Příběhů o statečných ženách druhé světové války sice existuje mnoho, řada z nich je však anonymních. Fotografka Lee Miller už měla jméno před druhou světovou válkou, jako válečná korespondentka se ale nesmazatelně zapsala do historie. Byla to právě ona, kdo dokumentoval hrůzy koncentračních táborů a koupal se ve vaně v bytě již mrtvého Vůdce Adolfa Hitlera.
Lee Miller, narozená jako Elizabeth Miller 23. dubna 1907 v Poughkeepsie, stát New York, patří mezi nejvýznamnější osobnosti světové fotografie. Její životní cesta byla plná kontrastů a proměn – od modelky až po válečnou fotoreportérku. Její osud ilustruje, jak nezdolná vůle a touha po svobodě dokážou překonat nepřízeň osudu.
Lee vyrůstala ve středostavovské rodině, kde její otec, amatérský fotograf, ji už v raném věku učil základům focení a zároveň ji používal jako modelku pro své experimenty. Už tehdy si Lee vypěstovala blízký vztah k fotografii. Její dospívání ale nebylo bez temných okamžiků. V osmi letech byla znásilněna, což na ni zanechalo hluboké emocionální jizvy, které ji provázely po celý život. Ve dvacátých letech, během bouřlivé éry uměleckého a kulturního rozkvětu, se Lee dostala do New Yorku, kde zahájila kariéru jako modelka. Její přirozená krása a charisma ji brzy přivedly do světa módního průmyslu. Stala se jednou z hlavních tváří Vogue a dalších významných módních časopisů. Tento svět se ale brzy pro Lee stal příliš povrchním. Hledala hlubší význam a možnost, jak se sama vyjádřit.
Začátky s fotografií
V roce 1929 se Lee rozhodla změnit svůj život. Odcestovala do Paříže, kde se setkala s Man Rayem, tehdy slavným fotografem a surrealistickým umělcem. Stala se jeho múzou, studentkou, milenkou i spolupracovnicí. Spolu s ním objevovala nové techniky fotografování, včetně solarizace, která jí umožnila experimentovat s výrazem a náladou svých fotografií.
Lee se však brzy vymanila z Man Rayova stínu a začala vytvářet vlastní díla. Její fotografie z tohoto období nesou silný surrealistický nádech a zkoumají hranice reality a snu, světla a stínu. Ve třicátých letech se vrátila do New Yorku a založila vlastní fotografické studio. Její kariéra se zdála být na vrcholu, ale osud pro ni měl připravenou další změnu. V roce 1934 se rozhodla provdat za egyptského obchodníka Azize Eloui Beye a odstěhovat se do Egypta. I když zde i nadále fotila, oficiálně nepracovala, a tak se již po třech letech rozhodla vrátit do Evropy, kde byla válka na spadnutí. V té době také potkala svého budoucího manžela, malíře a kurátora Rolanda Penrose.
Válečná korespondentka
Když vypukla druhá světová válka, Lee se rozhodla zanechat módy a věnovat se novinářské fotografii. Jako jedna z mála žen dostala akreditaci jako válečná korespondentka pro britský časopis Vogue. V roce 1942 odjela do Londýna, kde dokumentovala každodenní život během náletů na město.
Lee Miller se stala svědkyní některých z nejděsivějších momentů války. Doprovázela americké jednotky při osvobozování koncentračních táborů, včetně Dachau a Buchenwaldu, a její fotografie z těchto míst se staly jedněmi z nejzásadnějších dokumentů hrůz holokaustu. Tyto snímky byly surové, upřímné a nevyhýbaly se realitě. Miller se nebála zachytit brutální pravdu, což ji katapultovalo do přední linie válečné fotodokumentace. Jedním z nejikoničtějších momentů její kariéry je fotografie, na které se Lee Miller koupe ve vaně v bývalém bytě Adolfa Hitlera v Mnichově, krátce po jeho sebevraždě. Tento snímek dokonale symbolizuje její neochvějnou odvahu a ironický pohled na hrůzy války.
Život po válce a osobní boje
Po skončení války se Lee stáhla do ústraní a bojovala s posttraumatickým syndromem. Těžce se vyrovnávala se zážitky z války, což vedlo k těžkým depresím a alkoholismu. Přestože stále fotografovala, její tvorba ztrácela na intenzitě a odrazovala ji vzpomínky na válečné hrůzy. Její život se stal spíše vnitřním bojem než kariérním úspěchem. Ve 40. a 50. letech Millerovou vyšetřovala britská tajná služba MI5 kvůli podezření, že by mohla být sovětskou agentkou.
Po válce se Lee usadila na venkově v Anglii se svým manželem, surrealistickým malířem Rolandem Penrosem, s nímž měla syna Antonyho. Její rodinný život však nebyl idylický. Lee se často potýkala s depresemi a nespokojeností, což mělo dopad na její vztahy, ať už s manželem, nebo se synem. Antony později vzpomínal, jak těžké bylo vyrůstat vedle matky, která se uzavřela do sebe a utíkala ke skleničce.
Během života na venkovském sídle v Sussexu, které hojně navštěvovaly i celebrity z umělecké sféry, se Lee stala také úspěšnou kuchařkou a gourmetkou, zatímco nadále fotografovala pro Vogue. Navzdory tomu se i nadále její zdravotní stav zhoršoval. Její deprese možná urychlil i dlouhodobý románek jejího manžela s artistkou Diane Deriaz. Na sklonku života navíc bojovala s rakovinou, na jejíž následky nakonec v sedmdesáti letech zemřela. O jejím životě momentálně běží v českých kinech film Lee: Fotografka v první linii, kde si její postavu zahrála herečka Kate Winslet.
Zajímají vás osudy lidí za druhé světové války? Přečtěte si, jak mladý Petr Ginz obohatil život v terezínském ghettu.
Galerie: Forografka Lee Miller zachytila hrůzy holocaustu:
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Měla ráda "hříšně dobré" věci, guláš i pivo. Mučednici Marii Restitutu popravili nacisté. Po letech byla blahoslavena

Písařka Traudl Junge: Oblíbená sekretářka Adolfa Hitlera o zvěrstvech nacistů nevěděla, Vůdce obdivovala

Nacistický šéf Červeného kříže Ernst Robert Grawitz: Oblíbený lékař Hitlera páchal experimenty na Židech a vlastní rodinu zlikvidoval granátem

Lékař Sigmund Rascher: V koncentračních táborech dělal na vězních pokusy, v porodnicích kradl děti. Popravit ho nechal samotný Hitler

Gerda Bormann: Manželka Hitlerova tajemníka propagovala polygamii, aby se zachovala árijská rasa. Porodila 10 dětí

136. výročí narození Adolfa Hitlera: Bezcitný diktátor žil na ulici a skončil ve vězení. Vůdce Třetí říše vyvraždil 6 milionů Židů, přitom chtěl jen malovat

Emmy Göring: Manželka předního nacisty Hermanna Göringa plnila funkci Hitlerovy první dámy, tajně pomáhala Židům. Po válce žila bez vody a elektřiny

Hyena gestapa Violette Morris: Nadějná sportovkyně si nechala odstranit prsa, za války kolaborovala s nacisty

Nacistická zámecká paní Henriette von Schirach se tulila k Hitlerovi, po válce čistila vězeňské záchody













