
Kdo by si nepamatoval tmavou jednokorunovou minci, na jejíž lícové straně byla vyobrazena žena sázející lipovou ratolest. Věděli jste však, že její předlohou byla skutečná dívka? Šlo o Bedřišku Synkovou, jejíž pohnutý osud stojí za pozornost. A vlastně i celý příběh, který návrh této mince provází.
Jednokorunovou mincí jsme platili desítky let. V oběhu byla od roku 1957 do roku 1993 a mívali jsme ji tak v ruce nebo v kapse prakticky denně. Autorkou jejího výtvarného zpracování byla významná česká sochařka a medailérka Marie Uchytilová-Kučerová, která si jako předlohu k dívce sázející lípu vybrala mladou skautku Bedřišku Synkovou. Nebyla to náhoda.
Kdo byla dívka na jednokorunové minci?
Bedřiška Synková se narodila v roce 1935 do rodiny dělníka a úřednice. Dívka byla od útlého dětství silně věřící, dobře se učila a věnovala se mnoha zálibám. Její láskou se stal především tehdy velmi populární skauting. Ve svém oddílu Ostříž v měla přezdívku „Bejbina“. Oddíl pokračoval v činnosti i po zákazu skautingu komunistickým režimem. Skauti jezdili tajně tábořit a vydávali svůj časopis. Jednoho srpnového rána roku 1954 si ale pro Bedřišku přišla státní bezpečnost. Bylo jí 19 let a čekal ji vykonstruovaný proces. Třičtvrtě roku strávila v cele v Bartolomějské s tím, že často bývala i na samotce. Následně proběhl soud, který jí vyměřil za velezradu desetiletý trest vězení. Nejprve byla ve věznici na Pankráci, pak v táboře nucených prací na Slovensku následně byl převezena do věznice v Pardubicích.
Jak se dostala Bedřiška Synková na minci
Bedřiščina zoufalá matka, která v té době pracovala jako sekretářka v umělecké škole, vyprávěla příběh její dcery kolegyním. Donesl se k sochařce Marii Uchytilové-Kučové, kterou doslova zvedl ze židle. Rozhodla se pro velmi riskantní, ale důležitý krok, kterým se komunistickému režimu a jeho praktikám rozhodla pomstít. Vyžádala si fotku Bedřišky a podle ní pak ztvárnila dívku sázející lípu. Tento motiv byl určen jako návrh nové československé jednokorunové mince v soutěži, kterou v roce 1957 komunistický aparát vyhlásil.
Sochařka riskovala, protože pokud by se někdo dozvěděl, že předlohou byla dívka odsouzená za vlastizradu, čekalo by ji vězení také. Shodou náhod a šťastných okolností pak návrh Marie Uchytilové zvítězil. Nové mince se začaly razit v roce 1957. Tehdy nikdo netušil, že dívka na koruně, s níž všichni začali platit, je už čtvrtým rokem nespravedlivě vězněna.
Příběh se šťastným koncem
Bedřiška se nakonec z vězení dostala díky své matce a další souhře náhod už v roce 1959. Setkala se záhy i se sochařkou Marií Uchytilovou. Později se vdala, narodil se jí syn a když se v roce 1967 zdálo, že se poměry ve společnosti uvolňují, snažila se oživit také skauting. Jenže po politických změnách v roce 1968 bylo jasné, že se na lepší časy rozhodně neblýská. Synková spolu s manželem přes Vídeň emigrovala do Švýcarska, kde žije pod jménem Frederike Hoffmanová dodnes. Sochařka Marie Uchytilová-Kučová, která se tajně a přesto významně vzepřela komunistickému režimu, zemřela v roce 1989, pouhý den před vypuknutím Sametové revoluce.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Seriál Ulice: Poprask kvůli Vandě, její osud je zpečetěn. Jolana ji kryje, ale atmosféra v rodině houstne

Co jsme kupovali za socialismu: Samoobsluhy měly často prázdné regály, ale voněla v nich mletá káva

Pamatujete si na socialistické šumperáky: Rodinné domy minulého režimu nepotřebovaly architekta, autorem byl zedník

Prostituce za socialismu: Převýchova v táborech, nucená spolupráce s StB i výplata v podobě nedostupného zboží

Veksláci za socialismu dokázali sehnat vše: Nakupovali od nich i estébáci. Jejich život se pohyboval na hraně, přesto byli pro mnohé symbolem svobody

Obchodní dům Kotva slaví 50 let: Ve výkladní skříni normalizace dohlíželi vojáci, aby lidé nekradli

Legendární Trabant zmizel ze silnic: Ikona socialismu byla z plastu a dokázala jezdit na olej z řízků. Na auto se čekalo roky

Jak vypadaly Vánoce za socialismu: O Ježíškovi se nemluvilo, domácí požáry byly běžné, v televizi běžel Mrazík

Zavzpomínejte na školní výuku v 70. a 80. letech: Sezení s rukama za zády nebo cvičení v plynových maskách






