44 Kč
Na přelomu října a listopadu se svět zpomaluje, dny se krátí a ticho přírody jako by zvalo k zastavení. Právě v tomto období se podle tradic otevírá prostor mezi světy, čas, kdy se můžeme napojit na své kořeny, uctít památku předků a přenést jejich sílu do přítomnosti. Jak využít energii svátku zemřelých a mysterium smrti? Zamyslete se, odkud pocházíme.
Křesťanské Dušičky (2. listopadu) a starokeltský Samhain (31. října) se v symbolice prolínají: oba svátky nás vedou k pokoře, vděčnosti a hlubšímu pochopení toho, odkud pocházíme.
Tradiční české Dušičky jsou dnem, kdy se rozsvěcují svíčky na hřbitovech, uklízí se hroby a rodiny se scházejí k tiché vzpomínce. Za tímto obyčejem se však skrývá mnohem víc než jen pietní gesto.
„Zavedené kulturní rituály nám dávají osobní způsoby, jak vzpomínat a přehodnocovat náš vztah k mrtvým… Nabízejí každodenní příležitosti uznat vztahy s nepřítomnými, včetně svobody rozhodnout se, zda tyto vazby pokračovat nebo ukončit,“ popisuje Rebecca Robinson z Fakulty informačních technologií Monash University v australském Melbourne.
Psychologové upozorňují, že rituály vzpomínání pomáhají zpracovat ztrátu, posilují rodovou identitu a dávají životu hlubší smysl. „V psychologii jsou rituály vzpomínání spojovány s uzavřením, snížením úzkosti a silnější rodinnou identitou. Uctívání předků naplňuje hlubokou lidskou potřebu kontinuity a sounáležitosti,“ vysvětluje duchovní vůdkyně Meena Mahajan na webu The Pioneer.
Zkuste letos pojmout Dušičky osobněji. Třeba si doma vytvořte malý „oltář předků“, kam položíte staré fotografie, zapálíte svíčku a v duchu poděkujete těm, kteří tu byli před vámi. Takový okamžik klidu a vděčnosti přináší vnitřní mír i pocit propojení s minulostí.
Samhain, původem keltský svátek, označoval konec sklizně a začátek zimy, tedy období, kdy se příroda ukládá ke spánku a lidé symbolicky uzavírají starý cyklus. Oheň, kouř a světlo svíček měly chránit domovy, ale i osvěcovat cestu duším. V současné době lze Samhain vnímat jako čas očisty, uvolnění a vděčnosti za to, co jsme prožili.
Zkuste si večer 31. října dopřát chvíli ztišení. Zapalte svíčku, napište si, co chcete nechat za sebou, a v duchu poděkujte minulosti. Symbolicky tak uvolníte prostor pro nové začátky, které přinese zima a následné zrození jara.
Podle psychologů i terapeutů může vědomá práce s rodovou linií pomoci léčit hlubší emoční vzorce, které si neseme z generace na generaci. Uvědomění si příběhů svých předků, jejich odvahy, ale i bolestí, nám umožňuje pochopit vlastní chování a přijmout svou sílu.
Jednoduchý způsob, jak začít, je psaní. Zkuste si sepsat jména prarodičů a to, co o nich víte, nebo požádejte starší členy rodiny o vyprávění. Nejde o genealogii v technickém smyslu, ale o navázání živého vztahu s minulostí, který vám může pomoci zakořenit se v přítomnosti. Můžete tím navíc vytvořit vzpomínku, kterou uchováte i pro další generace.
Nemusíte být duchovně naladění, abyste pocítili sílu symbolického aktu. Zkuste malé osobní rituály: vyvětrejte domov, zapalte svíčku, napište dopis člověku, který vás ovlivnil, a v duchu mu poděkujte. Můžete také zasadit nějakou rostlinu, ideálně cibulovinu, jako připomínku toho, že i v temnotě zimy už klíčí nový život.
„Rituální činy, symbolická významy a pozitivní emoce zvyšují vnímanou kontrolu a snižují úzkost, tím podporují psychickou pohodu.“ vysvětluje Keli Yin z Yunnanské univerzity.
Podzimní období Dušiček a Samhainu je ideální pro vnitřní úklid. Podobně jako čistíme domov od prachu, můžeme pročistit i mysl od tíhy, která už nám neslouží. Energie přelomu října a listopadu nás učí, že život a smrt nejsou protiklady, ale součást jednoho celku. Vědomé vzpomínání na předky, práce s rodovými tématy a drobné rituály vděčnosti nám umožňují cítit se pevněji zakořeněni v čase. A právě z tohoto klidu a pokory pak může vyrůst nová síla do dalšího období, do další kapitoly života.
