Osamělost a smutek ničí srdce, potvrzují lékaři. O Vánocích je pro mnohé lidi situace horší

Tvrzení kardiologů se opírají o dlouhodobé studie. „Ukazuje se, že špatné sociální vztahy, izolace, slabá podpora a osamělost zvyšují o 29 % riziko srdečního onemocnění a o 32 % riziko mrtvice. Podobný trend vidíme u lidí s depresí, kteří přijíždí do nemocnice s infarktem. Celkem 30–50 % z nich jej po propuštění dostane znovu, a více ti, kteří trpí depresí,“ říká přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC. Osamělost přitom netrápí jen starší lidi, jak se běžně předpokládá. Týká se i mladých lidí, kteří dnes tráví více času na sociálních sítích a méně v přímém kontaktu s ostatními vrstevníky. Jen pár dní před Vánocemi na to upozorňují čeští kardiologové, v jejichž ordinacích roste počet pacientů s nemocným srdcem. Vánoční svátky podle nich mohou pocit osamělosti vystupňovat.

Jak osamělost škodí srdci

Osamělost podle kardiologů negativně ovlivňuje i srdeční rytmus a zvyšuje riziko jeho poruch, lidé ve středním a vyšším věku žijící osaměle mívají i vyšší krevní tlak. Čím je člověk starší, tím je tento vztah mezi samotou a hypertenzí výraznější. „Při osamělosti se člověk navíc obvykle méně hýbe, hůře se stravuje, jí méně ovoce a zeleniny, často kouří a neužívá předepsané léky,“ pokračuje prof. Linhart. Slova kardiologa potvrzuje také přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D.: „Duševní onemocnění se u kardiaků vyskytují 3× častěji než v běžné populaci. Aktivní vyhledávání psychických potíží a jejich léčba je zásadní součástí péče o srdeční zdraví. Stačí, když se lékař pacienta zeptá na dvě otázky: zda měl v poslední době menší zájem o věci, které ho obvykle těší, a zde se cítil smutně, bez energie nebo beznadějně.“

Jak rodina a přátelé prospívají srdci

Dobré sociální kontakty jsou důležití v životě každého člověka. Fungující rodina, partner, přátelé ale i dobré vztahy s kolegy jsou jedním ze základních pilířů našeho duševního zdraví, jež ovlivňuje mimo jiné i náš kardiovaskulární systém. Působí jako pomyslný ochranný štít tím, že snižují krevní tlak, zlepšují srdeční rytmus a snižují riziko srdečních chorob, protože snižují stres a podporují pocit bezpečí, což je klíčové pro zdravý autonomní nervový systém. „Vědomí, že se člověk může někomu svěřit, uklidňuje. Snižuje krevní tlak, tepovou frekvenci a tlumí zánětlivé procesy,“ zmiňuje předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC.

S nemocemi srdce a cév se v Česku potýká přibližně 3,5 milionu lidí, tyto choroby jsou zároveň nejčastější příčinou úmrtí v ČR (40 % všech případů). Rok od roku také stoupá počet lidí se srdečním selháním – asi o 40 000. Nyní jich je kolem 400 000. Kardiologové ale řeší ni vzácné případy srdečních onemocnění, například ATTR (transthyretinovou amyloidózu), na kterou se specializuje profesor Linhart. Podílel se na studiích (např. ATTR-ACT) a aktivně se věnuje diagnostice a moderní léčbě tohoto onemocnění, často o něm přednáší a publikuje.

Podle Ústavu zdravotnických informací a analýzy vzrostl od roku 2013 do 2024 také počet lidí s vysokým tlakem, a to o 33 % – na 2 353 924. Zastavit nepříznivý trend se kardiologové pokoušejí pomocí Národního kardiovaskulárního plánu.

Čtěte také: Když nedopnete kozačky: Otoky nohou a křečové žíly nepřehlížejte, pokud je máte v rodině, myslete na prevenci