Brutalistní budova obchodního domu Kotva v pražské Revoluční ulici je pro mnohé obludnou stavbou, pro jiné s odstupem více než pětatřiceti let od pádu železné opony zosobňuje jisté kouzlo a zaslouženě patří mezi skvosty pražské architektury. Letos Kotva oslavila 50. výročí od svého otevření. Čím byla v roce 1975 jiná?
Největší obchodní dům socialistického Československa. Pátý největší obchodní dům v Evropě. 22000 metrů čtverečních užité plochy. 2000 ochotných zaměstnanců, kteří od slavnostního otevření dne 10. února 1975 dennodenně obsluhovali 75000 nadšených zákazníků proudících za nákupy. Takové byly počátky obchodního domu Kotva.
V době socialistického Československa se velké projekty a monumentální stavby staly symbolem modernizace a prosperity státu. V tomto kontextu se zrodil i záměr postavit obchodní dům, který by měl sloužit nejen jako místo nákupů, ale i jako společenské centrum. Obchodní dům Kotva byl koncipován tak, aby poskytoval širokou škálu zboží a služeb pod jednou střechou a zároveň reprezentoval moderní architektonické trendy té doby.
Obchodní dům Kotva byl netradiční už od samotného vzniku. Na jeho návrh se v roce 1969 vypisovala soutěž, což v té době vůbec nebylo běžné. Vyhráli ji manželé Věra a Vladimír Machoninovi, kteří navrhli, jak vlastně bude Kotva vypadat. Jelikož ale nakonec manželský pár nebyl komunistickým pohlavárům vlastně vůbec po chuti, nemohl dohlížet ani na to, jak stavba postupuje.
Stavební práce nakonec vykonával švédský koncern Siab, opět na tehdejší poměry věc poněkud nevídaná. Švédům šla práce krásně od ruky, a to i přesto, že měli přímo na staveništi postavený squashový kurt. Ani to nebylo do té doby v socialistickém Československu nikdy k vidění. Díky Švédům vznikla bytelná a kvalitní stavba, která byla dokonce opatřena technologickými prvky ze Západu, jako byly výtahy nebo eskalátory. Na takovou modernu též nebylo Čechoslováci zvyklí.
Konečně mohl nastat dlouho očekávaný den – slavnostní otevření. Zúčastnili se ho tehdy zástupci města i státu, zatímco tvůrci návrhu stavby manželé Machoninovi mohli pouze přihlížet z davu. A ten byl skutečně obrovský. Na otevření největšího obchodního domu v Československu byl zvědavý celý národ, a tak museli být na pomoc přivoláni vojáci z blízkých kasáren, které tehdy sídlily na místě dnešního Palladia. Vojáci měli za úkol koordinovat dav i hlídat ty, kteří by snad chtěli krást.
Očekávání byla veliká. Zákazníci, kteří do Kotvy spěchali ze všech koutů socialistické republiky, především doufali v to, že v Kotvě bude k sehnání alespoň nějaké zboží ze Západu. To si tehdy mohli dovolit jen někteří vyvolení, kteří měli přístup do luxusních obchodů Tuzex, ani tady ale nebyla nabídka veliká. Co se týče zahraničního zboží, Kotva v tomto směru víceméně zklamala, první roky však byly regály plné alespoň produktů ze států Sovětského svazu a nezely prázdnotou. I to se ale během pár let změnilo, když došly státní peníze.
Kotva si udržela své místo v srdcích mnoha Pražanů a návštěvníků města, kteří si ji pamatují nejen jako místo pro nákupy, ale i jako symbol určité éry. Pro starší generaci představuje obchodní dům vzpomínku na dobu, kdy každodenní život byl značně odlišný a kdy samotný způsob nakupování měl téměř rituální význam. Pro mnohé tyto vzpomínky vzhledem k tehdejšímu socialismu nejsou příliš příjemné. Pro mladší pak Kotva znamená kontrast mezi minulostí a současností – místo, kde se prolínají vzpomínky a moderní trendy. V posledních letech prošla budova rekonstrukcí a do jednotlivých pater se díky renovaci vrací život. Kulturní význam obchodního domu se také odráží v jeho architektonické hodnotě. Stavba je často uváděna mezi významné příklady moderní architektury, která formovala vzhled pražského centra během 20. století.
www.lifee.cz, www.reflex.cz, www.blesk.cz
