Vánoce mají být obdobím klidu, vůně perníčků a setkávání. Většina lidí si je představuje jako harmonické chvíle u stromečku, ale realita bývá jiná. Právě proto, že máme obrovská očekávání, se často stane pravý opak. Napětí, které během roku jen tiše pobublává, vypluje na povrch přesně ve chvíli, kdy toužíme po dokonalosti a kdy se to vlastně vůbec nehodí. A protože jsme unavení a přetížení, reagujeme mnohem prudčeji než jindy.
Předvánoční shon mění běžné fungování domácností. Nakupování, přípravy, plánování jídel, uklízení, balení dárků, usmiřování rodinných schůzek. To všechno stojí čas i energii, které už tak bývá v prosinci málo. Lidé se snaží všechno stihnout, místo aby se zastavili, a výsledkem je tlak, který se pak přenese na partnera, rodiče nebo děti. Když je člověk pod stresem, zvýší se jeho citlivost na maličkosti. Stačí drobná připomínka nebo jiný názor a rozbuška je zapálená.
Proč se o Vánocích hádáme víc než obvykle
Dalším důvodem, proč se o svátcích hádáme, je návrat do rodinných rolí, ze kterých už dávno vyrostli. Když se sejdou tři generace u jednoho stolu, často znovu ožívají staré vzorce. Rodiče se chovají k dospělým dětem jako k teenagerům, sourozenci mezi sebou soupeří stejně jako kdysi a prarodiče chtějí řídit dění, i když už v rodině neudávají tón. Vánoce jsou trochu jako časová kapsle, která nás vrací do minulosti. A někdy to bolí víc, než jsme ochotní si přiznat.
Hádky o Vánocích často vznikají i kvůli rozdílným představám o tom, jak mají svátky jako takové vypadat. Jeden chce klid a jednoduchost, druhý si potrpí na tradice a třetí touží po velké oslavě. Když se tyto světy střetnou, vzniká frustrace. Někdo má pocit, že dělá všechnu práci sám, jiný se cítí nedoceněný, protože se jeho představy nenaplňují. Je to střet očekávání, touhy po uznání a potřeby, aby vše dopadlo dobře.
Dalším faktorem je únava. Pro mnoho lidí je prosinec pracovně nejnáročnějším obdobím. Dokončují projekty, shánějí dárky, běží z akce na akci a doma pak fungují jako organizátoři celého svátku. Když se tato únava spojí s tlakem na dokonalé Vánoce, je zázrak, že se hádky objevují jen občas. Někdy stačí obyčejná věta a člověk vybuchne. Ne proto, že jde o velký problém, ale proto, že už je na hraně.
Doporučujeme
reklama
Čas vyhrocených emocí
„Velkou roli hraje také to, že Vánoce jsou obdobím emocí. Vrací se vzpomínky na dětství, někdy krásné, jindy bolestivé. Objevují se pocity prázdnoty, smutku nebo nostalgie, které během roku tolik nevnímáme. Když se k tomu přidá rodinný tlak nebo střet různých představ, vzniká živná půda pro nedorozumění. Lidé jsou citlivější, zranitelnější a často i nejistí, jestli všechno zvládnou tak, jak by chtěli,“ uvedl americký psycholog, Robert Taibbi. Podle něj jsou některé hádky také důkazem toho, že nám na sobě záleží. „Kdybychom o druhé nestáli, necítili bychom potřebu řešit společný čas. Vánoce odhalují vztahy takové, jaké skutečně jsou. Někdy krásné a pevné, jindy unavené a plné nevyřčeného napětí. Možná je to právě šance začít komunikovat jinak. Pomoci může jednoduchá věc. Snížit očekávání a zvýšit pochopení. Nesnažit se vytvořit dokonalé Vánoce, ale spíše laskavé. Nesnažit se zavděčit všem, ale najít kompromis. Dovolit si odpočívat, rozdělit práci, nebát se říct, že toho máme dost. Možná pak zjistíme, že o Vánocích se dá hádat méně. A že nejdůležitější není dokonalý stromeček, ale lidé kolem něj,“ dodal odborník.
