Fotografka Lee Miller: Ze znásilněné modelky nejslavnější válečnou reportérkou. Lee se koupala ve vaně Adolfa Hitlera

Lee Miller, narozená jako Elizabeth Miller 23. dubna 1907 v Poughkeepsie, stát New York, patří mezi nejvýznamnější osobnosti světové fotografie. Její životní cesta byla plná kontrastů a proměn – od modelky až po válečnou fotoreportérku. Její osud ilustruje, jak nezdolná vůle a touha po svobodě dokážou překonat nepřízeň osudu.

Lee vyrůstala ve středostavovské rodině, kde její otec, amatérský fotograf, ji už v raném věku učil základům focení a zároveň ji používal jako modelku pro své experimenty. Už tehdy si Lee vypěstovala blízký vztah k fotografii. Její dospívání ale nebylo bez temných okamžiků. V osmi letech byla znásilněna, což na ni zanechalo hluboké emocionální jizvy, které ji provázely po celý život. Ve dvacátých letech, během bouřlivé éry uměleckého a kulturního rozkvětu, se Lee dostala do New Yorku, kde zahájila kariéru jako modelka. Její přirozená krása a charisma ji brzy přivedly do světa módního průmyslu. Stala se jednou z hlavních tváří Vogue a dalších významných módních časopisů. Tento svět se ale brzy pro Lee stal příliš povrchním. Hledala hlubší význam a možnost, jak se sama vyjádřit.

Mohlo by se vám líbit

Velitel koncentračního tábora Treblinka Franz Stangl: Likvidoval 15 tisíc lidí denně, aniž by sám někoho zabil. Říkali mu Bílá smrt

Začátky s fotografií

V roce 1929 se Lee rozhodla změnit svůj život. Odcestovala do Paříže, kde se setkala s Man Rayem, tehdy slavným fotografem a surrealistickým umělcem. Stala se jeho múzou, studentkou, milenkou i spolupracovnicí. Spolu s ním objevovala nové techniky fotografování, včetně solarizace, která jí umožnila experimentovat s výrazem a náladou svých fotografií.

Lee se však brzy vymanila z Man Rayova stínu a začala vytvářet vlastní díla. Její fotografie z tohoto období nesou silný surrealistický nádech a zkoumají hranice reality a snu, světla a stínu. Ve třicátých letech se vrátila do New Yorku a založila vlastní fotografické studio. Její kariéra se zdála být na vrcholu, ale osud pro ni měl připravenou další změnu. V roce 1934 se rozhodla provdat za egyptského obchodníka Azize Eloui Beye a odstěhovat se do Egypta. I když zde i nadále fotila, oficiálně nepracovala, a tak se již po třech letech rozhodla vrátit do Evropy, kde byla válka na spadnutí. V té době také potkala svého budoucího manžela, malíře a kurátora Rolanda Penrose.

Mohlo by se vám líbit

Koncentrační tábor Bergen-Belsen: Pro mnohé byl tím nejhorším peklem na zemi

Válečná korespondentka

Když vypukla druhá světová válka, Lee se rozhodla zanechat módy a věnovat se novinářské fotografii. Jako jedna z mála žen dostala akreditaci jako válečná korespondentka pro britský časopis Vogue. V roce 1942 odjela do Londýna, kde dokumentovala každodenní život během náletů na město.

Lee Miller se stala svědkyní některých z nejděsivějších momentů války. Doprovázela americké jednotky při osvobozování koncentračních táborů, včetně Dachau a Buchenwaldu, a její fotografie z těchto míst se staly jedněmi z nejzásadnějších dokumentů hrůz holokaustu. Tyto snímky byly surové, upřímné a nevyhýbaly se realitě. Miller se nebála zachytit brutální pravdu, což ji katapultovalo do přední linie válečné fotodokumentace. Jedním z nejikoničtějších momentů její kariéry je fotografie, na které se Lee Miller koupe ve vaně v bývalém bytě Adolfa Hitlera v Mnichově, krátce po jeho sebevraždě. Tento snímek dokonale symbolizuje její neochvějnou odvahu a ironický pohled na hrůzy války.

Mohlo by se vám líbit

Margot Friedlander: Přežila týrání v Terezíně i smrt rodiny v Osvětimi. Dnes, ve 102 letech, je na titulce německého Vogue

Život po válce a osobní boje

Po skončení války se Lee stáhla do ústraní a bojovala s posttraumatickým syndromem. Těžce se vyrovnávala se zážitky z války, což vedlo k těžkým depresím a alkoholismu. Přestože stále fotografovala, její tvorba ztrácela na intenzitě a odrazovala ji vzpomínky na válečné hrůzy. Její život se stal spíše vnitřním bojem než kariérním úspěchem. Ve 40. a 50. letech Millerovou vyšetřovala britská tajná služba MI5 kvůli podezření, že by mohla být sovětskou agentkou.

Po válce se Lee usadila na venkově v Anglii se svým manželem, surrealistickým malířem Rolandem Penrosem, s nímž měla syna Antonyho. Její rodinný život však nebyl idylický. Lee se často potýkala s depresemi a nespokojeností, což mělo dopad na její vztahy, ať už s manželem, nebo se synem. Antony později vzpomínal, jak těžké bylo vyrůstat vedle matky, která se uzavřela do sebe a utíkala ke skleničce.

Během života na venkovském sídle v Sussexu, které hojně navštěvovaly i celebrity z umělecké sféry, se Lee stala také úspěšnou kuchařkou a gourmetkou, zatímco nadále fotografovala pro Vogue. Navzdory tomu se i nadále její zdravotní stav zhoršoval. Její deprese možná urychlil i dlouhodobý románek jejího manžela s artistkou Diane Deriaz. Na sklonku života navíc bojovala s rakovinou, na jejíž následky nakonec v sedmdesáti letech zemřela. O jejím životě momentálně běží v českých kinech film Lee: Fotografka v první linii, kde si její postavu zahrála herečka Kate Winslet.

Zajímají vás osudy lidí za druhé světové války? Přečtěte si, jak mladý Petr Ginz obohatil život v terezínském ghettu.

Mohlo by se vám líbit

Anton Malloth: Dozorci z Terezína říkali Krásný Tony, byl to však bestiální sadista. Pomohla mu Himmlerova dcera

Galerie: Forografka Lee Miller zachytila hrůzy holocaustu:

8 fotek 9 fotek