Kardiovaskulární onemocnění jsou na vzestupu. V České republice zůstávají kardiovaskulární choroby dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí, umírá na ně 50 % populace. Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unii se přitom držíme na předních příčkách.
Kouření, stres, nezdravý jídelníček a nedostatek pohybu. To jsou nejčastější příčiny mnoha zdravotních problémů, mezi něž patří i ty se srdcem. „Dospělý člověk by se měl alespoň 150 minut týdně věnovat aerobní fyzické aktivitě. Víme, že polovina lidí to nedělá,“ uvedl přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. Aleš Linhart.
Jak se správně hýbat
Ideálním druhem pohybu je přitom podle profesora Linharta je vhodným druhem pohybu chůze, která je vhodná i pro pacienty s kardiovaskulárním onemocněním. Je to aktivita, kterou zvládne téměř každý. A každý si také může upravovat své individuální cíle. „Často doporučovaných 10 000 kroků může být zejména pro pacienty s kardiovaskulárním onemocněním nedosažitelná meta, s kolegou MUDr. Hugem jsme se společně před lety dopracovali k doporučení 6 000 kroků za den. Pro koho je chůze neatraktivní, může např. zkusit nordic walking, který, je-li provozován správně, s sebou nese další benefity,“ uvedl pro web Obesity-news profesor Linhart s tím, že lidé by neměli zapomínat ani na preventivní prohlídky u praktických lékařů.
Většina kardiovaskulárních onemocnění je výsledkem nezdravého životního stylu. Existuje ale také část srdečních chorob, jež jsou vrozené a lidé o nich nemají dlouhá léta třeba vůbec ani tušení. „Riziko u vrozených srdečních vad je v tom, že se mohou projevit i neočekávaně, například u aktivních sportovců nebo u lidí, kteří se cítí zcela zdrávi. Proto je nutné na srdce myslet například při pravidelných preventivních prohlídkách,“ podotkl prof. Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické, LF UP a FN Olomouc.
Profesor Táborský zároveň dodává, že mezi vrozené nemoci srdce ně patří například hypertrofická kardiomyopatie, kterou trpí přibližně 1 z 500 lidí. Jde o chorobu projevující se zbytněním srdeční svaloviny. Nejčastěji v oblasti mezikomorové přepážky, tedy v části srdce mezi levou a pravou komorou. Většina lidí s touto nemocí nepociťuje dlouhou dobu žádné potíže, u některých pacientů se náhle objevují závažné symptomy způsobené nejčastěji arytmiemi.
Pravda o dospívání Žilkové: Přísný otec ji zrazoval od herectví a zvířecího mazlíčka jí naservíroval k obědu
