Architekt Otto Eisler: Postavil kultovní vilu Tugendhat, poté přežil Osvětim i pochod smrti. Mezi jeho přátele patřili Voskovec s Werichem

Otto Eisler se narodil roku 1893 v Bystřici nad Pernštejnem jako nejmladší z pěti bratrů do židovské rodiny. Jeho otec vedl menší hospodářství, bohužel ale brzy zemřel a matka se s dětmi rozhodla přestěhovat do Brna. Pro malého Ottu se tak otevřely lepší možnosti ohledně vzdělání a po základní škole nastoupil na státní reálku, odkud pokračoval na Německé vysoké škole technické studiem architektury.

Plodné meziválečné období

Během první světové války však neměl na vybranou a musel studium na čas přerušit, aby nastoupil do vojenské služby. Tehdy byl vážně zraněn v Bosně a na konci války dezertoval k srbským partyzánům. Válku ale přežil a poté dokončil i svoje studia, k nimž ve Vídni absolvoval stáž na Škole uměleckých řemesel. Poté si otevřel vlastní projekční kancelář a projektoval zahrady pro známého architekta Ernsta Wiesnera, nejznámější stavby ale vznikly v době, kdy se v roce 1930 Otto přidal ke stavební firmě svých bratrů Artura a Mořice.

Otto Eisler postavil kultovní vilu Tugendhat

Právě v této době vznikla světoznámá vila Tugendhat, která je dodnes brněnským architektonickým klenotem, na jehož návštěvu se čeká měsíce. K dalším skvostným realizacím pak patří třeba hotel Avion architekta Bohuslava Fuchse nebo palác Morava, bytový dům JEPA a řada bytových domů v ulicích v ulicích Masarykova, Orlí, Údolní, Botanická nebo Cejl. Z díly Otto Eislera vzešla i jediná dochovaná synagoga v Brně v ulici Skořepka 13.

Mohlo by se vám líbit

Socialistické šumperáky: Kultovní rodinné domy nepotřebovaly architekta, jejich autorem byl zedník

Z Osvětimi zpět do Brna

Bohužel slibně rozjetou kariéru bratří Eislerů překazila druhá světová válka. Po okupaci v České republice v roce 1939 byl Otto Eisler zatčen gestapem a několik týdnů vězněn na hradě Špilberk. Po propuštění se mu podařilo uprchnout do Norska, odkud chtěl přejít hranice do Švédska, zde byl bohužel opět dopaden a přes koncentrační tábory Grini a Vratislav putoval až do obávané Osvětimi. Ani tady nebyl utrpení konec, odtud musel Otto Eisler absolvovat ještě pochod smrti do Buchenwaldu. Až tady ho čekalo čekalo osvobození v podobě amerických vojsk.

Po válce se architekt vrátil do Brna, oženil se se svojí sestřenicí Gertrudou Kenderovou, což byl prý s ohledem na jeho údajnou homosexuální orientaci sňatek z rozumu, a vedl velmi činorodý život. Ačkoliv byl především úspěšným architektem, rád podporoval umění obecně a sbíral výtvarná díla. Sám byl nadaným malířem a věnoval se zejména krajinným akvarelům. Jeho koníčkem bylo také řezbářství, v němž vynikal zejména v tvorbě loutek, cizí mu nebyla ani hudba a hra na flétnu.

Také sport mu nebyl cizí a aktivně lyžoval, běhal dlouhé tratě, plaval nebo boxoval. U své vily měl dokonce tenisový kurt, kde pravidelně pořádal tenisová utkání s přáteli, v padesátých letech ho ale raději ze strachu z komunistického režimu a jeho názoru na buržoazní styl života nechal zbourat. Dalšími jeho zájmy byla botanika a zoologie, ve skleníku u své vily pěstoval kaktusy a choval krom milovaných kokršpanělů krokodýla a chameleona.

Mohlo by se vám líbit

Margot Friedlander: Přežila týrání v Terezíně i smrt rodiny v Osvětimi. Dnes, ve 102 letech, je na titulce německého Vogue

Kulturní centrum Brna

Právě Eislerova vila v Neumannově ulici byla místem, kde se scházela společenská smetánka. Ať už k nedělním dýchánkům u karet, nebo k přátelským posezením mezi brněnskými intelektuály, mezi nimiž se nacházely i slavné osobnosti. V Eislerově vile mimo jiné často přespávali například Voskovec s Werichem. Bydlel zde překvapivě i šéf brněnského gestapa, ovšem to bylo v době druhé světové války, kdy byli bratři Eislerovi vězněni v koncentračních táborech.

Otto Eisler pracoval až do roku 1950 samostatně, poté se stal zaměstnancem Botanické zahrady Masarykovy univerzity. Podílel se hlavně na zastavovacích plánech a projektech pavilonů a expozic zoologické zahrady v Bystrci, významnější zakázky přicházely už jen zřídka. Otto Eisler zemřel 27. července 1968 v Brně a nezanechal po sobě žádné potomky.

Zajímají vás osudy lidí, kteří přežili Osvětim? Přečtěte si o úspěšné životní cesty krejčího Martina Greenfielda.

Mohlo by se vám líbit

Dvojčata Jiří a Josef Fišerovi přežila pokusy v Osvětimi: Mengele jim vyměňoval krev a úmyslně je vystavoval nákaze

Galerie: Otto Eisler přežil holocaust, jeho stavby můžete obdivovat v Brně:

8 fotek 9 fotek