Královna romantických příběhů Rosamunde Pilcher: Vášnivou lásku nikdy neprožila, nacházela ji ve svých románech

Rosamunde Scott, jak se spisovatelka Rosamude Pilcher jmenovala za svobodna, se narodila 22. září 1924 v Lelantu, vesnici na jihozápadním cípu Cornwallu. Její otec Charles pracoval pro indickou státní službu a většinu jejího dětství pracoval v zámoří. „Vracel se domů každé čtyři roky, když dostal dovolenou,“ prozradila Rosamunde v roce 1995 v rozhovoru pro Times. Její matka Helen ji vychovala v Cornwallu.

První povídka Rosamunde Pilcher

Když vypukla druhá světová válka, Rosamunde opustila školu, naučila se těsnopis a šla pracovat pro ministerstvo zahraničí. Dva roky pracovala v anglickém Portsmouthu a v roce 1944 vstoupila do Královské námořní služby pro ženy, známé jako Wrens. Jakmile válka skončila, byla umístěna na Srí Lanku.

A právě na Srí Lance napsala Rosamunde v osmnácti letech svoji první povídku, kterou její otec poslal do časopisu Woman and Home. V momentě, kdy viděla svoje dílo vytištěné, jí došlo, že tohle je věc, které se chce ve svém životě věnovat. Do psaní se ale plně ponořila až po svatbě v roce 1946, kdy si vzala veterána Grahama Pilchera a přestěhovala se s ním do Skotska, kde se usadili v Dundee.

Mohlo by se vám líbit

Nenasytné a divoké ženy: Mezi slavné nymfomanky z historie patřila římská císařovna nebo romantická spisovatelka

Její první román Half-Way to the Moon vyšel v roce 1949 pod pseudonymem Jane Fraser. Rosamunde pokračovala v psaní knih pod tímto jménem až do počátku šedesátých let, poté už knihy vydávala pod svým vlastním jménem. Prozradila, že jak v Portsmouthu, tak i na Srí Lance měla ve svém okolí tolik mladých lidí, že viděla nespočet milostných vztahů a vzplanutí i to, jak vztahy začínaly, kvetly, ale i krachovaly. To pro ni bylo dostatečnou inspirací pro romány, kterých v budoucnu vydala víc jak sto.

Příběhy Rosamunde Pilcher ve vší počestnosti

Ve všech jejích knihách šlo především o lásku, která v závěru vždy zvítězila. Příběh byl většinou obohacen o nějakou „nečekanou“ zápletku, aby se podpořila napínavá linka, a odehrával se v krásném prostředí staré Anglie. Ačkoliv je považována za královnu červené knihovny, její příběhy byly vždy nevinné a ve vší počestnosti. Rosamunde totiž odmítala psát o sexu, údajně z důvodu, že podle jejího názoru byly peníze a sex dobré jen do té doby, než se o nich začalo psát.

Dalším důvodem mohlo být i to, že možná nepoznala pravou vášeň. Vdávala se, aby byla zajištěná, ne z lásky. Tu nacházela až ve svých románech. „Mé povídky jsou určené pro ženy, které sedí ve svých šedých bytech a za okny poslouchají bubnování deště a vítr. Nabízím jim jedinečnou možnost odebrat se do Cornwallu, jenž je plný krásných květin a slunečného počasí,“ uváděla spisovatelka.

Mohlo by se vám líbit

Největší romantici podle zvěrokruhu: Ryby i váhy jsou pro romantiku stvoření

Skromnost miliardářské spisovatelky

Většinu svých romantických děl situovala do malebné krajiny chudého Cornwallu, odkud pocházela. Tu si mohli čtenáři jen představovat do té doby, než se na romány zaměřila německá televize ZDF a začala chrlit jejich televizní adaptace jednu za druhou. Celkem jich zpracovala přes sto! Lidé se do krás anglického hrabství prostřednictvím televize zamilovali a začali ho brát jako cíl svých dovolených.

Turismus se díky tomu v této oblasti natolik zvýšil a rozvinul, že roce 2002 obdržela Rosamunde spolu s programovým ředitelem ZDF ocenění British Tourism Award za přínos jejího díla a především jeho televizních adaptací pro turistiku. Nebylo to ale jediné vyznamenání, které toho roku slavná spisovatelka získala, královna Alžběta II. jí totiž udělila Řád britského impéria.

Ačkoliv například jejího nejslavnějšího románu Hledači mušlí se po světě prodalo přes pět milionů výtisků a Rosamunde údajně sama vydělala psaním přes tři miliardy, zůstala skromná a šetřivá. Svá autorská práva nechala přepsat na děti a jediné, za co utrácela, byly cigarety a dobrá whisky, kterou si ráda vychutnávala se svými přáteli. Zemřela v roce 2019 ve věku čtyřiadevadesáti let.

Mohlo by se vám líbit

Legendární babička Terezie Brzková: Laskavá stařenka s milou tváří klamala tělem, nesnášela děti a nadávala jim