"Hezky se obléknout můžete i za málo peněz," říká oblíbená česká módní návrhářka Liběna Rochová

Obecně panuje názor, že Češi módu příliš neřeší a bývá jim vyčítána řada nešvarů. Myslíte, že se to postupně mění, nebo je nám vlastně jedno, co si oblékáme?

Kultura odívání záleží na více faktorech, rozdíly jsou třeba ve větších a menších městech či na venkově. Ale všeobecně musím říci, že kultura odívání je u nás na velmi nízké úrovni. Je třeba si uvědomit, že nejde "jen o šaty". Ty jsou sice na povrchu těla, ale nejsou povrchní! Vyjadřujete jimi svou osobnost. Nejde o to přemrštěně dbát na svůj zevnějšek, jde o to být kultivovaný, elegantní a současný. Moje bábinka vždycky říkala: Choďte hezky oblíkaní, mějte čisté šaty a boty". Ona byla skromná, pokorná žena.

Mnoho Čechů boty vůbec neřeší, lépe řečeno je nečistí. Hlavně pánové. Košili nosí jednu i několik dní a nemění ji, stejně tak trička. Chci říci, že kultivovanost a kultura odívání patří ke kultuře daného národa. Chci hezky bydlet, chci mít hezké prostředí, ve kterém žiji a k tomu patří i hezké oblečení. Všechno patří k sobě - kultura oblékání, kultura stolování, kultura bydlení. Tak, jak je to u nás, není jen náturou Čechů. Své udělali i komunisté. Když se to pak sečte, je tu tento výsledek. 

Jaké jsou podle vás nejčastější chyby v oblékání?

Stále se mluví o ponožkách v sandálech, což je teď mimochodem velká móda, lze je vidět i na přehlídkách velkých módních domů. Jenže je tu rozdíl. Když vidím pána, který má seprané bavlněné trenky, které nosí už několikátou sezónu, a k tomu má takové ty hnědé vytahané ponožky na gumičky a špinavé sandály, tak je to špatně. Ale ať si chodí každý oblékaný, jak chce. A ještě jedna věc - v mnohých městech, zejména v těch menších, mám kolikrát pocit, že ti lidé jedou odpoledne na hory. Mají outdorové oblečení a tenisky. Tenisky ano, ale proč chodit stále ve sportovním? 

Někdy mě udivuje, že má žena prsteny, je nalíčená, ale má svetr a roztrhané džíny. To mi přijde absurdní. Důležitý je také cit pro rovnováhu, tedy že méně je více. A určitě by člověk měl, hlavně žena, ctít sebe sama a svou osobnost dát najevo. Být sama sebou. Žena by měla aspoň trochu řešit svůj oděv. Ale i muži by si měli nechat poradit. 

Co byste v oblékání vytkla ženám kolem čtyřicítky?

To se asi nedá zobecnit v souvislosti s věkem. Přešlapy, co se mi velmi nelíbí a jsou velmi neestetické, jsou legíny a trička. A je mnoho tučných lidí. Nemluvím o lidech silných, kteří prostě jsou silní, protože jsou tak stavění, a nebo nemocní. O těchto lidech já vůbec nemluvím. Já mluvím o těch, kteří nezřízeně jedí, nedávají pozor na svůj jídelníček, na pohyb a pak jsou takzvaně tuční. Těch lidí, celosvětově i v Čechách, je strašně moc, často jsou i mladí. Mladá holka si obleče legíny, jež obtahují úplně všechno, vezme si tričko, které je pod prsa a přetékají jí špeky. To je tak neestetické.

Neřešit postavu je dnes tak trochu trend..

Jedna velká světová sportovní firma fotí oblečení na těchto tučných lidech. A mně to připadá šílené, protože jim vlastně dávají na vědomí "buďte tlustí, to je jedno". Ale přitom člověk by měl o sebe dbát. Nejen proto, že lépe vypadá, když je člověk štíhlejší, ale taky kvůli zdraví. Já vždycky říkám, ti lidi se nemají rádi, protože neřeší svůj stav a až budou staří, budou mít nemocné srdce, cévy a budou častými návštěvníky ordinací lékařů. Myslím si, člověk se má zdravě stravovat a dbát na prevenci a zdravý životní styl.

Co byste doporučila ženám, které i ve vyšším věku chtějí vypadat mladistvě?

