44 Kč
Hodiny biologie jsou dávno pryč a mnoho faktů o lidském těle nám mezitím vyprchalo z paměti. Přitom jde o fascinující mechanismus, který pracuje bez přestávky každou vteřinu. Víte, co všechno se ve vás právě teď děje? Přinášíme zajímavosti, které vás přimějí dívat se na své tělo úplně jinak.
Ze školy si možná ještě pamatujete, ž v těle máme 206 kostí. Možná vás ale udiví skutečnost, že miminka mají po narození kostí dokonce 300. Jejich počet s v průběhu života snižuje z toho důvodu, že mnohé z kostí srůstají, například ty lebeční. Více než polovina kostí se nachází v rukou, zápěstích, chodidlech a kotnících. Největší a nejdelší kostí v našem těle je kost stehenní, nejmenší kůstky bychom naopak našli v uchu. Jde o kladívko, kovadlinku a třmínek.
Lidé sice nejsou největším, nejrychlejším ani nejsilnějším živočišným druhem, ale v něčem přesto vynikají. Jde o běh na dlouhé vzdálenosti. Naše dlouhé nohy, vzpřímené držení těla a schopnost odvádět teplo potem, jsou faktory, které z nás dělají dobré běžce. Dávní lidé lovili kořist tak, že ji dlouho pronásledovali, dokud zvířata doslova nezemřela vyčerpáním, což je technika známá jako vytrvalý lov. Ke světovým rekordmanům v běhu patří Američan Dean Karnazes ultra maratonský běžec, jehož rekord je 560 km za 80 hodin a 44 minut s krátkými přestávkami.
Každou vteřinu v našem těle odumírají buňky. Ale abychom mohli normálně fungovat, samozřejmě se musí tvořit nové. A není jich zrovna málo! Podle odborníků je to asi 330 miliard buněk denně, což odpovídá zhruba jednomu procentu všech buněk našeho organismu. Vědci z Weizmannova vědeckého institutu v Izraeli provedli studii, z níž vyplynulo, že každou sekundu naše tělo vytvoří asi 3,8 milionu buněk s tím, že 86% tvoří krvinky, 12 % jsou buňky trávicího ústrojí a pouhá 2 % tvoří zbytek těla. Předmětem zkoumání této studie byl modelový příklad muže ve věku 20-30 let o hmotnosti 70 kg a výšce 170 cm.
Naše nehty vyrostou v průměru o 3,5 milimetru měsíčně. Nejrychlejší jsou nehty na prostředníčku, nejpomalejší zase na malíčku, protože rychlost růstu je úměrná délce kosti prstu. Nehty na rukou rostou přitom 3x rychleji než nehty na nohou. Rychlost růstu nehtů je obecně ale velmi individuální a závisí na mnoha faktorech. Například na věku, pohlaví, stravě i dědičnosti. Zajímavý je i fakt, že v létě rostou nehty rychleji než v jiných ročních obdobích.
Za den naše slinné žlázy dospělého člověka vyprodukují až dva litry slin. Ty mají hned několik důležitých funkcí. Jednak pomáhají rozmělňovat a polykat potravu, ale hrají roli také ve zdraví našich zubů, protože snižují riziko zubního kazu. Sliny tvoří z 99 procent voda a dále také minerální látky, enzymy a hlen.
Stejně jako ostatní části našeho těla, i kůže se neustále regeneruje. Buňky vrchní vrstvy pokožky jsou naskládané na sobě v několika vrstvách a připomínají dlaždice. Ve spodní části se tyto buňky nestále dělí a vytlačují buňky nad sebou k povrchu kůže. Ty úplně navrchu postupně rohovatí, odumírají a odlupují se, což u zdravé kůže pouhým okem nevidíme. Díky tomuto procesu se neustále naše kůže regeneruje. Ke kompletní obnově pokožky dojde zhruba jednou za tři týdny a za celý život se nám takto z těla odloučí zhruba 20 kg mrtvých buněk. Z velké většiny se nám usazují doma v podobě prachu.
Naše páteř, se skládá kromě obratlů ještě i z meziobratlových chrupavkových plotének. Ty umožňují pohyb a rotaci páteře. Mimo jiné zadržují tak zvanou synoviální tekutinu, kterou do sebe vstřebávají hlavně tehdy, když je tělo v klidu a páteř není tolik zatížena, tedy hlavně v noci. Proto se ráno budíme s ploténkami silnějšími než večer. Jenže ráno začneme páteř zatěžovat třeba už jen tím, že se postavíme a chodíme. Ploténky se totiž vlivem gravitace stlačují a synoviální tekutinu vytěsňují, čímž se ztenčují. Člověk se tak „zmenšuje“. Rozdíl mezi vaší výškou ráno a večer bývá 1-2 cm.
Plíce se skládají z průdušek, průdušinek, plicních váčků a sklípků. Dohromady tvoří jakousi pomyslnou skládačku, kterou kdybychom rozložili, dostali bychom plochu velkou zhruba jako tenisový kurt, což je 70 m2. Levá plíce je přitom menší než pravá, protože na její straně je uloženo srdce. Plíce jsou mimořádně výkonné, za den přečerpají zhruba 10 tisíc litrů vzduchu.
Pouhým okem neviditelné jednobuněčné organismy žijí na vnějších i ve vnitřních částech našeho těla, nejvíce je jich na kůži a ve střevech. Je jich kolem 400 různých kmenů. Některé z nich mohou způsobit vážné onemocnění, ale většina z nich jsou "dobré" bakterie, které jsou nezbytné pro řádné fungování našeho těla. Škodlivých je pouze 5 % bakterií.
www.healthline.com, www.euc.cz, www.yahoo.com, www.zdravotnickydenik.cz
