Láska se může objevit i tam, kde to nejméně čekáte. I když máte vedle sebe partnera, máte rodinu a říkáte si, že opravdu nic vás nemůže rozhodit. A pak se to stane. Objeví se láska. Nečekaně, bez vyzvání. Takové situaci je nutné čelit a řešit ji, protože může vše změnit a rozbít. Dá se ale skutečnost napravit a opravdové lásce odolat? S tím si neví rady paní Kristýna, která se zamilovala do nejlepšího přítele své ho muže.
Paní Kristýna (45 let) žila spokojený a pohodový život s manželem a dětmi. Nijak nevybočovali, koupili si domeček, který svépomocí opravovali. Paní Kristýna se postupně naučila malovat, pokládat střechu, vrtat a zvládat jednoduché stavební a řemeslné práce. Na spoustu věcí si manžel pak pozval svého nejlepšího kamaráda. A ona se starala o jejich pohodlí, vařila, nosila jim pivo, ptala se, zda něco nepotřebují. Manželův kamarád se jí ale víc než líbil. A postupně se do manželova kamaráda i zamilovala. Nečekaně. Nyní neví, co dál.
Zamilovala jsem se do nejlepšího kamaráda svého muže
Nikdy bych si nemyslela, že se mi něco takového může stát. Jsem vdaná přes dvacet let, mám dvě větší děti, žiju život, který by mnozí považovali za klidný a spokojený. A přesto jsem se v posledních měsících dostala do situace, která mi nedává spát. Můj muž má nejlepšího kamaráda, říkejme mu třeba Dan. Zná ho od dětství. Jsou jako bratři. Dan je častým hostem v našem domě. Pomáhal nám s rekonstrukcí, o víkendech přijížděl, pracovali spolu na střeše, opravovali plot, vymýšleli, plánovali. A já – já vařila obědy, připravovala kafe, grilovala s nimi, smála se jejich vtipům. Zpočátku to bylo jen milé zpestření. Dan je zábavný, pozorný, trochu jiný než můj manžel, který bývá často uzavřený a unavený. S Danem jsem si povídala o hudbě, knihách, o věcech, které mám ráda a které se mnou doma už dávno nikdo neřeší. Někdy jsem měla pocit, že se na mě dívá trochu jinak. Ne dotěrně, spíš jako by mě opravdu vnímal. Začala jsem se těšit na každou jeho návštěvu.
A pak jsem si to přiznala
Nebylo to náhlé. Bylo to pomalé, tiché a nečekané. Přistihla jsem se, že si vybírám oblečení podle toho, jestli Dan přijede. Že vymýšlím nové recepty, protože vím, že mu chutná, co vařím. Že hledám výmluvy, proč zůstat déle venku, když se griluje. Neudělala jsem nic „zakázaného“. Neřekla jsem mu to. Ani on mě nikdy neoslovil jinak než zdvořile. Ale vím, že něco mezi námi je. Nějaké napětí, pohledy, kterým se raději vyhýbáme. A čím víc to cítím, tím víc jsem zmatená. Nevím, co dál. Nechci zničit svou rodinu. Nechci zradit svého muže, a už vůbec ne kvůli někomu, kdo možná ani netuší, co se ve mně odehrává. Ale taky nechci žít s pocitem, že jsem někde na půl cesty, že se každý víkend přetvařuju a zároveň se uvnitř třesu. Zlobím se na sebe. Nejsem žádná naivní dvacítka. A přesto jsem se nechala unést. Co mám teď dělat?
Vyjádření psycholožky Umay Wolf
Milá Kristýno, o vztah je třeba se starat, jinak uvadá. Pak se nám může začít zdát, že „jiné květinky voní lépe“, než ta naše uvadlá. Minimum, co pro svůj vztah můžete udělat, je se mu věnovat alespoň tři hodiny týdně, tři hodiny být pro sebe partnery, milenci, blízkými přáteli. Trávit jen spolu minimálně tři hodiny kvalitně a zajímavě, to je „hnojivo“ pro Váš vztah, pro „Vaši společnou květinku“. Nebo chcete mít doma kaktus, který nemusíte zalévat, ale který má bodliny? Kdy naposledy jste si s Vaším mužem udělala pěkný večer, kdy jste si jen vy dva spolu povídali, smáli se, dívali se na hvězdy, drželi se za ruce, vychutnávali spolu okamžik, společnou blízkost, něhu apod.? Kdy naposledy jste spolu jeli na výlet, zažili dobrodružství, zkoušeli něco nového?
„Láska prochází žaludkem“, nachystejte pro svého muže jeho oblíbený pokrm, oblečte se „pro něj“ hezky a žensky, abyste se cítila jako královna. A rozviňte konverzaci o tom, co byste spolu mohli zase zažít, kam jet, co vidět, zkusit… klidně se vracejte do minulosti, co vám dříve fungovalo, zkoušejte to rozvíjet a vybírejte si i nové výzvy a zážitky překvapení proto, aby již znovu váš vztah nezevšedněl. A pokud je vaše partnerství spíše připravené na hloubkovou opravu, klidně spolu vyhledejte odbornou pomoc terapeuta a jděte spolu na párovou terapii. Vaše víkendy by měly být hlavně vaše. Mějte i čas na přátele, ale nezapomínejte na svůj vztah a užívejte si společné krásné chvíle. Držím Vám palce, ať se do svého muže zamilujete opět jako dvacítka!
Jak se má paní Kristýna zachovat? Co ve své situaci dělat? Je si dobře vědoma, že rodinu nezničí, ale láska vzplála tam, kde to ani v nejmenším nečekala. Co dělat? Jak byste se zachovali vy? Přečtěte si také příběh paní Ivy, která díky dětem otevřela dveře osamělému muži.
Mgr. et Mgr. Umay Wolf
Jsem jednooborová psycholožka, terapeutka, arteterapeutka, lektorka a empowerment koučka. Od roku 2021 jsem frekventantkou komplexního psychoterapeutického výcviku zaměřeného na řešení, od začátku výcviku jsem zvládla přes 1700 terapií, hlavně v online verzi. Mám za sebou systemický výcvik v rodinných konstelacích, konsteluji 14 let. Pracuji jako psycholog ve zdravotnictví, jsem v předatestační přípravě z klinické psychologie. Mám i soukromou online praxi. Věřím, že jakákoliv změna je možná a jde ruku v ruce s motivovaností i s aktivním přístupem k problému. Mám důvěru v to, že pokud má člověk odhodlání a podporu okolí, je možné vyřešit i problém, který se na začátku jeví jako nepřekonatelný. Působím také na portálu Terapie.cz.
Pomoc hledejte na terapie.cz