To je velmi těžká otázka, protože každé ženě sluší něco jiného. Každá žena by se měla mít ráda a měla by vědět, co jí sluší. To je základ. Když mám silné nohy, nevezmu si růžové šortky pod zadek. A když mám velká prsa, nevezmu si obrovský dekolt a tričko nad pupík. Navíc ještě s nějakými obrázky, často s anglickými názvy. Kolikrát ti lidé ani neví, co ty nápisy znamenají a to je někdy směšné. Další důležitou věcí je chodit adekvátně oblékaní vzhledem k příležitostem. Když jdu do divadla nebo na koncert, nevezmu si na sebe džíny, svetr a nákupní tašku přes rameno, což jsem často viděla. A ještě si ta dáma dá tu nákupní tašku v divadle na klín. To už je neúcta k protagonistům k umělcům, kteří se oblečou hezky a předají vám kulturní zážitek.

Ptáte se, jak vypadat mladistvě. Všechno je v hlavě. Oblečení nemusí být drahé. Moje maminka byla důchodkyně a měla doopravdy málo peněz. Chodila ale vždycky elegantně oblékaná, nakupovala třeba i v sekáči, tam se dají také najít pěkné kousky. Dá se hezky obléknout i levně. 

Zmiňujete, že méně je více. Co by tedy mělo být základem ženského šatníku? 

Malé společenské šaty, nejlépe malé černé. Dále sportovní oblečení, kostým a šaty. Nemusí toho být moc, já jsem minimalista v navrhování i v šatníku. Mám relativně málo věcí, ale kvalitních. Raději si koupím kvalitní věc a nosím ji třeba 20 let. Proč ne? Nechci si kupovat stále něco nového.

Až donedávna jste působila také jako profesorka na UMPRUM. Jací jsou současní studenti? Jsou více odvážní nebo kreativnější, než tomu bylo dříve?

Myslím, že jsou pořád stejní. Vždy se najde v té třídě jeden nebo dva talenti. Tedy všichni jsou talentovaní, ale záleží jen na nich, jak to uchopí. Samozřejmě je velmi důležité vedení někoho, kdo je připraví na tu profesionální dráhu. A důležitá je potom také praxe. Takže studenti jsou stejní, jen je jiná doba. Když jsem já začínala, tak jsem měla jiné zázemí, pracovala jsem na jiné platformě, než je to v současnosti. Dnes je tu obrovská změna v podobě sociálních sítí. Ale co se týká kreativity a odvahy, záleží to na tom daném mladém člověku. Jen na těch studentech pak je, aby zúročili svůj talent a byli připravení. Protože štěstí přeje připraveným. Pak si je ta příležitost najde a oni ji musí chytit za pačesy a začít vlastně pracovat na své značce. 

Se svými studenty jste vytvořila kolekci pro Kaufland. O jaké kousky jde?

Já jsem byla tím nápadem nadšená. Moc se mi to líbilo. Zástupci Kauflandu, studenti a já jsme pracovali na tom, aby vznikla kolekce volnočasového oblečení, která by spojovala moderní styl a funkčnost a zůstala praktická a cenově dostupná. Většina věcí z té kolekce je na velmi vysoké úrovni. Celkově ta celá kolekce má velmi vysokou úroveň, dle mého názoru.

Jak jste se k takové spolupráci dostala? 

Kaufland nás oslovil. A jak říkám, myšlenka je to naprosto skvělá. Děkujeme za podporu studentů, kteří dostali příležitost se ukázat světu. Je fantastické, že se to mohlo prezentovat i na Designblocku.  A líbí se mi také, že část výtěžku jde na pacientskou organizaci Debra, s níž spolupracuji. To je pro mě stěžejní. 

Jaké jsou vaše další pracovní plány?

Teď pracuji na přípravě jedné mezinárodní akce, ale o tom ještě nechci mluvit. Připravujeme také s týmem Moravské galerie a mým týmem retrospektivu na příští rok. Jakub Jahn o mě už asi deset let natáčí film, tak ten se také bude dodělávat. Tak je toho více. A teď aktuálně pracuji také na limitované podzimní kolekci a kromě toho máme plno zakázek pro klientelu.

Čtěte také: Jak se oblékat ve stylu Londýňanek. Přísahají na osm tipů, s nimiž nenuceně ovládnete podzimní ulice