Láska nezná hranic, genderu, barvy kůže, vyznání a ani věku. Když se člověk zamiluje, je to opravdové, velké a krásné. Vše se zdá možné, není nic, co by velká láska nezvládla, minimálně v očích obou zamilovaných. Jenže čas je neúprosný a ukazuje, co všechno zamilovaní lidé nevidí. Věkový rozdíl, který ze začátku vůbec nevadil, se stane velkou překážkou. A právě to se stalo paní Marice (40 let).
Marika (40) se zamilovala před patnácti lety. Do muže, který je o dost starší. Byl pohledný, vypracovaný, bylo vidět, že o sebe pečuje. Měl stabilní práci, kariéru, věděl, že život je někdy těžký, ale rád podnikal nejrůznější dobrodružství. Měl přehled. A tak si ho paní Marika vzala. I přes nesouhlas rodičů a okolí. Teď po letech věkový rozdíl vidí a lituje, že nedala na rady druhých.
Před patnácti lety jsem se vdala za staršího muže
Byla jsem zamilovaná a přesvědčená, že věk je jen číslo. Dnes ale sedím doma s mužem, který má víc lékařských zpráv než plánů do budoucna. Zatímco já bych chtěla žít naplno, on chce klid a ticho. A já si někdy kladu otázku, kam se poděl můj život? Byla to láska, o které jsem věřila, že zvládne všechno na světě.
Když jsem potkala Karla, bylo mi pětadvacet. On byl o dvacet pět let starší, rozvedený, zkušený, galantní. Uměl mě rozesmát, choval se ke mně jako ke královně. Všichni kolem, máma, kamarádky, kolegové, mi říkali, že bych si měla najít někoho mladšího, že mě to jednou dožene. Jenže já jsem tehdy slyšela jen své srdce. A to říkalo jednoznačně: Je to on!! Vdala jsem se za něj po roce známosti. Byla jsem přesvědčená, že věk nebude překážkou, že když je naše láska silná, zvládne všechno. První roky to tak opravdu vypadalo. Cestovali jsme, podnikali výlety, chodili do divadel, plánovali malý domek za městem. Karel byl energický, plný života. Nikdy by mě tehdy nenapadlo, že o pár let později budu žít s úplně jiným člověkem.
Chce už svůj klid
On chce klid, já chci žít. Dnes je Karel starý. Opravdu. Před dvěma lety odešel do důchodu. Nejdřív jsem si říkala, že to bude fajn a že konečně budeme mít víc času na sebe. Jenže brzy přišly zdravotní problémy. Operace kolene, tlak, srdce. A s tím i únavnost, uzavřenost, nechuť k čemukoli. Ráno si udělá kávu, zapne televizi a sleduje zprávy. Já jdu do práce, odpoledne přijdu domů plná energie, nápadů, ale on už jen sedí v křesle, odpočívá, potřebuje klid. Když navrhnu výlet, reaguje: „Nech mě být, já už na to nemám.“
Dnes lituji, že jsem neposlechla ostatní
Cítím, jak se ve mně něco láme. Mám chuť žít, cestovat, poznávat svět, zatímco on chce jen svůj klid a ticho. Jako bych žila s někým, kdo už má všechno za sebou, zatímco já mám pocit, že to nejlepší mě teprve čeká. Někdy se přistihnu, že mu jeho stáří vyčítám. Ne nahlas, ale v duchu. A pak mě hryže moje svědomí. On přece za to nemůže. Já jsem si ho vybrala. Já jsem si tehdy řekla, že věk nehraje roli. Jenže hraje. Hraje obrovskou. A tak večer sedím vedle něj, v tichu, které mě dusí, a přemýšlím, jestli jsem tehdy udělala největší chybu svého života. Možná měli pravdu všichni, kteří mě varovali. Možná jsem si měla nechat poradit. A co teď dál?
Nejlepší odpověď na situaci paní Mariky má psycholožka Andrea Nová
Vztahy s věkovým rozdílem nejsou samy o sobě ničím novým, ale zdá se, že v současné době zažívají větší popularitu než obvykle. I když se vztahy s věkovým rozdílem nezdají být nijak zvlášť neobvyklé, není žádným tajemstvím, že mívají tendenci být poněkud kontroverzní a na internetu se pravidelně objevuje „diskuse o věkovém rozdílu“. I když existují oprávněné diskuse o vztahu mezi věkem, pohlavím, mocí a o tom, jak se tato dynamika může, ale nemusí projevovat v daném romantickém partnerství, vztahy s věkovým rozdílem nejsou ze své podstaty problematické ani nejsou odsouzeny k selhání.
Věkové rozdíly se mohou stát problematickými, pokud vytvářejí nerovnováhu moci, emocionální odtržení nebo odlišné vize budoucnosti. Různé životní fáze se mohou stát problémem, pokud například jeden z partnerů chce děti, zatímco druhý je již vychoval, nebo pokud je jeden z partnerů na vrcholu své kariéry, zatímco druhý plánuje odchod do důchodu. A právě to se stalo vám, Mariko. Váš manžel je o 25 let starší, chce mít svůj klid, a je to pochopitelné. Vy máte skutečně ještě hodně života před sebou. Brali jste se z lásky. Co kdybyste si promluvili, jak vidíte vaši společnou budoucnost? Svého manžela asi milujete, nebo ne? POsaďte se spolu, svěřte si své obavy. Možná by šel nějaký kompromis, společné dovolené, cesty. Co cítí váš manžel, víte to? promluvte si.
Paní Marika stojí před nelehkým životním rozhodnutím. Co má podle vás dělat? Zůstat s manželem, i když má každý jiné životní priority nebo hledat štěstí jinde? Přečtěte si také příběh paní Jaroslavy, která má strach o svou dceru.
Galerie: “Před patnácti lety jsem se vdala za staršího muže. Dnes lituji, že jsem neposlechla ostatní,” přiznává Marika
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“Manželka je mi nevěrná, ale sám mám milenku, takže ji nemůžu konfrontovat,” neví si rady David

“V manželství mi chybí intimita a doteky, tak si hledám bokovky,” přiznává Eliška

“Manžel mi uspal mého milovaného psa, nevím, jak to zvládnout,” píše Zuzana. Radí psycholog Pavel Pařízek

“Zdálo se mi o mrtvém tatínkovi, chtěl mě vzít s sebou, ale já jsem nechtěla,” pláče Dana

“Můj manžel žárlí a neustále si stěžuje mé matce, která mi pak vyčítá kdeco,” je naštvaná Erika

“Vzali jsme se kvůli dětem a teď si nemáme co říct,” neví si rady Renáta

“Manžel nechává všechnu práci v domácnosti na mě, ale já už nemůžu.” Blanka je na pokraji sil. Radí jí psycholog Pavel Pařízek

“Můj manžel se přestal mýt a já nevím, jak to mám změnit,” je zoufalá Magda

“Zjistila jsem, že mě manžel podvádí, ale on tvrdí, že to tak není,” je zmatená Alžběta. Odpovídá psychoterapeutka Dagmar Pechová











