„Bílá růže vám nedá pokoj!“ Příběh mladičké studentky Sophie Scholl, která se nebála postavit gestapu

Když se Sophie v květnu 1921 narodila do dobře situované rodiny starosty městečka Forchtenberg, nic nenasvědčovalo tomu, že z ní vyroste ikona protinacistického odboje. Vyrůstala se svými čtyřmi sourozenci v láskyplném prostředí. Když se v roce 1933 dostal k moci Adolf Hitler, tehdy dvanáctiletá Sophie podlehla, stejně jako miliony dalších dětí, státní propagandě. Nadšeně vstoupila do Svazu německých dívek a její starší bratr Hans do chlapecké Hitlerjugend.

Příběh Sophie Scholl, která se nebála vystoupit proti gestapu

Jejich otec Robert Scholl, bytostný kritik nacismu, sledoval poblouznění svých dětí s narůstajícím zděšením. U rodinného stolu, kde se dbalo na otevřenou diskuzi, jim často vštěpoval jedinou myšlenku: chtěl, aby životem kráčely rovně a svobodně, i když to bude těžké. Zlom přišel v roce 1937, kdy gestapo zatklo Hanse a další sourozence za to, že se angažovali v zakázaném ne-nacistickém mládežnickém hnutí, které uctívalo přírodu a německý romantismus.

Mohlo by se vám líbit

Wilma Rudolph: Lékaři jí řekli, že po dětské obrně už nikdy nebude chodit. Přesto se stala nejrychlejší ženou světa a vyhrála tři zlaté na olympiádě

Pochybnosti se v Sophii začaly hromadit. Definitivně se její postoj prohloubil, když vyslechla kázání biskupa von Galena o teologii svědomí a když se její přítel Fritz Hartnagel vrátil z východní fronty do Mnichova. Přátelům začal líčit hrůzostrašnou realitu včetně masového vraždění Židů. Když byli i její bratři odveleni k boji, napsala Fritzovi trpká slova: „Nechápu, jak mohou někteří lidé neustále riskovat životy jiných. Nikdy to nepochopím a myslím, že je to strašné. Neříkej mi, že je to pro vlast.“

Zrození Bílé růže

Cesta k aktivnímu odporu se urychlila v roce 1942. Sophiin otec skončil ve vězení za své výroky o tom, že Hitler je „metla lidstva“. Sophie samotná byla donucena přes léto pracovat v metalurgickém závodě v Ulmu, což jen prohloubilo její nenávist k diktatuře. Když pak v květnu téhož roku nastoupila na mnichovskou univerzitu, její bratr Hans s přáteli založili tajnou skupinu s názvem Bílá růže, jež měla symbolizovat čistotu a nevinnost tváří v tvář zlu. Když Sophie zjistila, kdo organizaci vede, navzdory bratrovým snahám ochránit ji před nebezpečím si vyvzdorovala své zapojení. Dostala velmi důležitý úkol. Koupila ilegální psací stroj a jako žena přepisovala a distribuovala letáky, protože u ní byla mnohem menší pravděpodobnost, že ji příslušníci SS na ulici namátkově zastaví a prohledají.

Mohlo by se vám líbit

Bezcitný Adolf Eichmann poslal miliony lidí na smrt. Lítost nad svými činy nikdy nepocítil

Skupina začala tvořit letáky, které vyzývaly německý lid k pasivnímu odporu a sabotážím ve zbrojovkách. „Nebudeme mlčet,“ stálo v jednom z nich. „Jsme vaše špatné svědomí. Bílá růže vám nedá pokoj!“ Adresy opisovali z telefonních seznamů, obálky nadepisovali ručně a díky síti přátel je rozesílali po celém Německu až do Vídně či Hamburku, aby vyvolali dojem obrovské podzemní organizace.

Osudové ráno na mnichovské univerzitě

Začátkem roku 1943 nabyla skupina po katastrofální porážce německé armády u Stalingradu dojmu, že se nálada ve společnosti mění a pád režimu se blíží. Rozhodli se k mimořádně riskantnímu kroku – rozdávat letáky přímo na akademické půdě.