Galerie: Kristýna (45 let): Zamilovala jsem se do nejlepšího kamaráda svého muže – a nevím, co dál!
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“Manžel mi uspal mého milovaného psa, nevím, jak to zvládnout,” píše Zuzana. Radí psycholog Pavel Pařízek

“Vzali jsme se kvůli dětem a teď si nemáme co říct,” neví si rady Renáta

“Manžel od nás odešel, když byl autistickému synovi rok. Najednou chce střídavou péči,” nechápe Ida. Radí psycholog Pavel Pařízek

“Manžel má poměr. Štve mě to, ale nemůžu odejít, nemám ani korunu,” neví si rady Patricie

“Můj manžel nemá zájem o žádné intimnosti a já se cítím odmítnutá,” je smutná Alexandra

„Nevím, jestli ho miluju, nebo se jen bojím být sama,” potřebuje radu Adriana

„Můj manžel se mi po porodu odcizil. Jsem máma, ale už ne žena,“ píše smutně Alice

“Vdala jsem se podruhé. A v našem manželství je pořád jeho bývalá,” stěžuje si Vilma

“Manžel nebere ohled na to, že jsem nemocná. Netuším, jestli s ním chci dál žít,” píše Gabriela. Její manžel ji považuje za hypochondra a její stav ignoruje











