V posledních letech se stále více mluví o významu psychického zdraví, které je stejně důležité jako to fyzické. Jenže ne každý to tak vnímá. Zejména lidé starší generace považují duševní problémy za něco, za co by se měl člověk stydět. A tak je často neřeší. Postihnout mohou kohokoli v jakémkoli věku, ale nejčastěji to bývá právě u osob starších 60 let. Je však důležité si uvědomit, že "je v pořádku nebýt v pořádku".
Mohlo by se zdát, že senioři už nemají tolik starostí, jako lidé v aktivním věku, tedy ti, kteří chodí do práce a vychovávají děti. Jenže jen málokdo z mladší generace si uvědomuje, že se starší lidé kolikrát potýkají s trápením a problémy, o nichž nemá nikdo ani ponětí. Pokud s nimi člověk bojuje delší dobu, mohou významně ovlivnit duševní zdraví. Proto je důležité nic nepřehlížet a problémy řešit hned a beze studu navštívit případně odborníka.
Životní období plné změn
Říká se sice, že změna je život, ale ve své podstatě jde pro náš mozek o stres, kterému čelí celý organismus. Dokonce i pozitivní změny patří mezi události, s nimiž se musí psychika vyrovnat. Důchodový věk přináší spíše momenty, které ve své podstatě moc radostné nejsou. Vlastně začínají pomalu už po padesátce. Ženy obvykle poznamená menopauza. Každého člověka pak potkají tělesné změny, zdravotní problémy, dochází k ukončení pracovních aktivit, které jsme měli rádi, odloučení od lidí, s nimiž jsme se pravidelně potkávali. Děti odcházejí a mají svůj vlastní život, mnozí lidé pak řeší odcizení ve vztahu, případně ztrátu partnera, stěhování a podobně. Nástup stáří zkrátka může přispívat ke zhoršení psychické pohody a duševního zdraví.
„K období kolem šedesátky i vyššímu věku není třeba přistupovat negativně. Zkuste být otevřeni změnám a vnímat je jako přirozenou součást života. Přijímejte věci, jak přicházejí, bez zbytečných obav z budoucnosti nebo lpění na minulosti. Abychom si zachovali psychickou pohodu, je potřeba prohlubovat vztah nejen k sobě samým, ale být v kontaktu se svým okolím, rodinou a přáteli. Zůstaňte aktivní v každém směru, učte se novému, dbejte na dostatek pohybu, pobytu v přírodě a věnujte se činnostem, které vám přinášejí radost a naplnění. Z psychologických studií vyplývá, že právě ve věku 60+ lidé subjektivně prožívají mnohem větší spokojenost a štěstí než ve věku kolem 40+,“ uvedla pro Světženy.cz psycholožka Ing. Mgr. Kamila Velková.
Jedním z nejčastějších psychických problémů nejen u osob starších 60 let, ale v celé populaci, je deprese. Jedná se o poruchu charakterizovanou trvalými pocity smutku a beznaděje. Kanadská komise pro duševní zdraví dokonce v rámci studie zjistila, že lidé starší 65 let mají vyšší riziko sebevraždy než jakákoli jiná věková skupina. Cítit se na dně může občas každý, ale deprese je dlouhodobá. Může vás potrápit několik týdnů, ale dokonce i měsíců. Bez odborné pomoci se člověk zpravidla neobejde. Lékař obvykle doporučí určité změny životního stylu, včetně většího množství pohybu, důležitá je terapie a případně užívání antidepresiv.
Doporučujeme
reklama
Ženy se potýkají s úzkostmi
Je přirozené, že občas máme obavy, ale pokud se opakují bez opodstatněné příčiny a začínají narušovat nás každodenní život, jde o úzkosti, které je potřeba začít řešit. Stejně jako deprese je i úzkost stav, který se obvykle léčí terapií. Některé z nich lze provádět samostatně pomocí technik, jako je například meditace či dýchací cvičení. Jiné terapie se zaměřují na identifikaci příčiny vaší úzkosti. Jakmile víte, co je spouštěčem, je snazší zavést techniky ke zvládnutí vašeho stavu. Jednou z možností léčby úzkosti jsou také léky, které předepíše psychiatr, případně praktický lékař.
