Kvíz: Tohle nám většinou pěkně zavaří. Víte, jak správně psát mně/mě? Zopakujte si pomůcku a zkuste 10 správných odpovědí

Pravopis českého jazyka má svá jemná zákoutí, ale málo co dovede vyvolat takové kolektivní zmatení jako dilema mně versus mě. Je to jedno z těch pravidel, která se ve škole vysvětlují rychle a očekává se, že se prostě „pochopí“. Jenže právě to je kámen úrazu a mnozí v jejich psaní chybujeme celý život. Pokud jste i vy mezi těmi, kteří při psaní občas zaváhají, nejste rozhodně sami.

Mně nebo mě? Pravidlo, které zlobí i dospělé

Problém začíná už u toho, že obě varianty, tedy mně i mě, znějí foneticky totožně, neslyšíme tedy žádný rozdíl, který by nám s pravopisem pomohl. A navíc, obě jsou správné, jen v jiných větách, tedy přesněji v určitých pádech. Nejde tedy o situaci, kdy by jedna forma byla pravopisně nesprávná, ale o to, kdy kterou z nich použít. A v tom je právě ono neviditelné a nenápadné „ale“, které z pravopisného cvičení dělá minové pole.

Základem všeho je správné určení pádu zájmena já. V prvním a druhém pádě je to jednoduché – píšeme já, případně mne nebo hovorově mě. Třetí a čtvrtý pád je však klíčový. Ve 3. pádě (komu, čemu?) se píše mně – například: Dej to mně. Ve 4. pádě (koho, co?) píšeme mě – například: Vidíš mě?

Jedním z triků, jak se ve větě rychle zorientovat, je zkusit si ji přeformulovat tak, aby v ní bylo podstatné jméno místo zájmena. Například:

• Líbí se to mně. → Líbí se to Martinovi. → 3. pád → mně je správně.

• Zavolal mě. → Zavolal Petra. → 4. pád → mě je správně.

Další záludnost nastává u ustálených spojení, která si někdy nesou svou vlastní logiku. Například beze mě (nikoli beze mně), protože zde jde o spojení předložky s 2. pádem. Nebo ke mně domů – tam naopak platí 3. pád a tedy mně. Čeština zkrátka není pro začátečníky a někdy ani pro pokročilé.

Aby toho nebylo málo, je tu ještě varianta mne – psaná, formální, a dnes už téměř výlučně používaná v literatuře, případně ve stylizovaných textech. Například Viděl mne stát u okna. Ve většině běžné komunikace dnes dáváme přednost hovorovější formě mě, která je zcela v pořádku.

Kvíz: Dokážete napsat 11 vět v 11 jednoduchých otázkách bez chyby? Dnes je to jen o i/y

Někdy slyšíme i další „lidovou“ poučku, a to že mně má tři písmena, tak se používá tam, kde „něco dostávám“ (tedy 3. pád), zatímco mě má jen dvě písmena a používá se tam, kde „něco ztrácím“ (např. ztrácím sebe sama – tedy 4. pád). Není to lingvisticky dokonalé, ale pro zapamatování může pomoci. Ve výsledku je jedno, jestli se pravidla učíte zpaměti, nebo se snažíte porozumět jejich logice, jedno je jisté: správné použití mně a mě je jedním z poznávacích znaků jazykové úrovně. A pokud občas chybujete? Nevadí. Nejste první ani poslední, ale dnes už na to budete myslet jinak.

Prověřte se konečně v našem kvízu:

Tak co, jak jste na tom? Pochválila by vás učitelka češtiny, nebo by si povzdechla: „Tohle bys měl přece dávno vědět.“ Pokud jste dopadli jako sedláci u Chlumce, zkuste si jiný kvíz. Dokážete myslet logicky? Čekají vás otázky ze všech možných oblastí, které vás donutí přemýšlet jinak. Číselné řady, zvířata i úlohy