěda je skvělá v tom, že dává dětem i příběh, který je baví. Naučí se tak krále, bitvy i něco o stavbách. Děti mají rády konkrétní postavy, a když si vytvoří vazbu k některému panovníkovi, například Karlu IV., pamatují si to mnohem déle,“ říká pro Svět ženy Váchová.
Jak myslíte, že to zvládnete? Pojďme si to vyzkoušet.
Učivo čtvrté třídy není jen nostalgie. Je to základ našich znalostí o světě, který nás obklopuje. A když si ji znovu připomeneme, často pochopíme, jak málo toho k základní orientaci ve světě stačí, i jak snadno o to můžeme přijít. Náš kvíz vás měl vrátit asi i o pár desetiletí zpět. A my doufáme, že jste se zapotili, ale hlavně pobavili.
