Když se z únavy nevyspíme. Jak poznat únavový syndrom a jak ho řešit

Tempo dnešní doby je neúprosně rychlé. Nároky na každého z nás se zvyšují a času na odpočinek je pomálu. Obvykle si z něj ještě mnozí z nás dobrovolně ukrajují třeba sledováním sociálních sítí a seriálů. Chvíli mozek a tělo vydrží, ale nic netrvá věčně. Nakonec se organismus začne bránit a vyčerpání dává najevo v podobě zdravotních problémů. 

Tělo, nebo duše?

Ke stavu vyčerpání vždy vede nějaká zátěž, ať už fyzická či psychická. Podle toho pak odborníci únavu rozdělují. Fyzická únava přichází přirozeně po zvýšené fyzické aktivitě v důsledku nahromadění odpadů metabolismu v krvi či ve svalech, které pak bolí a vypovídají službu. I kdybychom stokrát chtěli, už nemáme sílu zvýšit výkon. Psychická únava je o poznání záludnější. Dostavuje se po psychickém vypětí a nemusí být hned patrná. A co víc, dokáže naše tělo pomalu a nenápadně ničit.

Kdy jít k lékaři

"Dlouhodobou únavu vnímáme jako totální vyčerpání, kdy se nám nechce nic dělat, nemáme energii a elán, jsme ospalí, špatně se soustředíme, může dojít i ke zhoršení paměti,“ vysvětluje internistka a praktická lékařka MUDr. Jaroslava Čiefová s tím, že je potřeba okamžitě zatáhnout za záchrannou brzdu. Je vhodné navštívit lékaře, který může vyloučit onemocnění. Únava totiž bývá symptomem infekčních, revmatologických či onkologických chorob, chudokrevnosti, potravinové intolerance, doprovází sníženou činnost štítné žlázy, ale může být i průvodním projevem psychického onemocnění, například deprese. Pokud se prokáže, že to tak není a vyčerpání trvá minimálně několik týdnů či měsíců, hovoříme o chronickém únavovém syndromu.

Co je chronický únavový syndrom

Jeho výskyt je v naší populaci čím dál častější a odborníci si úplně neví rady. Každopádně jde o komplexní onemocnění, které postihuje lidi ve věku mezi 30 a 50 lety a obvykle propukne po velkém emočním vypětí, dlouhodobém stresu nebo infekčním onemocnění. Jeho pravá příčina není přesně známa, proto i léčba bývá obtížná. Hodně pacientů se vyléčí už jen tím, že upraví svůj režim, začne více odpočívat a případně se svěří do rukou psychoterapeuta.

Co pro sebe můžete udělat

Důležité je zaměřit se na kvalitní a pravidelný spánek, kterým to ale nekončí. Velmi důležité jsou i aktivní formy relaxace, jako je pohyb, pobyt na čerstvém vzduchu nebo čas na aktivity, které vás dělají šťastnými. Velmi prospěšné je zařadit do života jógu, meditovat, malovat, dopřát si masáže či saunu. Zamyslete se také nad svým jídelníčkem. Vyhněte se tučným jídlům, cukru a alkoholu a vsaďte na dostatek minerálů a vitaminů.

Čtěte také: Jak udržet zdravý imunitní systém a střeva: Zásadní jsou probiotika. Jejich užívání má pravidla