Když se řekne jméno Hana Podolská, ví téměř každý, o kom je řeč. Královna české prvorepublikové módy, jejíž návrhy jsou obdivovány dodnes, však měla tvrdou konkurenci. Byla jí Arnoštka Roubíčková, která svůj Maison Ernestine Roubicek, jak salon nazývaly zahraniční klientky, vybudovala prakticky z ničeho. Jeho smutného konce se už nedožila.
Arnoštka Roubíčková, rozená Ernestina Popperová pocházela ze židovské rodiny z Rakovníka. Otec byl sice obchodník, ale uživit rodinu, v níž bylo dvanáct dětí, bylo téměř nad jeho síly, a tak většinou žili ve velké nouzi. I to byl důvod, proč Arnoštka vychodila pouze základní školu a šla rovnou do učení, aby mohla vydělávat peníze. Vyučila se proto v Praze dámskou krejčovou a nějakou dobu se touto prací živila. Z nuzných poměrů ji na nějaký čas dostal její manžel Julius Roubíček, kterého poznala v Praze.
Arnoštka zůstala sama se třemi dětmi
Ani manžel však nakonec Arnoštku z chudoby nevytrhl, ačkoliv to z počátku vypadalo jinak. Julius Roubíček byl zámožný podnikatel, který obchodoval s obilím a byl hlavním zástupcem uherské společnosti Brüder Glück. Když si ho Arnoštka v roce 1909 vzala, vpadalo to zpočátku na idylické manželství, ve kterém se bude mít dobře. Svému muži porodila během čtyř let tři děti, ani to však nestačilo. Roubíčka údajně děsilo, jak je jeho žena pokroková, a proto se rozhodl rozvést.
O děti nejevil zájem, a ty tak byly svěřeny Arnoštce, která se o ně najednou musela bez jakékoliv podpory bývalého manžela postarat sama. V počátcích dvacátého století nebyla společnost na takovou situaci příliš připravena, a tak to vypadalo, že Arnoštka nemá šanci svoji situaci zvládnout. Statečná žena naštěstí nezapomněla na své krejčovské dovednosti z dob dávno minulých a proto poslední peníze, které jí zbývaly, investovala do zřízení vlastního krejčovského salonu na Novém Městě v Praze.
Pařížská inspirace
První světová válka byla pro Arnoštku jako jednu z mála přínosem. Protože v té době byli krejčími nejčastěji muži, kteří museli narukovat do války, poptávka po nových šatech rázem převyšovala nabídku. Bohaté ženy navíc kvůli válce nemohly vyjíždět do luxusních salonů v zahraničí a musely se spokojit s tím, co nabízela Praha a další československá města. Zájem o Arnoštky práci tak rapidně stoupl a ona mohla směle konkurovat nejslavnější československé návrhářce té doby, Haně Podolské. Brzy mezi jejími stálými zákaznicemi byly nejen bohaté dámy, ale i slavné herečky či dokonce cizinky.
Arnoštka se nespokojila pouze s tím, co bylo k vidění v československých časopisech a novinách. Chtěla být neustále v obraze a trendy, proto čerpala inspiraci i z francouzských a rakouských magazínů. Postupem času jí i to bylo málo, a tak se svojí nejstarší dcerou Adélou, která uměla dobře kreslit, vyrážely pravidelně do Paříže. Na luxusní přehlídky se sice nikdy nedostaly, to jim ale nevadilo. Inspiraci totiž hledaly přímo v ulicích a především v parcích, kde se procházely dámy z vyšších kruhů. Jakmile Arnoštka zahlédla model, který ji zaujal, poprosila dceru, aby jí ho namalovala, a ve svém salónu se jím poté při navrhování nových šatů inspirovala.
Prestižní adresa
To ale nebylo jediné, v čem Arnoštka předběhla dobu. Ačkoliv měla pouze základní vzdělání, marketing, kterým dokázala podpořit svůj Salon Arnoštky Roubíčkové, či Maison Ernestine Roubicek, zvládala nadčasově. Byla první návrhářkou, která v Československu uspořádala módní přehlídku svých modelů, které navíc nechala fotit slavnými fotografy, jež své fotky zveřejňovali v médiích. Byl mezi nimi mimo jiné i úspěšný fotograf aktů František Drtikol.
Díky velkému zájmu movitých klientek z Československa i ze zahraničí se salon brzy mohl přestěhovat na ještě prestižnější adresu, a to do domu Koruna na Václavském náměstí. Arnoštka dokonce zašla tak daleko, že si ve stejné budově pronajala i byt, který obývala se svými třemi dětmi. Mohla tak mít nad svými 120 švadlenami dohled téměř nepřetržitě.
Smutný osud slavné návrhářky
Jenže třicátá léta opět začala být krušná. Adolf Hilter si vyšlapával svoji cestičku k moci a získával čím dál víc příznivců, což pro židovské obyvatelstvo neznamenalo nic dobrého. Když se v roce 1932 Arnoštky salon naposledy stěhoval, jeho zlaté časy už byly za zenitem. Antisemitská nálada u československého obyvatelstva se šířila a zájem o židovskou krejčovou pomalu upadal. Arnoštka nakonec byla donucena prodat svůj salon nežidovskému podnikateli, který jej nechal zkrachovat. To už se ale Anežka nedozvěděla.
Její prostřední potomek, syn Josef, odešel už ve dvacátých letech do Ameriky, kde našel zázemí a usadil se tam. Se začátkem druhé světové války za ním emigrovala i starší dcera Helena, zbytek to bohužel nestihl. Také mladší dcera Adéla s manželem a dvěma malými dětmi se spolu s Arnoštkou chtěli vydat za oceán, než se ale k tomuto kroku rozhodli, bylo pozdě. Dcera Adéla s rodinou přišla o život během války v Lodži, Arnoštka byla deportována nejdříve do Terezína a poté do koncentračního tábora Treblinka, kde v roce 1942 zemřela.
Zajímají vás osudy slavných návrhářů? Přečtěte si, jaký život měla módní návrhářka Coco Chanel.
Galerie: Návrhářka Arnoštka Roubíčková uspořádala první módní přhlídu v Československu:
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Statečný Eugeniusz Łazowski: Lékař oklamal Hitlera falešnou epidemií tyfu a zachránil tak tisíce lidí

Slavná houslistka Alma Rosé dirigovala orchestr v Osvětimi. Zemřela za nejasných okolností

Elsa Ehrich: Nacistická dozorkyně před matkami bila a zabíjela jejich vlastní děti

Válečná veteránka Margita Schneiderová byla Wintonovo dítě, po válce ji pronásledovali komunisti

Nadšený židovský sportovec a skaut Fredy Hirsch zachraňoval v Osvětimi děti, sebe zachránit nedokázal. Přítěží bylo i to, že ho přitahovali muži













