Odchod od partnera je vždycky dost složitý, minimálně pro jednu stranu, a není jednoduché se s tím vším smířit. Objevují se emoce jako vztek, naštvání, smutek, bolest. Čas však umí vyléčit všechny rány, postupně zahojit jizvy. Jenže co když se minulost znovu ozve? A chce něco, co je absolutně absurdní?
Paní Marie píše dopis svému bývalému manželovi. Odešel od ní za jinou ženou, podváděl ji a ve finále vybral peníze ze společného účtu. Paní Marie to neměla jednoduché a dost se na ní chování jejího dnes již bývalého muže podepsalo. Nikdo se o ni nestaral, musela si vším projít sama. Nyní je její exmanžel nemocný a společně s jejich dětmi si myslí, že by se o něj paní Marie měla postarat.
Milý exmanželi,
nemůžeš se ke mě vrátit. Jednou jsi ode mě odešel, já jsem se smířila se vším, uzdravila své zlomené srdce a našla si někoho jiného. Je to už dávno, odpustila jsem. Bylo to těžké, protože jsem večer co večer po rozvodu seděla doma sama u televize, brečela, pila víno, jedla brambůrky a opravdu si procházela svým smutkem zcela sama. Přibrala jsem opravdu hodně, oblečení mi bylo malé, nechodila jsem ven, měla jsem problém vyjít schody a spousta dalších běžných věcí mi dělala problémy. Prostě jsem zanevřela na život a všechno, co se dělo. Chodila jsem jen do své práce a měla radost jen tehdy, když přišla dcera se synem na návštěvu. Měli své životy, nezazlívala jsem jim, že času na mě moc neměli.
Nemůžu se na tebe dívat
Přibrala jsem „úspěšně“ patnáct kilogramů a moje vlastní dcera mi řekla, že se na mě nemůže dívat. Musím se sebou podle ní něco dělat, jinak se řítím do záhuby. Nestarala se, jak mi je, proč se to stalo, jen mi řekla, ať se sebou něco udělám. Nikdo neřešil, že bych potřebovala pomoc, musela jsem se ze všeho dostat sama. Brala jsem antidepresiva, upravila jídelníček, chodila na terapie a pomalu hubla. Musela jsem to dokázat sama a taky dokázala.
Vztahy s muži
Dlouho jsem se bála randit, zlomil jsi mi srdce na tisíc kousků, ale i to po nějaké době přešlo a já jsem si našla partnera, který na mě byl hodný. Nikdy už bych si nikoho k sobě nenastěhovala, ale vídali jsme se, jezdili na výlety, do divadla, do kina a prostě jsem měla společnost, když jsem o to stála. On to však viděl jinak, chtěl se nastěhovat a chtěl si mě i vzít. A tak jsme se rozešli. Jako dva rozumní lidé, kteří se nepodvádějí a neubližují si. Už jsem byla smířená s tím, že zůstanu sama. A ani mi to nevadilo.
Ozval ses
Jenže pak ses ozval s tím, jak se mám. Zavolal jsi po několika letech. Pak jsi mě pozval na kávu. Odmítla jsem s tím, že nemám čas. Nechtěla jsem tě prostě vidět. Po pár dnech přišly naše děti s tím, že jsi nemocný. Prý to je už delší dobu, samozřejmě jsi nešel včas k lékaři a pak to takhle dopadlo. Děti začaly řešit, že je potřeba se o tebe postarat. Navrhla jsem jim, aby se o tebe tedy staraly, vždyť jsi jejich otec. Jenže jste měli naplánováno už něco jiného.
Nebudu se o tebe starat
Pak z nich vypadlo, že si myslely, že se o tebe postarám já. Prý by vyřídily příspěvek na péči, nemusela bych chodit do práce. Tak to ani náhodou! Nebudu se starat o bývalého a nevěrného manžela, který mě podváděl s jinou. Ať se o tebe starají jiné! Nemůžeš čekat, že po tom všem se pohrnu do toho, abych ti dělala služku. Mám svou práci, svůj život. Přestaň s tímhle počítat a pokud tlačíš na děti, aby se za tebe přimlouvaly, okamžitě toho nech! Mé děti mi nebudou vyčítat, že jsem se nepostarala o jejich tátu, který mě opustil, vzal mi všechny společné peníze a předtím mě rok podváděl! Mám v sobě dost hrdosti na to, abych tenhle bláznivý nápad odmítla!
Marie
Odpověď nabízí Dr. Barton Goldsmith, manželský a rodinný terapeut, který je autorem knihy „100 způsobů, jak si zvýšit sebevědomí - věřte si a ostatní budou také“
