Volby vlastního dítěte mohou rodiče rozhodit. Mohou s nimi nesouhlasit, myslet si, že mají nárok na to, říct vlastní názor, být vyslyšeni. Občas totiž nějaké to rozhodnutí dospělého dítěte ovlivňuje rodiče, i když nepřímo. Lidé pomlouvají, řeší. Navíc mají rodiče svá pravidla a ne vždycky rodiče souhlasí. Generační problém může být o to větší, když se jedná o rodiče starší, se zažitými principy a pravidly.
Paní Marta (60 let) je s manželem celý život. Mají spolu jediného syna a pořád čekali na vnoučata, ale nic se nedělo. Bylo to už divné, syn jim navíc nikdy žádnou přítelkyni nepředstavil, vždy jen kamarádky. A kamarády. Jenže nikdo netušil, že to nejsou „jen kamarádi“. Pak ale přišel s pravdou ven a reakce manžela paní Marty byla děsná. Svého syna už nechce vidět a paní Marta je zoufalá. Svého syna miluje takového, jaký je, i když i pro ni to byl šok.
Syn tajil, že je na kluky. Pro manžela je to konečná
Náš syn byl vždycky neprůbojný kluk. Nebavil ho fotbal a takové věci. Raději doma maloval nebo sledoval v televizi seriály a filmy. Miloval to odmalička a určilo to jeho kariéru - stal se produkčním ve filmové agentuře a podílí se na mnoha reklamách i filmech. Dlouho si nemohl najít dívku, až z něj jednou vypadlo, že je na kluky. A žije se svým partnerem už tři roky. Byl to pro nás oba šok. Manžel se pohádal se synem, křičel na něj a vyhodil ho z domu. Já bych se synem chtěla vztah, ale manžel tvrdí, že dítě nemáme. Nevím, co dál.
Jsem máma jediného syna Jakuba. Byl to vždycky miláček, nikdy nám nedělal starosti. Myslela jsem si, že už nebudeme mít děti, ale dostali jsme jeho. Vždycky jsem ho vnímala jako trochu uzavřeného, ale říkala jsem si, že je prostě introvert. Nemyslela jsem si, že když kouká na filmy a seriály a maluje si, že je nějaký špatný. Proč by? Vystudoval marketing na vysoké škole, ale táhlo ho to vždycky k filmu. Slavil úspěch, dostal se do agentury jako produkční a byl a je ve svém živlu. Odstěhoval se do Prahy a žije si tam spokojeně. Dvakrát jsme u něj s mým manželem byli, jinak jezdí on k nám. Nikdy nám ale nikoho nepředstavil... Až jednou.
Jsem na kluky
Jednoho večera u nás doma si sedl ke stolu, byl vážný. A pak to řekl. „Mami, tati… já jsem na kluky. Už tři roky žiju s Michalem. Je to vážné.“ Na chvíli se u nás v kuchyni zastavil čas. Ne, že bych něco tušila, ale hlavně – ta slova byla tak nečekaná. Zírala jsem na něj a nevěděla, co říct. Byla jsem v absolutním šoku. Nikdy by mě ani nenapadlo nad tím uvažovat. V hlavě mi běžely otázky: Proč nám to neřekl dřív? Proč tři roky mlčel? Co všechno jsme nevěděli? Ale to nejhorší přišlo od mého manžela.
Křičel na něj, hádali se, vyhodil ho z domu. Přes práh jeho domu prý nesmí. Od té doby s ním o Jakubovi nesmím mluvit. Pokud ho zmíním, křičí, pohádáme se a pak odejde z místnosti. Nesmím se synem mluvit, ale já chci vědět, jak se má, co dělá. Volala jsem mu od té doby dvakrát tajně, ale nevím, jak to bude pokračovat dál. Jsem úplně zoufalá. CHci vídat svého syna, ať je, jaký je. Myslíte, že čas pomůže? Mám pocit, že se utrápím, nebo zblázním.
Paní Martě odpovídá Jan Koniáš, psycholog
Věda hovoří jasně. Orientace je vrozená a kulturou většinou neovlivněná. Tolerantnější společnost samozřejmě umožňuje homosexuálním osobám, aby se s touto orientací svěřily dříve v životě. Nic, co rodič může udělat, z dítěte neudělá gaye nebo heterosexuály. Většina homosexuálních dětí pochází z rodin s heterosexuálními rodiči a mnoha pozitivními heterosexuálními vzory.
Jako rodič máte určité mentální představy o tom, kým vaše dítě je. Představujete si jeho budoucnost a děláte vše, co je ve vašich silách, abyste mu pomohli dosáhnout té nejlepší možné budoucnosti. Když se vám dítě svěří se svou vůlí, tento obraz se změní. Je v pořádku, když se cítíte trochu dezorientovaní. Dejte si čas. Vy jste na druhou stranu mohli být zaskočeni. V tu chvíli se potýkáte s mnoha myšlenkami a pocity, které se vynořují najednou. Může to být matoucí. Ale hlavně je velmi bolestivé, jak se zachoval váš manžel. Nejen pro Jakuba, ale i pro vás. Dejte mu čas. Nejprve s ním o tom nemluvte, postupně téma otvírejte. I jemu jistě jeho jediný syn chybí. Musí se s tím smířit. Pokud ne, bude to opravdu bolet. Nabídněte pomoc, osvětu, terapii. A naslouchejte kdyby o tom mluvit chtěl on sám. Se synem byste se měla vidět a vídat. Ani jemu jistě není lehko, zejména proto, že svou velkou pravdu dlouho tajil. Potřebuje vás, jeho rodiče.
Jak se má paní Marta zachovat? Nerespektovat přání svého manžela a vídat syna? Nebo zavrhnout syna jen kvůli tomu, že manžel nerespektuje jeho volbu partnera? Jak byste se zachovali vy? Přečtěte si také příběh paní Eriky, která zjistila, že její manžel platí za platformy pro dospělé.
Galerie: Marta (60 let): Syn tajil, že je na kluky, pro manžela je to konečná!
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“Zemřel mi manžel a moje děti už plánují a hádají se, jak si rozdělí dědictví,” pláče Dorka

“Otec se o mě nestaral, ale teď chce, abych mu pomáhala,” nechápe Darina. Odpovídá psychoterapeutka Dagmar Pechová

“Máma odmítá operaci, ale svými bolestmi a potřebami terorizuje všechny kolem,” píše Martina

“Manžel odešel do důchodu a je na mě až moc závislý. Pořád mě kontroluje.” Je nesvá Lenka

“Moje dcera se za mě stydí a mě to velmi zraňuje,” pláče Boženka

“Nechápu, jak se to mohlo stát zrovna mě, můj syn je na kluky,” je na pokraji sil Věra. Co dělat, radí Pavel Pařízek

“Syn se chytil špatné party a přišel opilý, musím to začít řešit,” je zoufalá Zora

“Milý Marceli, ozveš se, jen když něco potřebuješ. Ale já jsem tvoje máma, ne banka ani výdejna obědů,” píše v dopise svému synovi zklamaná Danuta

"Přestěhoval jsem se zpět do dětského pokoje. Moje bývalá mě zničila a rodiče mě znovu postavili na nohy," píše Michal. Po 50 se stará o rodiče a je sám













