Většinu svého dětství prožila jako sirotek, přesto mladá Zdeňka Havlíčková příliš nestrádala. Adoptoval si ji totiž český národ, který na její konto dokonce vyhlásil sbírku a zajistil jí tak mládí ve slušném blahobytu. Zdeňka ale vlastence zradila ve chvíli, kdy následovala své srdce. Jaký byl její osud?
Krásná tmavovlasá Zdeňka s velkýma očima byla jediným nadšeně očekávaným potomkem spisovatele Karla Havlíčka Borovského a jeho ženy Julie. Narodila se deset měsíců po jejich svatbě do nepříliš lehkého období rodiny. Borovský se v té době ostře vyhrazoval proti církvi i politice v zemi, a vzhledem k tomu, že u nás opět vládla absolutní monarchie, vedlo to k jeho vyhnání nejdříve z Prahy do Německého (Havlíčkova) Brodu a později do exilu v Brixenu.
Život v exilu
O několik měsíců později za ním mohla přijet i manželka s malou Zdeňkou a rodina v Itálii navzdory vyhnanství vedla poměrně spokojený život. Borovský zahradničil, choval ptáky i včely, malá Zdeňka se starala o štěně i ochočenou straku. Její otec ji intelektuálně vzdělával, naučil ji číst, studovala také němčinu. Horský vzduch svědčil i souchotinám maminky Julie, bohužel tuberkulózou později onemocněl také Borovský.
Přesto rodina strádala psychicky, chyběli jim přátelé a blízcí. Po dvou letech ve vyhnanství proto Borovský poslal svoji ženu i s dcerou zpátky do Čech. V Praze se nastěhovaly k Juliině sestře Adéle Jarošové, Julie si však pobyt v Praze dlouho neužila, jelikož ji přemohla nemoc a ona během několika měsíců tuberkulóze podlehla. Borovský, který se konečně díky diplomatickým stykům svého švagra Jaroše mohl vrátit do své vlasti, svoji milovanou ženu bohužel živou již nezastihl.
Ze sirotka dcerou národa
Ujal se proto malé Zdeňky, jako otec vdovec ale neměl moc šancí se projevit, protože v následujícím roce dostihla tuberkulóza i jeho a ze Zdeňky se tak stal sirotek. Vyrůstala ale i nadále v rodině Jarošových, kteří jí poskytovali dobré vzdělání i péči. Zdeňka se vzdělávala pod vedením soukromého učitele, brala hodiny klavíru i ruštiny, docházela i do soukromého dívčího vzdělávacího ústavu.
Rodina Jarošových se do doby díky práci pokrývače, kterou se živil pan Jaroš, měla dobře, ale začala rychle chudnout. Museli se stěhovat do stále menších a skromnějších bytů a úbytek peněz se začal projevovat i na Zdeňčině ošuntělém zjevu. V té době o její osobu začali projevovat zájem čeští vlastenci, a shodli se, že „dcera národa“, jak se rozhodli Zdeňku titulovat, nesmí vyrůstat v takto nuzných podmínkách.
Rozmarný život
Veřejnost proto uspořádala velkou sbírku a loterii, díky které se ze Zdeňky stala poměrně zaopatřená mladá dívka. Protože ale panoval strach o to, aby rodina Jarošova nevyužila její prostředky k zaplacení svých dluhů, musela se Zdeňka odstěhovat a od té doby vystřídala několik rodin. Tento způsob života ji sice zocelil, zároveň ale tak trochu rozmazlil.
Majetek Zdeňky Havlíčkové byl po zahrnutí výnosu veřejné sbírky a loterie ohodnocen na konci roku 1864 na více než 32 000 zlatých, z toho třetinu měla Zdeňka obdržet až po svatbě jako věno. I tak si ale žila poměrně na vysoké noze, dopřávala si honosné šaty i nové boty a díky věhlasu svého otce měla jméno i ve společnosti. Chodila do divadla, na koncerty, výstavy, plesy, do lázní, navštěvovala Americký klub dam... A dokonce se začala podepisovat jako „dcera národa“.
Sám národ ji ale brzy zavrhl, a jak už to tak bývá, dopomohla k tomu láska. Zdeňka se totiž zakoukala do rakouského důstojníka Quida Battaglia, který byl polského původu. Sice o sobě prohlašoval, že je čechofil, českou společnost však nepřesvědčil, odpor k Polsku v ní byl silně zakořeněn. Když Zdeňka vyšla se svým vztahem na veřejnost, byla českými vlastenci okamžitě zavržena. Spekulovalo se o údajném útěku s baronem i neplánovaném těhotenství, pár se ale nakonec rozešel.
Rodové prokletí
Zdeňka se rozhodla pro roli napravené „dcery národa“, odstěhovala se do Rakovníka k rodině Aloise Pravoslava Trojana, pomáhala s domácími pracemi a zdokonalovala se v šití. Podnikala také občasné výlety do Prahy, zdejší společnosti ji ale stále ignorovala. Jediný, kdo jí nepohrdal, byl vlastenecky naladěný český šlechtic Václav Kounic, který se jí dvořil. Zdeňka sice jeho city opětovala, nakonec ale dala přednost výhodnému sňatku s bohatým statkářem Antonínem Svobodou.
Bohužel ale ke svatbě nikdy nedošlo. U Zdeňky totiž propukla rodová nemoc tuberkulóza a postupovala opravdu rychle. Zdeňka Havlíčková zemřela 20. září 1872 ve věku pouhých čtyřiadvaceti let. Pochována byla i s dopisy Václava Kounice v Havlíčkově Brodě. O jejím životě v současnosti běží šestidílná minisérie Dcera národa na Canal+, kde její roli ztvárnila Antonie Formanová.
Zajímají vás osudy silných žen z minulosti? Přečtěte si o životě Ireny Sendlerové, která za druhé světové války zachránila přes 2000 dětí.
Galerie: Zdeňka Hlavkíčková byla nazývána dcerou národa:
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Tajemství hmyzu odhaleno: Jak odvážná malířka Maria Sibylla Merian v 17. století utekla od manžela do pralesa a navždy změnila vědu

Jeanne de Clisson: Z milující matky a vážené šlechtičny se stala nejděsivější pirátka La Manche

Tajemství Kateřiny Veliké: Jak se chudá princezna zbavila manžela a ovládla největší říši světa

Annie Londonderry: Jak matka tří dětí v roce 1894 popadla revolver s perletí a na kole objela svět

Barbora Markéta Eliášová: Z chudého sirotka první Češkou, která sama procestovala svět a přežila ničivé zemětřesení v Tokiu

27letá Barbe-Nicole Clicquot zachránila krachující vinařství a navždy změnila výrobu šampaňského

Margarete Steiff vybudovala na invalidním vozíku hračkářské impérium a stvořila legendárního plyšového medvídka

Záhada nad Pacifikem: Co se doopravdy stalo s Ameliou Earhartovou, která chtěla obletět svět

Alice Ball: Ve 23 letech objevila lék na lepru. Pak záhadně zemřela a její úspěch si přivlastnil nadřízený













