“Manžel nebere ohled na to, že jsem nemocná. Netuším, jestli s ním chci dál žít,” píše Gabriela. Její manžel ji považuje za hypochondra a její stav ignoruje

Paní Gabriela (53 let) dlouhých pět let trpěla únavou a závratěmi. Měla pocit, že má knedlík v krku a celkově byla unavená i tehdy, když dlouho spala. Doktoři si nevěděli rady, posílali ji na spoustu vyšetření, ale diagnóza nepadla dlouho žádná. Až jeden lékař přišel s tím, že se jedná o únavový syndrom. Nemoc, která není jednoduše léčitelná, neexistuje na ni prášek. Musí se změnit celkově životní styl, paní Gabriela by měla víc odpočívat a neklást na sebe vysoké nároky. Jenže manžel paní Gabriely to odmítá, podle něj je žena jen obyčejný hypochondr. On je přesvědčen, že její diagnóza je lež, že je jen líná. Je na ji zlý a ponižuje a uráží ji. ANebo její nemoc jednoduše ignoruje, jako by nebyla.

Manžel nebere ohled na to, že jsem nemocná

Před osmi lety jsem začala být pořád unavená. Byla jsem schopná se probudit a už být unavená. Nechápala jsem, co se děje. Nejdřív jsem to přičítala věku, pak nastupující menopauze. Doktoři mě vyšetřovali na kdeco, ale nic se nikdy nepotvrdilo. Už jsem byla unavená z toho, že se pořád nic neděje. Až se jednou jeden lékař začal vyptávat na zdánlivě nesouvisející věci. A najednou přišel s diagnózou. Únavový syndrom. Nikdy jsem o tom neslyšela, ale zapadalo to do sebe. Nejhorší bylo, že jsem si nemohla vzít prášek a bylo by vše v pořádku. Tohle chtělo dlouhodobou práci a změnu životního stylu. A to se nelíbilo manželovi, který prohlásil, že takovou blbost nikdy neslyšel. Že jsem určitě jen hypochondr, nic mi není a jsem jen líná.

Hypochondr, který je líný

Tohle přesně pro něj jsem. Jen líná ženská, která si hraje na hypochondra, kterému údajně něco je. Marně se mu snažím vysvětlit, co za diagnózu to je, že si nevymýšlím, ale on je jako hluchý. Pokaždé mě můj manžel odmávne, že jsem k ničemu, ale že když mě to baví, ať taková jsem. Jeho to prý už nezajímá. Když si odpoledne lehnu na pohovku, protože jsem během dne dost unavená, neustále poslouchám nepříjemné poznámky. A to bolí. Nejsem v psychické pohodě, což samozřejmě mou nemoc ještě více zhoršuje. Nepomáhá ani to, že mu naše děti říkají, aby toho nechal. Nevím, jestli s takovým člověkem chci a dokážu dál žít.

Vyjádření psycholožky Umay Wolf

Gabrielo, Vaše situace určitě není záviděníhodná. Chápu, že Vás to trápí a je dobře, že hledáte odbornou pomoc. Bylo by, věřím, pro Vás přínosnější celou svou situaci s únavovým syndromem, i s Vaší rodinnou/partnerskou situací, řešit s psychologem či psychoterapeutem osobně a nejen takto písemně. Jde totiž o komplexní potíže, které zasluhují větší a hlubší odbornou terapeutickou péči. K čemu mohu alespoň přispět takto, je podpořit Vás ve Vaší snaze najít si pro sebe to, co je s Vámi v souladu a co podporuje Vaše uzdravení. Laskavý přístup k sobě, dávání se na první místo, sebepéče, přijetí sebe se svou diagnózou, svými aktuálními možnostmi a změnou, která díky tomu nastala, prostor a čas na své, psychiku i tělo sytící zájmy, které nemusí být jen aktivní, aby Vás nevyčerpávaly, je tím pravým, čemu byste měla dávat nyní přednost a hlavní prostor ve svém životě.

Vše, co tomu neodpovídá, by mělo jít stranou. Což může ve Vašem konkrétním případě znamenat, že přestanete donekonečna vysvětlovat svému muži o čem je Vaše diagnóza a že začnete hledat způsoby, jak si zajistit místo a čas pro svůj nutný odpočinek. Že přestanete být jediným rodičem, který se stará o děti a že přestanete být jediná, kdo se stará o vaši domácnost apod..To může vypadat tak, že budete pobývat v jiné místnosti nebo bytě, než je cokoliv (Váš muž, co Vás nerespektuje a nepřijímá s Vašimi potížemi, hlasitá televize nebo hudba, či děti), co by Vás rušilo od pasivního odpočinku, který může vypadat tak, že si čtete, háčkujete, posloucháte relaxační hudbu, sledujete oblíbený seriál, posloucháte audio knihu nebo divadelní hru, meditujete nebo malujete, přijímáte masáž nebo skincare, užíváte si teplou lázeň ve vaně, přijímáte péči o vlasy nebo nehty, luštíte křížovky nebo osmisměrky, vychutnáváte si oblíbený čaj zamotaná v hřejivé plyšové dece apod. Že si vybíráte to, co Vám přináší radost a pohodu. Můžete také relaxovat za pomoci dechových cvičení, autogenního tréninku nebo Jacobsonovy progresivní svalové relaxace.

A pokud i tak by Váš manžel neprojevoval pochopení a podporu a nebyl by ochotný se změně, která nastala, přizpůsobit, můžete mu navrhnout párovou terapii. Když ani to nezabere, můžete se s ním rozejít a začít život žít jen podle sebe, s Vámi v souladu. Rozhodně ale nedoporučuji, abyste dovolovala svým dětem, aby se za Vás “stavěly” a snažily se Vás ochraňovat před Vaším mužem. Tím je stavíte do pro jejich psychický vývoj nezdravé pozice, kdy by se naučily přebírat zodpovědnost za své pečovatele, což je definice pro zneužívání. Věřím, že své děti máte ráda a chcete pro ně být oporou. Tou se můžete opět stát, když se o sebe co nejlépe postaráte sama, bez jejich aktivního přičinění.

Jak se má paní Gabriela zachovat? Rozvést se s někým, kdo ji neustále ponižuje? Nebo vše trpět? Jak byste se na jejím místě zachovali vy? Přečtěte si také příběh pana Adama a jeho ženy, která utrácí spoustu peněz za ezo nesmysly.

Mgr. et Mgr. Umay Wolf

Jsem jednooborová psycholožka, terapeutka, arteterapeutka, lektorka a empowerment koučka. Od roku 2021 jsem frekventantkou komplexního psychoterapeutického výcviku zaměřeného na řešení, od začátku výcviku jsem zvládla přes 1700 terapií, hlavně v online verzi. Mám za sebou systemický výcvik v rodinných konstelacích, konsteluji 14 let. Pracuji jako psycholog ve zdravotnictví, jsem v předatestační přípravě z klinické psychologie. Mám i soukromou online praxi. Věřím, že jakákoliv změna je možná a jde ruku v ruce s motivovaností i s aktivním přístupem k problému. Mám důvěru v to, že pokud má člověk odhodlání a podporu okolí, je možné vyřešit i problém, který se na začátku jeví jako nepřekonatelný. Působím také na portálu Terapie.cz.