Existuje nespočet studií, které dokazují, že je pro vnoučata přínosné, když mají dobrý vztah se svými prarodiči. Ti ovlivňují vývoj vnoučat víc, než si možná dokážete představit. V článku zjistíte, jak konkrétně a také se dozvíte, proč jsou dnes prarodiče důležitější, než kdy předtím.
Dr. Karl Pillemer z Univerzity Cornell říká, že výzkum ukázal, že 9 z 10 dospělých vnoučat tvrdí, že jejich prarodiče ovlivnili jejich hodnoty a chování. To je velmi vysoké číslo, prarodiče, jak se zdá, mají velký vliv na to, jaký člověk z jejich vnoučat jednou vyroste. A potvrzují to i další průzkumy, jeden nedávno provedený zjistil, že 78 % prarodičů si s vnoučaty povídá o životních hodnotách. Také to často bývají prarodiče, kteří děti učí respektovat tradice. Ty dětem dodávají pocit rodinné identity. Zároveň se od sebe tyto generace mohu učit tradice navzájem, prarodiče udržují staré tradice naživu, děti si zase vytvářejí nové tradice, které mohou obohatit jejich babičky a dědečky.
Ze studie publikované v roce 2014 vyplývá, že emočně blízký vztah mezi vnoučaty a prarodiči je spojený s méně příznaky deprese a stresu u obou dvou generací. Není se čemu divit, pro děti jsou prarodiče zábavní společníci, kteří mají čas si s nimi hrát a jezdit na výlety. Babičky a dědečkové mívají často více času než rodiče, kteří musí pracovat, a tak jsou to mnohdy oni, kteří vnoučata vedou k objevování a zvídavosti. I prarodiče tuto zkušenost vnímají pozitivně, podle Americké asociace prarodičů si tuto roli užívá většina z nich a celých 72 % ji hodnotí jako nejdůležitější a nejuspokojivější úlohu v životě. Z dalšího průzkumu pak vyplynulo, že 63 % prarodičů říká, že se o vnoučata starají lépe, než se kdysi starali o své děti.
Babičky a dědečkové také bývají těmi, kteří vnoučata rozmazlují a často jim povolí věci, které by jim rodiče zakázali, například sladkosti. Univerzálně nelze podle psychologů říct, zda je takové rozmazlování dobře, nebo špatně. Záleží na tom, jakou má formu. Pokud párkrát prarodiče podlehnou dětským prosbám a svolí například ke koupi zakázaných dobrot, nelze jim to vyčítat. Na hraně je pak ovšem situace, kdy to prarodiče dělají pravidelně a cíleně, aby se dětem zavděčili. Tady už je na místě rázná domluva, je třeba, aby prarodiče respektovali nastavená pravidla, jinak je i samo dítě zmatené a nechápe, proč příště čokoládu nedostane, když to minule babička dovolila. Za hranou všeho je urputná snaha získat si vnouče na svou stranu kupováním všeho možného, zejména věcí, které mají děti zakázané. Pokud v rodině nejsou dobré vztahy a přidá se k tomu ještě manipulace a „poštvávání“ vnoučat vůči rodičům, může to na dobro zničit rodinné vztahy, proto je třeba si vždy nastavit „pravidla hry“ už na začátku.
Často rodiče nezvládají tíhu úkolů, které děti nosí domů a ne vždy je zvládnou samostatně vypracovat. Zvláště v dnešní době, kdy je výuka limitována omezeními, je na rodiče vytvářen neuvěřitelný tlak. Úkolů je často mnohem více, než tomu bývalo kdysi. A rodiče po celodenní „dřině“ mnohdy už nemají sílu ještě s dítětem probírat učivo z online výuky, psát testy, kontrolovat úpravu v sešitech a dělat domácí úkoly. Z tohoto důvodu je úloha prarodičů důležitější, než tomu bylo kdysi. A to je právě ten moment, kdy, pokud je to možné, může opravdu velmi pomoct babička či dědeček. Nebojte se jim tuto úlohu svěřit, mají oproti mladším lidem jednu velkou výhodu. Jsou neuvěřitelně trpěliví. Zatímco vy už byste asi ztráceli nervy kvůli tomu, jak dlouho psaní úkolů trvá, prarodiče nikam spěchat nebudou a rádi vnoučatům pomohu. A netýká se to jenom školy, babičky a dědečkové se za svůj život naučili spoustu praktických věcí do života, tyto dovednosti mohou vnoučata naučit. Šití, háčkování, zatloukání hřebíku, nebo dofouknutí pneumatiky se nám dospělým jeví jako triviální záležitosti, ale pro děti je to naprostá novinka. Nechte je kutit s dědečkem v dílně a plést šálu s babičkou, dnes už se tyto dovednosti bohužel vytrácejí, přitom se dětem mohou jednou hodit.
