Mohl se věnovat krásné práci zahradníka, kterým se vyučil, on se však raději než v sázení květin vyžíval v mučení nevinných vězňů. Otto Moll se k funkci velitele SS v koncentračních táborech dostal poté, co prodělal při nehodě úraz hlavy, která zřejmě měla za následek jeho zvrácené chování. Byl považován za jednoho z nejbestiálnějších velitelů druhé světové války.
Nic z Mollova dětství nenasvědčovalo tomu, že by z něj měl vyrůst bezcitný sadista vyžívající se v týrání nevinných obětí. Otto Moll se narodil 4. března 1915 v malé vesnici Hohen Schönberg nedaleko Baltu. Byl to průměrný vesnický chlapec, který po absolvování základní školy vychodil zahradnické učiliště, na jehož základě nastoupil k práci do místního zahradnictví, kde ale vydržel pouhý rok. Místo opustil už v prosinci 1933 a dobrovolně nastoupil do Říšské pracovní služby, o dva roky později byl přijat k SS a byl přidělen k 5. jednotce SS Totenkopf-Sturmbann Brandenburg.
Otto Molla poškodila tragická nehoda
S jednotkami SS Moll rád trávil i volný čas. Od mládí byl výborným flétnistou, a tak se přímo nabízelo, aby se připojil k prapornímu orchestru, který vystupoval v kasárnách SS nebo na veřejných místech. Jenže to se mu stalo osudným. Když se totiž orchestr v roce 1937 vracel z jednoho z koncertů, došlo k dopravní nehodě. Jeden nacista z posádky auta zemřel a sám Moll utrpěl vážné zranění hlavy, při němž přišel o oko. Historikové se navíc domnívají, že tento úraz měl za následek i poškození mozku, které se následně projevilo psychotickým nebo psychopatickým chováním.
Když začala druhá světová válka, stal se Moll členem SS-Totenkopfverbände, jednotek smrti SS. Na své první pozici dohlížel táborové zahradníky v táboře Sachsenhausen, v roce 1941 byl ale převelen do Osvětimi. Zde měl zpočátku na starosti kopání masových hrobů, do konce války ale prošel několika dalšími funkcemi. Mimo jin dohlížel na všechna krematoria v Birkenau, kde bylo za jeho přítomnosti denně spalováno 18000 Maďarů. Mollovi ovšem ani to nestačilo a když zjistil, že se krematoria nestačí zbavovat mrtvých těl, poručil vězňům kopat jámy pod širým nebem, kde se spalovala přebytečná těla.
Řezník z Birkenau tahal nahá těla vězňů štěrkem, nevinné děti upaloval zaživa
Čím větší měl moc, tím víc se vyžíval ve vraždění a týrání. Jakmile zjistil, že jeho sadistické choutky zůstanou v Osvětimi nepotrestány, vymýšlel horší a horší způsoby, jak nevinné vězně mučit. Jeho oblíbeným stylem týrání bylo upálení zaživa vhození do nádrže s horkou vodou, bití či válení nahého těla po štěrku. Někdy zabíjel malé děti tak, že je živé házel do vroucího lidského tuku po stranách jam. Některé děti zase držel za vlasy ve vzduchu a poté je zastřelil. Nováčky, kteří odmítali vykonávat hrůznou práci Sonderkommanda, dokonce zaživa házel do hořících pecí. Vřelý vztah však měl ke svému psovi, německému ovčákovi, kterého někdy používal i proti vězňům.
„Pásl se na utrpení, které způsoboval svým obětem, a neustále vymýšlel nové způsoby, jak je trýznit. Jeho sadismus, bezcitnost, touha vraždit a potěšení z toho neměly hranic,“ popisoval ve své knize Sonderbehandlung, neboli Zvláštní zacházení bývalý osvětimský vězeň Fillip Müller, který s Mollem jakožto člen Sonderkommanda přicházel často do styku. Molla líčil jako jednoho z nejhorších vrahů druhé světové války.
Konfrontace Otto Molla s Hössem
Moll byl vražděním a týráním posedlý natolik, že vůbec nedbal blížícího se konce války a dokonce navrhoval vybombardování Dachau a vyhlazení zbývajících vězňů, k čemuž nakonec nedošlo. Z Osvětimi byl později převelen do pomocného tábora v Gliwicích, kde se dočkal i konce druhé světové války. Není zcela známo, zda se pokusil utéct či skrývat, dopaden byl však velmi záhy a americkým vojenským soudem v Dachau byl 13. prosince 1945 odsouzen k trestu smrti.
Před vykonáním popravy byl se však ještě zúčastnil Norimberského procesu v Norimberku, kde figuroval jako svědek. Zde požádal o přímou konfrontaci s bývalým hlavním velitelem tábora Osvětim-Březinka Rudolfem Hössem, čemuž bylo vyhověno. Během konfrontace výslovně popíral, že by kdy vraždil malé děti, byl ale usvědčen ze lži. Popraven tak byl dle původního rozsudku v německém Landsberg am Lech oběšením 28. května 1946. Průběh odvedení Molla k šibenici a jeho oběšení byl natáčen.
Zajímají vás přeživší z koncentračních táborů za druhé světové války? Přečtěte si příběh Freddyho Sobotky.
Galerie: Otto Moll si své sadistické choutky ukájel v koncentračním táboře Osvětim:
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Edith Eva Eger: Prošla Osvětimí i Mauthausenem, přežila pochod smrti, holocaust jí vzal lásku i rodiče. Trpěla vinou přeživších

Působila v Osvětimi i v Bergen-Belsenu: Šílená dozorkyně Elisabeth Volkenrath se vyžívala v alkoholu a ubližování. Vězenkyně z ní měly hrůzu

Nacista Kurt Gerstein se snažil zabránit hrůzám holocaustu, jeho zprávám nikdo nevěřil. Po válce se oběsil

Lékař Sigmund Rascher: V koncentračních táborech dělal na vězních pokusy, v porodnicích kradl děti. Popravit ho nechal samotný Hitler

Malý hrdina Joseph Schleifstein: Čtyřletý židovský chlapec přežil holocaust a svědčil proti nacistům. Jeho příběhem se inspiroval oscarový film

Mužatka z Majdanku: Alice Orlowski zabíjela v koncentračním táboře holýma rukama. Její metody byly příšerné

Rudá partyzánka Hannie Schaft: Statečná rudovlasá dívka vraždila nacisty, popravit ji nechal samotný Adolf Hitler

Krásná Ruth Hildner: Železnou tyč nepustila z ruky, na pochodu smrti pohřbila ženy zaživa. Ve 27 letech ji pověsili

Slavná houslistka Alma Rosé dirigovala orchestr v Osvětimi. Zemřela za nejasných okolností












