“Tchyně má klíče od našeho bytu a chodí tam, kdy se jí zachce. Neřeší, že mi to vadí,” píše zoufale paní Lenka. Tchyně odmítá klíče vrátit

Paní Lenka (44 let) se podruhé vdala před deseti lety. Tchyně ji byla nápomocná s miminkem a snažila se pomáhat. Lenka si toho hodně cenila. Jenže její tchyně začala být postupně vlezlá a chovat se v jejím bytě tak, jako by jí to tam patřilo. Nechala si klíče od bytu a chodila tam i tehdy, když doma nikdo nebyl. Nerespektuje, že si to paní Lenka nepřeje a je jí to proti srsti. Vždycky mávne rukou, že moc hysterčí. A chodí dál.

Tchyně má klíče od našeho bytu a chodí tam, kdy se jí zachce

Tchyně mi po porodu nabídla pomoc a já si toho vážila. Nosila nám jídlo, žehlila prádlo, občas uklidila a poradila nějaký ten trik, který malému pomáhal. Byla jsem vděčná – jako čerstvá máma jsem měla hezký pocit, že mám vedle sebe někoho, kdo ví, co dělá. A byla jsem klidnější. Moje rekonvalescence po porodu nebyla jednoduchá a já jsem teprve rok po porodu mohla tahat těžké věci a vrátit se plnohodnotně zpět do života. Takže jsem její velkou pomoc ocenila.

Jenže dnes, o pár let později, se u nás tchyně roztahuje, jak by jí to tady patřilo. Chová se suverénně, někdy mám pocit, že bydlíme my u ní. Nechává si klíče od našeho bytu a chodí tam i tehdy, když nejsme doma. Nacházím přeorganizované skříně, probrané špinavé prádlo. Vrcholem všeho bylo, když mi vlezla do spodního prádla a pár kousků vyhodila s tím, že se jí to nezdálo. Tohle by si nedovolila ani moje máma, ale tchyně bez problémů.

Jen jsem ti přišla uklidit

Přijdu z práce a zjistím, že byla u nás. Přerovnala skříně, vyprala věci, nakoupila a pak jen chtěla, ať jí to proplatíme. Neřešila, že jsme byli dva dny předtím na nákupu a máme vše, co potřebujeme. Prostě uznala za vhodné, že nakoupí a teď jen řekne, zaplaťte mi tolik a tolik. Můj manžel jí to pro klid zaplatí, ale několikrát jsem mu říkala, proč? Ať jí to řekne, ať se o nás nestará a respektuje naše soukromí, ale on mě neslyší. Pak vyhazujeme plesnivé nebo zkažené věci, protože prostě nesníme tolik potravin. Několikrát jsem jí slušně řekla, že bych byla ráda, kdyby nám předem řekla, že přijde. Nebo ještě líp, kdyby sama bez ohlášení nepřicházela vůbec, když nejsme doma. Řekla, že to chápe… ale za týden byla u nás znovu.

Nevím, co mám dělat. Dokážete mi poradit?

O odpověď na situaci paní Lenky jsme požádali psycholožka Janu Kárníkovou, vztahovou terapeutku

Paní Lenko, nezlobte se, ale budu trochu drsná. Ignorování vašeho „ne“, dělání opaku toho, o co jste žádala, a zesměšňování vašich požadavků je znamením, že vaše hranice jsou vaší tchyní opakovaně porušovány. Vědět, kdy někdo překročí hranici, je klíčem k udržení zdravých vztahů. Hranice jsou nezbytné pro lidské spojení a osobní bezpečnost. Chrání vás, stanovují pravidla angažovanosti a umožňují vám zachovat si individualitu. Hranice mohou být fyzické, emocionální, mentální, materiální nebo související s časem. Ne každý však respektuje hranice ostatních lidí. A jak je vidět, vaše tchyně k těmto lidem patří.

Je možné, že vás neposlouchá záměrně, nebo vás možná skutečně neslyší, protože si neuvědomuje, jak moc je to pro vás důležité. Domov by měl být vaším bezpečným místem a prostorem, kde se cítíte dobře. Ale je velice důležité, abyste ostatní naučila, jak s vámi zacházet. Vyjádřila jste své hranice, ale vaše tchyně se nadále chová stejně. A co více, ani váš manžel, její syn, ji na to neupozornil. Promluvte si nejprve s ním. Vysvětlete mu, co se děje, jak se cítíte a jak je to pro vás důležité. Musíte znát i jeho stanovisko, je to i jeho domov, navíc je to jeho matka.

Opakované nastavování limitů může být indikátorem porušení hranic. Je potřeba, abyste zcela jasně zopakovala, jak si to přejete. Zorganizujte schůzku. Nebo ještě lépe schůzky. Nejprve si sedněte s manželem. Stanovili jste a vysvětlili si své hranice. A pak tyto hranice musíte společně představit a znovu zopakovat vaší tchyni. Je to ona, kdo je neustále porušuje a nerespektuje vaše soukromí. Nyní také vyjádřete, jak se kvůli tomu cítíte. Jistě, dá se i vyměnit zámek, ale to je krajní řešení. Lepší je vše řešit smírem a pochopením. Ostatně nezapomeňte tchyni sdělit, že si vážíte její pomoci a opory, kterou vám byla. Ale že teď už stojíte pevně nohama na zemi. Ráda ji uvítáte na návštěvě, ale podle vašich pravidel. Hodně štěstí!

Jak se má paní Lenka zachovat? Co ve své situaci dělat a jak se vypořádat s tchyni, která nerespektuje hranice? Co byste dělali na jejím místě vy? Přečtěte si také příběh paní Eriky, která zjistila o manželovi nepříjemnou pravdu.