Mohlo by se vám líbit

Annie Londonderry: Jak matka tří dětí v roce 1894 popadla revolver s perletí a na kole objela svět

Ráno 18. února 1943 vyrazili Hans a Sophie na Ludwig Maxmilianovu univerzitu v Mnichově s kufříkem plných letáků. Rozmístili je po chodbách tak, aby je studenti našli při přesunu mezi přednáškami. Sophie následně vyšla do nejvyššího patra nad prosvětlené atrium a zbylý stoh papírů svrhla přes zábradlí dolů. Uviděl ji při tom ale školník, zarytý příznivec nacistů, který okamžitě zavolal gestapo. Sourozenci byli na místě zatčeni. Zajištěný návrh dalšího letáku, který měl Hans v tašce, vzápětí přivedl vyšetřovatele i k dalším členům skupiny.

Cesta na popraviště

Během krutých výslechů se vyšetřovatel Robert Mohr zpočátku domníval, že je mladá dívka nevinná. Jakmile se ale Hans pod tíhou důkazů přiznal, Sophie vzala okamžitě veškerou vinu na sebe. Snažila se tím chránit ostatní členy skupiny. Nezlomila se ani před obávaným Lidovým soudem. Proces trval pouhého půl dne a řídil ho fanatický soudce Roland Freisler. Obžalovaní nedostali žádný prostor k obhajobě.

Mohlo by se vám líbit

Génius, který krmil svět a zabíjel plynem: Fritz Haber obětoval svědomí a vlastní ženu vědě

„Někdo přece musel začít,“ prohlásila tváří v tvář soudu. „To, co jsme napsali a řekli, si myslí i mnozí jiní. Jen se to neodvažují vyslovit tak jako my.“ Když se jí Freisler v závěru zeptal, zda lituje svých činů proti komunitě, reagovala s mrazivým klidem: „Jsem dodnes toho názoru, že jsem udělala to nejlepší, co jsem pro svůj národ mohla udělat. Svého činu nelituji a ponesu následky.“

Rozsudek padl 22. února 1943: smrt za vlastizradu. Vykonán byl pouhých pár hodin po procesu, v pět hodin odpoledne. Cestou ke gilotině projevila Sophie takovou kuráž, že nad tím později žasli i samotní vězeňští dozorci. Den před smrtí na zadní stranu své obžaloby napsala jediné slovo: „Freiheit“ (Svoboda). Slova, která pronesla ve své cele několik hodin před popravou, rezonují německými dějinami dodnes: „Jak můžeme očekávat, že zvítězí spravedlnost, když se sotva najde někdo, kdo by byl ochoten obětovat se pro spravedlivou věc? Takový krásný, slunečný den, a já musím jít. Ale co záleží na mé smrti, pokud se skrze nás probudí a vyburcují k činu tisíce lidí?“

Mohlo by se vám líbit

Alice Ball: Ve 23 letech objevila lék na lepru. Pak záhadně zemřela a její úspěch si přivlastnil nadřízený

Sophie Scholl se konce války nedožila, ale její hlas nacisté neumlčeli. Další leták Bílé růže se podařilo propašovat do Velké Británie, kde ho spojenci přejmenovali na Mnichovský studentský manifest a v milionech kopií ho shodili z letadel na území Německa. Dnes se po sourozencích Schollových i dalších členech Bílé růže jmenují v Německu školy i ulice a jejich vzdorovitost nepřestává inspirovat ani desítky let po válce.

Zdroje: bbc.com, nationalww2museum.org, amightygirl.com, mjhnyc.org

Nacisté jí ukradli životní sen, doktorát si obhájila až ve 102 letech. Neuvěřitelný osud lékařky Ingeborg Rapoportové

Galerie: „Bílá růže vám nedá pokoj!“ Příběh mladičké studentky Sophie Scholl, která se nebála postavit gestapu

5 fotek 6 fotek