Říká se, že věk je jen číslo, ale je pravda, že přibývající léta se na našem těle chtě nechtě podepisují. U žen je to patrné zejména po padesátce, kdy se hlásí o slovo rozkolísané hormony a menopauza. V tomto věku je důležité dbát na své zdraví vyloženě cíleně s tím, že jedním z orgánů, který potřebuje naši zvýšenou pozornost, je srdce. Podobně jako celému organismu prospívá i kardiovaskulární soustavě pravidelný pohyb.
Změny na srdci a cévách, ke kterým dochází s věkem, mohou zvyšovat riziko srdečních onemocnění a souvisejících zdravotních problémů. Podle údajů České kardiologické společnosti má nějakou formu nemoci srdce a cév téměř 3 miliony obyvatel České republiky. „Z dat vyplývá, že mezi lety 2013 a 2023 se zvýšil výskyt téměř všech kardiovaskulárních onemocnění. Počet lidí s vysokým krevním tlakem vzrostl o 23 %, srdeční selhání se v populaci zvýšilo o 21 %, onemocnění srdečních chlopní o 28 %, kardiomyopatie o 17 % a výskyt srdečních arytmií dokonce o 38 %,“ říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC. Kardiologové čekají, že i vzhledem k předpokládanému stárnutí populace počet pacientů s chorobami srdce a cév do roku 2040 ještě výrazně vzroste.
Dobrou zprávou je, že zdraví svého srdce máme do značné míry v rukou sami. Co pro něj můžeme udělat? Například pravidelně kontrolovat krevní tlak, zdravě jíst, dostatečně spát a hýbat se, což souvisí s tím, že je nezbytné mít pod kontrolou také svoji hmotnost.Nadváha a obezita jde totiž ruku v ruce s rozvojem cukrovky a kardiovaskulárních nemocí.
Základem zdravého života je pohyb
„Pohyb je základní vlastnost života.Kdo se přestal pohybovat, ten se životem končí,“ říká výstižně profesor Jan Pirk, přední český kardiolog a dodává: „Tomu, kdo nikdy nesportoval, dokonale postačí rychlá chůze s holemi, nordic walking.“ Jedním dechem pak vysvětluje, že pohyb musí probíhat v určité frekvenci. „Má se udělat 100 kroků za minutu, což zní hrozně, ale není to tak těžké. Vychází to 1,5 kroku za vteřinu. Pokud budete chodit pomaleji, nenaplníte tu kýženou tepovou frekvenci,“ varuje lékař a rovnou přidává vzorec, podle kterého tuto ideální tepovou frekvenci vypočítat: 220 – věk, a z čísla, které vám vyjde, si vezmete 2/3 až ¾. A právě tohle je vaše konkrétní tepová frekvence, ve které si zvyšujete výkonnost a posilujete srdce.
Každý druh pohybu se počítá. Ptáte-li se, jaký pohyb je ideální, pro ženy nad 50 let je to tanec. Potvrzuje to například vědecká studiepublikovaná v časopise Menopause, která prokázala, že tanec má úžasný vliv na zlepšení fyzické kondice a zdraví srdceu starších žen. Do studie se zapojilo 36 žen po menopauze, které tancovaly třikrát týdně po dobu 90 minut během 16 týdnů. Průměrný věk účastnic byl 57 let. Před a po 16 týdnech tančení bylo měřeno složení těla, hladina cholesterolu a další statistiky. Výsledky ukázaly, že ženy měly po 16 týdnech lepší koordinaci, hbitost a aerobní schopnosti. Také se zlepšilo jejich sebevědomí a u téměř všech z nich bylo zaznamenáno zpevnění svalové hmoty v těle.
Tanec nejenže posílil tělesnou kondici, ale podle autorů studie také výrazně zlepšil hladinu lipoproteinu s vysokou hustotou (HDL), známého jako „dobrý cholesterol“ a zároveň snížil hladinu triglyceridů v krvi (i když zůstala vyšší hladina celkového cholesterolu). Tanec, stejně jako jiné kardiovaskulární cvičení, je tedy skvělým prostředkem pro péči o srdce. „Tato studie zdůrazňuje proveditelnost jednoduché intervence, jako je taneční lekce třikrát týdně, pro zlepšení nejen kondice a metabolického profilu, ale také sebeobrazu a sebevědomí u postmenopauzálních žen,“ uvedla Dr. Stephanie Faubion, lékařská ředitelka NAMS v tiskové zprávě.
Pokud je to možné, snažte se každý týden věnovat alespoň 150 minutám fyzické aktivity. Kromě tance nebo rychlé chůze, či dalších aerobních aktivit, prospívá srdci i silový trénink. Ve finále je ale stejně nejdůležitější prostě se hýbat - jakákoli fyzická aktivita je lepší než žádná. Poraďte se se svým lékařem, jaký typ aktivit by pro vás byl nejvhodnější.
