Vzpomeňte si, s čím jsme chodili do školy. Většinou jsme měli v lahvi vodu se šťávou, případně vlažný čaj. Dnes děti pobíhají po chodbách s pestrobarevnou plechovkou v ruce. Energetické nápoje se staly obrovským hitem, regály supermarketů jich jsou plné a reklama cílí přesně na ty nejzranitelnější. Jenže co přesně tenhle přeslazený nápoj dělá s dětským organismem a jak snadno si na něj tělo zvykne?
Energetické nápoje jsou obrovský byznys. Přitom původně byly určeny pro dospělé. Pro řidiče, na které padá mikrospánek, nebo pro lidi s extrémní fyzickou zátěží. Dneska se z energeťáků stala limonáda. Na sociálních sítích je propagují influenceři, značky sponzorují adrenalinové sporty a budují kolem pití plechovek auru něčeho výjimečného. A tak se není čemu divit, že energy drink pije mládež aspoň jednou týdně, jak uvedl portál České noviny.
Z energetických drinků se stala limonáda
Pokud byste si někdy ze zvědavosti přečetli složení na zadní straně půllitrové plechovky, nejspíš by vás přešla chuť. V jednom takovém nápoji totiž najdete klidně 60 gramů cukru. Schválně si zkuste na stůl vyskládat 15 kostek cukru. Přesně tolik cukru do sebe vpravíte, když vypije jednu plechovku. Přitom doporučena není dávka pro dospělého by neměla překročit 50 gramů přidaného cukru. U dětí jsou ty limity samozřejmě mnohem nižší.
Jak je tedy možné, že tak extrémně sladkou tekutinu tělo vůbec přijme a neudělá se nám fyzicky zle? Výrobci k tomu používají naprosto jednoduchý chemický trik. Přidávají kyselinu fosforečnou. Ta totiž společně s taurinem a kofeinem dokáže náš mozek oblbnout. Srazí vnímání té obří nálože cukru, takže vy máte pocit, že pijete jen trochu nakyslou limonádu.
Má to ale podstatný háček. Kyselina fosforečná likviduje zubní sklovinu a dává pořádně zabrat ledvinám. Nepomůže ani to, že se obaly pyšní obsahem vitamínů skupiny B nebo vitamínem D. Zní to sice hezky a zdravě, ale tyhle živiny by si tělo raději vzalo z luštěnin, masa nebo jogurtů.
Rychlá energie na dluh aneb Jak vzniká závislost
Je dobré si uvědomit jednu věc. Energetický nápoj vám žádnou novou energii nevyrobí. V jedné dávce často bývá až 160 miligramů kofeinu, což je, jako byste do sebe kopli čtyři silná espressa najednou.
Ten obrovský příval kofeinu v mozku zablokuje takzvané adenosinové receptory. Právě adenosin je látka, která tělu běžně hlásí, že už má dost a potřebuje si odpočinout. Jakmile tohle hlášení zmizí, mozek nabude dojmu, že je neporazitelný, a začne vyplavovat dopamin. Přijde tedy okamžité nabuzení a pocit, že zvládnete cokoliv. Jenže tenhle stav netrvá věčně. Za pár hodin kofein přestane účinkovat. Nastoupí hluboká únava, roztěkanost, podrážděnost. Do toho vám prudce klesne krevní cukr. Tělo začne vyžadovat další dávku, aby ten propad vyrovnalo. Pak už je to jen kousek k psychické i fyzické závislosti.
Dětské zdraví na tenkém ledě
Zatímco dospělák se s podobným šokem většinou nějak popasuje, pro dětský organismus je to strašný nápor. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin bychom neměli přijmout víc než tři miligramy kofeinu na kilo váhy denně. U čtyřicetikilového školáka to dělá maximálně 120 miligramů. A to se jedinou plechovkou spolehlivě podaří.
„Sledujeme, že mezi mladými získávají energetické nápoje na popularitě. Potvrdila nám to i Mezinárodní studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků s tím, že více než každý desátý mladý do 18 let má sklon k rizikové konzumaci. Zároveň se na trhu objevují i nápoje se stále vyššími obsahy kofeinu a stimulantů. Cítíme tedy jako nutné varovat, že tyto nápoje nejsou rozhodně prospěšné a v případě překročení limitů pro konzumaci mohou zdraví dětí doslova poškozovat,“ upozorňuje ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.
Tenhle chemický mix nám navíc naprosto likviduje spánek. „Kofein mnozí z nás vyhledávají, protože zvyšuje pozornost a redukuje potřebu spánku. Spánek je ale pro vyvíjející se dětský nebo dospívající organismus důležitý. Narušení zdravého spánku může mít negativní dopady na fyzické i psychické zdraví dětí a dospívajících. K negativním projevům nadměrného příjmu kofeinu patří třeba úzkost, podrážděnost, celkové změny chování, zažívací potíže, ale i bolesti na hrudi, pocitově výrazné bušení srdce, vysoký krevní tlak a v krajním případě i poruchy srdečního rytmu,“dodává MUDr. Macková.
Vedle nervů a srdce, je tu ještě jeden problém - obezita. „Problémem je i velmi vysoký obsah cukrů. Energetické nápoje se počítají mezi slazené nápoje a s jejich konzumací jsou spojena všechna rizika nadměrného příjmu cukru,“vysvětluje nutriční epidemioložka SZÚ MUDr. Eliška Selinger.
U starších dospívajících na večírcích pak vyvstává ještě jeden problém – míchání energeťáků s tvrdým alkoholem. Kofein jako stimulant naprosto potlačí tlumivý účinek alkoholu. Mladý člověk má pak falešný pocit, že je vlastně úplně střízlivý, plný síly a snese ještě mnohem víc. Ztrácí zábrany, přeceňuje se a v konečném důsledku vypije násobně větší množství alkoholu. Kardiovaskulární systém dostává obrovskou ránu z obou stran a riziko kolapsu letí strmě nahoru.
