“Mami, jsem lesbička. Dcera odpálila časovanou bombu a my s manželem nevíme, co s tím,” zoufá si Dana nad dceřinou zprávou

Zuzana Žáková | 19/09/2024
Dana (56 let): Mami, jsem lesbička. Dcera vypálila bombu a s manželem nevíme, co s tím.
Foto: Freepik

Přidejte si Svět ženy do oblíbených na Google zprávách

Když se ve vztahu objeví děti, tak se rodiče automaticky těší, co všechno je s nimi čeká. Přirozeně asi každý rodič chce, aby se jejich děti měly dobře a byly šťastné a spokojené. V dospělosti pak, jako všichni, touží po svatbě dětí a následných vnoučatech. Na stará kolena je právě pokračování rodu největší radostí. Jenže ne vždycky tomu tak je, protože ne vždycky to vyjde.

Paní Dana (56 let) s manželem mají jedinou dceru, kterou velmi milují. Byla to vždycky jejich holčička a tak přirozeně chtěli, aby byla šťastná a spokojená. A to jejich dcera je. Jen jinak, než si její rodiče představovali. Je lesbička a našla přítelkyni, se kterou si užívají vzájemné lásky. Jsou spolu opravdu šťastné. I proto se jejich dcera rozhodla tuto věc oznámit svým rodičům a těšila se, že jim svou lásku přivede domů ukázat. Jenže  paní Dana s manželem neumí tuto informaci zpracovat.

Malá princezna

V naší rodině jsme přivítali krásnou dceru. S manželem jsme spolu dlouhých 36 let, ale otěhotnět se mi podařilo až po velmi dlouhé době. Už jsme ani nedoufali, že do našeho vztahu přijde miminko. Dcera se narodila dokonalá a krásná a změnila nám život. Vždycky to byla naše princezna, naše zlatíčko, které jsme oba zbožňovali. Osud nám dal klidnou holčičku, která se ráda parádila, povídala a měla energie na rozdávání. Jak šel čas, našla své místo v životě, stala se letuškou a procestovala spoustu zemí světa. Smířili jsme se s tím, že dceru vidíme jen několikrát do roka, ale přijížděla šťastná a spokojená.

Dcera rebelka
“Dcera si nenechá v ničem poradit, bojím se, že dopadne špatně,” zoufá si nad přístupem své dcery Drahomíra

Chci se usadit

Před rokem nám udělala velkou radost, když řekla, že se chce usadit. Odstěhovala se do hlavního města, ale pořád byla na dosah. Našla si práci v zahraniční firmě, a tak občas cestovala na pracovní schůzky. Byla viditelně spokojená a šťastná, jen kvetla. začali jsme s manželem pomýšlet na možného zetě a vnoučata, která by nás velmi potěšila. Dcera se těmto otázkám vyhýbala a tak jsme nechtěli tlačit.

Mám ráda holku

Když u nás byla na víkend, u vína jsme nadhodili zase otázku mužů. Vyzvídala jsem, zda nějakého má, ale ona se tajuplně usmívala, takže jsem tušila, že je zamilovaná. Když si dala další skleničku, asi na kuráž, vyrukovala s tím, že s někým skoro rok a půl chodí. Zajásala jsem, ale ne na dlouho. Svěřila se nám, že si našla přítelkyni. Lapala jsem po dechu. Manžel to nechtěl pochopit, pořád říkal, že je dobře, že má kamarádku, ale co ten, s kým chodí. Pak mu to došlo. Ten víkend už nepromluvil.

 

Příběh čtenářky
Dana (51): Moje dcera přišla s velkým životním rozhodnutím. Už mi nebude dcerou, ale synem! Jsem v šoku

Nevíme, co dělat

S manželem se od té doby na toto téma nebavíme. S dcerou jsem v kontaktu pouze přes zprávy. Musíme se s tím nejdřív vyrovnat. A netušíme, jak na to. Viděla jsem svou princeznu s manželem a spoustou dětí a ona má přítelkyni. Ženu. Vidím na manželovi, že je z toho zklamaný. S dcerou komunikuje minimálně, napsal jí, že potřebuje čas. Nebyl na ni zlý nebo agresivní, přesto vidím, že ho to trápí. Jak se s tím vyrovnat?

 

Vyjádření psychologa Pavla Pařízka

Jádrem problému je zde střet mezi dlouho budovanými představami rodičů o životě jejich dcery a realitou její sexuální orientace. U rodičů tato nová skutečnost vyvolala složité emoce a postavila je před nutnost přehodnocení dosavadních představ o budoucnosti rodiny. Rodiče by měli pochopit, že sexuální orientace je vrozená charakteristika, kterou si jejich dcera nevybrala. Je nezbytné, aby se s touto skutečností smířili a přijali ji jako neměnnou součást její identity. Je zcela přirozené, že potřebují čas na zpracování této informace, a je důležité, aby si dovolili prožít všechny emoce, které s tímto zjištěním přicházejí.

Generační rozdíly jsou zcela normální
„Můžeme začít znovu?“ zeptala se paní Eva. „Už je pozdě, mami. Mám svůj život,“ odpověděla její dcera. Odešla z domova hned, jak mohla

Zároveň by se však měli snažit udržet otevřené komunikační kanály s dcerou, aby věděla, že zde pro ni stále jsou. Rodiče by měli mít na paměti, že přijetí je často postupný proces, který vyžaduje trpělivost nejen k sobě samým, ale i k ostatním členům rodiny, kteří mohou procházet podobnými pocity. Až se budou cítit připraveni, měli by si s dcerou sednout a otevřeně si promluvit o svých myšlenkách a pocitech. Stejně důležité je však i aktivně naslouchat jejím zkušenostem a emocím. Tímto přístupem mohou lépe porozumět její perspektivě a posílit vzájemné pouto navzdory této nové situaci.

Kdo je Pavel Pařízek

Psycholog, psychoterapeut a zakladatel portálu terapie.cz, který zkracuje lidem cestu ke správnému psychoterapeutovi. Se svými klienty nejčastěji řeší problémy v rodině nebo vztazích, úzkosti, deprese či pocity vyhoření. Soustředí se i na existenciální problémy bezvýchodnosti a nesmyslnosti nebo překonávání obtížných životních situací.

Pomoc hledejte na www.terapie.cz  

Udělala sis ze mě nejlepší kamarádku, ale já jsem tvá dcera
“Mami, zklamala jsi mě. Vybrala sis muže, a ne dceru,” píše Aneta. Rozhodování je někdy Sophiina volba

Jak se má paní Dana s manželem zachovat? Jejich dcera se jim svěřila, jak to má ve svém životě a koho miluje. Je to pro ně pochopitelný šok a bude trvat, než se s tím srovnají. Jak tuto situaci řešit? A co byste dělali na jejím místě vy?

Přečtěte si také dopis paní Zlaty, která prosí manžela, aby jí přestal ponižovat v citlivé situaci, ve které se nyní nachází.

Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře

příběh rodina matka a dcera rodiče sexuální orientace láska

Nejčtenější články

Tajemství nejslavnějšího dortu a hotelu Sacher: Jak dcera řezníka s doutníkem v ruce a smečkou buldočků ovládla vídeňskou smetánku „Těšil jsem se, že budeme v důchodu konečně víc spolu s manželkou, místo toho si připadám zbytečný,“ přiznává Milan Jak se mám uzdravit z toxického vztahu? K uzdravení pomůže jedině to vztah ukončit. Nesnažte se získat uznání

Doporučujeme

Načíst další