Partnerská dynamika se během společných let různě mění a často je náročné sladit společně všechny touhy, přání a aktivity obou manželů. A když jeden z nich dělá něco, co není až tak úplně po chuti druhému, je to určitý zásah do soukromí, zejména pokud se jedná o sdílení společných chvil na sociálních sítích. A to je případ pana Pavla (40 let), jehož žena miluje pozornost a ráda ukazuje detaily z jejich života všem. Ne každý se s tím umí vyrovnat.
Pan Pavel je v manželství se svou ženou šest let. Jeho manželka je druhým rokem na mateřské dovolené a sdílí na internetu jejich život. To se panu Pavlovi moc nelíbí a nechce, aby byl toho součástí. Všichni kolem něj se mu, podle něj, smějí a šuškají si o něm a jeho rodině za zády. Vědí totiž vše, protože jeho žena postuje opravdu všechno, co se jí zachce.
Manželka influencerka
Moje žena se vždycky vyžívala v sociálních sítích. Je ode mě mladší o pět let a neustále si zaznamenávala fotky všeho - šli jsme do kina, na večeři, jeli na dovolenou. Všude fotila okolí, sebe i nás dva. Pravda, pak jsme měli spoustu vzpomínek a ona tvořila hezké fotoknihy. Jenže s tím, jak byla těhotná, se vše změnilo. Měla rizikové těhotenství, byla doma od druhého měsíce. Nudila se, a proto si založila profil na sociální síti. Sbírala prý rady, dělila se o své poznatky a fotila bříško, které rostlo. Nemyslel jsem si, že je to nějak na škodu, měla alespoň zábavu. Nevadilo mi to, byla šťastná.
Dítě na sítích
Když se malý narodil, byli jsme správní rodiče našeho prvního dítka. Byli jsme neskutečně šťastní a užívali jsme si každou minutu. Fotili jsme snad každý jeho pohyb. Když jsem byl v práci, žena mi posílala fotky a já se pyšně usmíval, jak dokonalý je. Jenže to mělo háček. Spousta těch fotek šla taky na internet, kde má žena psala příspěvky, radila, co dělat s prdíky a řešila každý detail s celým světem. Její čísla a počet sledujících pomalu rostly a během roku jí sledovalo asi patnáct tisíc lidí. A ti se denně dívali na fotky mého syna, na to, co mu vařila, co jsem jí dal k výročí, na narozeniny, nebo taky to, že jsem uvařil, ale neuklidil kuchyň. Prostě celé naše soukromí bylo najednou veřejné. Už to soukromí nebylo.
Lidi si nás všímají
V našem menším městě si toho brzo všimli a všichni koukají na to, co zase „vyvedu“, jak mi jednou sdělila sousedka, když jsem zapomněl, že vařím brambory a spálil jsem je. Samozřejmě, že to žena hned musela „postnout na sítě“, protože to bude mít super dosah. Stala se z ní influencerka, natáčí videa, fotí a tvrdí, že se tím dá slušně vydělat. Zatím dostala nějakých pár věcí zadarmo, ale mě se to nelíbí. Nechci, aby byl můj syn vidět na sociálních sítích, nechci, aby mé soukromí bylo veřejné. Žena to ale neumí pochopit, prý je to vtipné. Já mám pocit, že se nám lidi smějí. Nevím, co s tím dělat. A i kdyby se jen smáli, mě samotnému se to vůbec nelíbí. Ani náš syn by třeba nebyl nadšený, nemá ale šanci nic říct, co když z toho bude jednou nešťastný, že celé město bude vědět o jeho „prdíkách“, když byl malý?
Potřebuji poradit, co mám dělat. Situaci chci řešit, ale nechci, aby má žena byla smutná. Na druhou stranu mám právo říct, že nechci být součástí její „popularity“.
Vyjádření psychologa Pavla Pařízka
V případu Pavla se potkáváme s problémem narušení hranic soukromí v moderní digitální době, kde se dostává do konfliktu přirozená touha po sdílení a seberealizaci s potřebou soukromí a osobních hranic. Jde o situaci, kdy jeden z partnerů překračuje intimní prostor rodiny bez souhlasu ostatních členů, což začíná vytvářet významné napětí v partnerském vztahu. Pro řešení Pavlovy situace je nutné, aby otevřel konstruktivní hovor se svojí ženou. Manželka by měla pochopit, že přestože pro ni je sdílení přirozené a vidí v něm pozitivní aspekty včetně potenciálního příjmu, tak Pavel má legitimní právo na ochranu svého soukromí.
Stejně tak má právo chránit soukromí jejich dítěte, které nemůže o svém digitálním obrazu samostatně rozhodovat. Bylo by vhodné společně stanovit jasné hranice toho, co je přípustné sdílet a co už ne. Například lze dohodnout pravidla jako nesdílení trapných momentů partnera, omezení množství fotografií dítěte nebo jejich důslednou anonymizaci. Manželka může svou kreativitu a touhu po seberealizaci nasměrovat více na obecná témata mateřství a rodinného života, aniž by přitom musela vystavovat detaily ze soukromí své rodiny.
Jak se má pan Pavel zachovat vůči své ženě? Má svou ženu nechat rozvíjet kariéru na sociálních sítích? Nebo jí má rázně říct, že tohle nechce? Co byste dělali na jeho místě vy?
Přečtěte si také příběh paní Dominiky. „Mami, postarám se o tebe, ale nebudeš mi diktovat, jak to mám dělat,“ píše své mámě Dominika. Maminka by chtěla svou dceru k sobě nastěhovat

Kdo je Pavel Pařízek
Psycholog, psychoterapeut a zakladatel portálu terapie.cz, který zkracuje lidem cestu ke správnému psychoterapeutovi. Se svými klienty nejčastěji řeší problémy v rodině nebo vztazích, úzkosti, deprese či pocity vyhoření. Soustředí se i na existenciální problémy bezvýchodnosti a nesmyslnosti nebo překonávání obtížných životních situací.
Pomoc hledejte na www.terapie.cz
Galerie: Pavel (40 let): Manželka sdílí náš život na internetu a já jsem všem akorát pro smích!
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“Musím neustále zachraňovat svou sestru, která neumí převzít zodpovědnost,” je unavená Radka

“Zemřel mi manžel a moje děti už plánují a hádají se, jak si rozdělí dědictví,” pláče Dorka

“Moje dcery se o mě nechtějí starat a hádají se o to, co se mnou dál,” je smutný Aleš

“Máma odmítá operaci, ale svými bolestmi a potřebami terorizuje všechny kolem,” píše Martina

“Děti mě chtějí dát do domova, ale já tam nechci, ať se o mě postarají,” má jasno Jindra

“Moje dcera se za mě stydí a mě to velmi zraňuje,” pláče Boženka

„Jsem hostem v našem domě, nikdo to nevidí a nikdo mě nerespektuje,“ píše smutně Vlaďka

“Tchyně má klíče od našeho bytu a chodí tam, kdy se jí zachce. Neřeší, že mi to vadí,” píše zoufale paní Lenka. Tchyně odmítá klíče vrátit

“Manžel mě nutí, abych se postarala o jeho mámu. Nechci to!” Paní Andrea má jasno. Tchyni obdivovala, ale starat se o ni nehodlá