„Před lety jsem slyšel příběh, který se mě dodnes hluboce dotýká. Matka Tereza, politik a terapeut šli navštívit jeden sirotčinec. Zatímco ostatní komunikovali s dětmi, politik stál s rukama v kapsách a přemýšlel, co má dělat. Přistoupila k němu malá holčička a doslova se mu omotala kolem nohou. Podíval se směrem k Matce Tereze a zeptal se: “Co mám dělat?„ Matka Tereza, která právě držela v náručí dítě, mu odpověděla: “Tohle dítě mi stojí v cestě a já se o něj starám. Toto dítě je na tvé cestě a ty se máš postarat o něj.„ Co když vám tedy váš bývalý zavolá, že má vážnou nemoc a potřebuje vaši pomoc? Co uděláte?“
„Není to správné rozhodnutí pro každého, ale někteří lidé otevřou svá srdce a udělají, co mohou, aby pomohli, prostě proto, že životní okolnosti postavily tuto osobu, se kterou sdíleli čas, opět do cesty. Pokud jste měli dlouhodobý vztah a byly v něm děti, mění to situaci. Nyní je to rodinná záležitost. Nechápejte mě špatně. Nepodceňuji komplikace, které taková situace může způsobit, zejména pokud vy nebo váš bývalý partner nyní máte někoho jiného. Ale tyto výzvy nám mohou dát příležitost dospět a zbavit se přetvářky a zášti. Jsou to chvíle, kdy bez ohledu na stav našich záležitostí můžeme sáhnout za hranice své komfortní zóny a podat pomocnou ruku. V rozhodovacím procesu hrají roli obavy ze současných partnerů nebo dětí, nevyřešené city a finanční ohledy. Jde však o život a smrt. A každý, koho znám a kdo tu byl pro svého bývalého, říká, že by to udělal znovu. Jejich kamarádi se navíc svěřili, že právě proto svého partnera milují - protože se nasadí, aby pomohl někomu v nouzi.“
„Vzít na sebe něco takového není pro slabé povahy; pro všechny zúčastněné to bude náročný a emocionální proces. Je velmi důležité si uvědomit, jaké jsou vaše priority (například váš současný vztah), stanovit si vhodné hranice a pevně se jich držet. Vězte také, že někoho můžete pouze nasměrovat správným směrem, nikoli ho nést. A uvědomte si také, že někdy je nejlepší, když se do toho prostě nepletete. Pokud jste ochotni být tu pro bývalého člověka ve chvíli, kdy to extrémně potřebuje, hodně to o vás vypovídá. Pokud vás váš současný protějšek ve vašem jednání podporuje, vypovídá to o mnohém. V takovém případě může poskytnutí určité podpory zachránit život.“
Rozhodla se paní Marie správně? Neměla by hodit staré křivdy za hlavu a postarat se o nemocného bývalého manžela? Jak byste celou situaci řešili vy? Přečtěte si také dopis paní Míši, která píše svému partnerovi, aby si našel práci a nenechal se od ní vydržovat.
Galerie: Marie (64 let): Milý exmanželi, nemůžeš se ke mě vrátit a čekat, že se budu o tebe starat!
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“Davide, chci se rozvést. Nejsem s tebou šťastná, jen přežíváme a já to tak nechci,” píše svému muži dopis paní Markéta. Chce si ještě života užívat

“Jirko, dostala jsem nabídku, která se neodmítá. Teď se chci realizovat v práci já,” píše dopis paní Karol. Dosud byla doma, teď chce jít za snem

“Manžel nebere ohled na to, že jsem nemocná. Netuším, jestli s ním chci dál žít,” píše Gabriela. Její manžel ji považuje za hypochondra a její stav ignoruje

“Drahý Ivane, dáváš mi dárky jako odpustky za nevěru, ale já už nechci. Chci tvou věrnost, nebo nic,” píše svému muži dopis Markéta

„Péče o mou ženu trpící demencí mě ničí. Ale opustit ji bych nedokázal,” píše Kamil

„Mám pocit, že s ní tráví víc času než se mnou. Už nevím, jak dál,“ zoufá si Jana

“Před patnácti lety jsem se vdala za staršího muže. Dnes lituji, že jsem neposlechla ostatní,” přiznává Marika

“Když onemocněl manžel, neopustila jsem ho, ale o mě se nepostaral,” je smutná Jarka

“Manžel měl infarkt a od té doby se až chorobně bojí smrti. Ovlivňuje celou rodinu.” Helena neví, jak dál












