44 Kč
Někoho se změny počasí vůbec nedotknou, jiný by je dokázal předpovídat jen podle toho, jak se cítí. Počasí a jeho proměny přitom mohou výrazně ovlivňovat nejen fyzickou kondici, ale i psychickou pohodu. Jaké procesy se při změnách počasí odehrávají v organismu, proč na ně někteří lidé reagují citlivěji než jiní a jaké další potíže mohou způsobovat, vysvětlují odbornice.
Bolesti hlavy, únava a vyčerpání, potíže se soustředěním, skleslost, pokles výkonnosti, bolesti kloubů a zad, poruchy spánku, či nevolnosti. To jsou nejčastější potíže, které způsobují změny počasí. Nejvíce na ně reagují tzv. meteosensitivní jedinci, kterých je v české populaci asi 40-60 %. Kromě nich hlásí potíže i chronicky nemocní lidé, z nichž nejrizikovější je skupina kardiaků, astmatiků, lidí trpících onemocněním kloubů a psychicky labilní jedince.
Svoji roli hraje určitě i věk. „Tělo s věkem postupně chátrá, opotřebovává se, což se projevuje mimo jiné výrazně na kloubech. Ubývá chrupavka, řídnou kosti a vyplouvají i některé prohřešky z mládí jako je třeba jízda na motorce bez dlouhých kalhot, chození v šortkách v zimě a ve větrném počasí, špatná životospráva apod.,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Kučerová, praktická lékařka pro dospělé z EUC Kliniky Plzeň.
Jak se to vlastně přihodí, že nás počasí tolik ovlivňuje? Faktorů je více. Potíže vyvolává příliš rychlý vzestup teplot, ale i extrémně vysoké či nízké teploty vzduchu dané pro určité roční období, zvýšení vlhkosti vzduchu proti předchozímu dni, malé teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, ale i zvýšení oblačnosti. Podle konzultantky a modrátorky Ing. Dagmar Honsové, Ph.D., je vnímání působení počasí na člověka velmi individuální. Někomu mohou například vadit vysoké teploty vzduchu, a když se rtuť teploměru přehoupne přes třicet stupňů Celsia, tak raději vůbec nevychází z domu, jiný nesnáší mrazivé počasí.
„Zřejmě největším zátěžovým meteorologickým prvkem je atmosférický tlak, respektive jeho změna. Ta je spojena s dynamikou atmosféry, tlakovými nížemi a výšemi, s přechody frontálních systémů a podobně. Asi nejhůře působí na náš organismus rychlý pokles tlaku vzduchu – tedy při přechodu oblasti nízkého tlaku vzduchu nebo před příchodem studené a teplé fronty. Pociťujeme to často již zmíněnou bolestí hlavy a kloubů, malátností, některým lidem se kvůli změnám tlaku i hůře spí,“ upozorňuje pro Svět ženy Ing. Dagmar Honsová s tím, že počasí se v našich zeměpisných šířkách mění v průměru každé čtyři dny. Negativní vliv mají rovněž erupce na Slunci, které narušují geomagnetické pole Země a mění i elektrické poměry v atmosféře. Ty zas mohou ovlivňovat tlak vzduchu, jeho teplotu nebo například množství srážek.
Samostatnou kapitolou jsou v souvislosti se změnami počasí problémy chronicky nemocných lidí. Trpí zejména kardiaci a pacienti s nemocemi oběhového systému, tedy ti, co mají vysoký krevní tlak, aterosklerózu, prodělali srdeční selhání či infarkt myokardu. Prudký pokles tlaku (zvlášť když se blíží bouřka) způsobí, že funguje hůř celý kardiovaskulární systém, zhoršuje se dýchání a zvyšuje se i riziko vzniku krevních sraženin. Značnou zátěž pro tyto pacienty představují kromě změn tlaku i vlny veder, jež nejsou v posledních letech výjimečné.
Mnoho lidí trápí bolesti kloubů, což vysvětluje MUDr. Kučerová: „Za hlavní příčinu bolestí, při změně počasí se považuje změna atmosférického tlaku. Většinou se týká hlavně osob, které již nějaký problém v kloubech mají. Jde především o poúrazové stavy, popř. se mohou zhoršit záněty v kloubech (ať už autoimunitní nebo infekční) nebo mohou bolet velké klouby, které již jsou opotřebené úbytkem chrupavčité tkáně – artrózou. Dále může mít vliv změna teploty, kdy při chladném počasí klouby tuhnou, a teplota ovlivňuje citlivost nervových zakončení, zhoršují se tím pocity bolesti.“
Tito pacienti citlivě reagují na nedostatek srážek, což je jev, který je v posledních letech bohužel také velmi častý. Tím, že málo prší, se v ovzduší koncentruje velké množství pylů, na něž tito pacienti reagují se zvýšenou citlivostí. Ve výčtu chorob a jejich zhoršení následkem počasí bychom ale mohli samozřejmě dál pokračovat. Větru a dešti sice poručit neumíme a univerzální recept, jak snížit dopad změn počasí na naše zdraví také neexistuje. Přesto nejsme úplně bezmocní. Důležité je vypozorovat, za jakých okolností se náš zdravotní stav zhoršuje, zůstat pokud možno v klidu a přizpůsobit počasí svůj denní režim. Jména chroničtí pacienti by pak měli svoje obtíže konzultovat s ošetřujícím lékařem.
autorský text, vlastní dotazování
