Smrt krále podsvětí: Vražda Františka Mrázka zůstane zřejmě po dvaceti letech nepotrestána

Dvacátý pátý leden roku 2006 nebyl v Praze výjimečně mrazivý, přesto z události, která se odehrála krátce po osmé hodině večerní v Durychově ulici na Lhotce, mrazí i po dvou desetiletích. František Mrázek, nekorunovaný vládce českého zákulisí, muž s kontakty na nejvyšší politická patra i do nejtemnějších koutů kriminálního světa, udělal osudný krok ze své kanceláře k opancéřovanému vozu. Právě v tu chvíli, kdy se cítil nejbezpečněji pod ochranou neprůstřelných skel a doprovodu ochranky, jej zasáhla jediná rána z odstřelovací pušky přímo do srdce. 

Profesionálně provedená poprava, která byla výsledkem pečlivého plánování a znalosti Mrázkových každodenních rituálů, nezanechala policii téměř žádné stopy. Tento výstřel nejen že ukončil jeden život, ale stal se největší nevyřešenou záhadou moderních českých dějin, která se nyní, s blížícím se lednem 2026, definitivně propadá do propasti právní beztrestnosti kvůli uplynutí dvacetileté promlčecí lhůty.   

Profesionální likvidace na Lhotce

Scéna vraždy v pražské čtvrti Lhotka odpovídala špičkové vojenské operaci. František Mrázek byl znám svou paranoiou, která pramenila z předchozího pokusu o jeho zabití v roce 2002. Od té doby se pohyboval výhradně v opancéřovaném automobilu a jeho ochranka měla striktní instrukce. Přesto se vrahovi podařilo najít slabé místo. Útočník si na bosse počíhal na parkovišti před sídlem jeho společnosti v budově Nový dvůr. Podle svědectví z místa činu vrah využil desetiminutové okno, kdy ochranka standardně startovala auto, aby se motor zahřál před odjezdem

Technické detaily útoku naznačují extrémní profesionalitu. K vraždě byla použita odstřelovací puška a speciálně upravený náboj, který měl způsobit fatální vnitřní zranění při zásahu. Střelec byl ukryt v nedalekém porostu tújí, ve vzdálenosti přibližně 10 až 15 metrů od cíle. Přestože v osm hodin večer už byla tma, vrah zasáhl Mrázka jedinou ranou pod pravou lopatku, která prošla tělem a zasáhla srdce, jak popisuje Wikipedia. „Byla jediná. Strýc zakřičel a spadl na zem,“ popsal poslední vteřiny Lukáš Mrázek, podnikatelův synovec, který byl útoku přímo přítomen. Navzdory tomu, že byl zraněný okamžitě odtažen zpět do budovy, nebylo už muže, jehož majetek se odhadoval na miliardy korun, možné zachránit.

Pátrání narazilo na nedostatek důkazů

Kriminalisté se od počátku domnívali, že střelec nebyl na místě sám. Je pravděpodobné, že mu další osoby kryly záda nebo monitorovaly pohyb policie v okolí. Vyšetřování však naráželo na nedostatek důkazů od první chvíle. Ohledání těla a místa činu probíhalo za asistence velkého množství příslušníků zpravodajských služeb, což jen podtrhovalo význam zavražděného. Karel Tichý, bývalý detektiv, který Mrázka dlouhodobě sledoval, později uvedl, že "na místě vraždy panovala atmosféra, která naznačovala, že celá věc „půjde do ztracena“," jak cituje web Aktuálně.   

Vzestup a pád krále českého podsvětí

František Mrázek nebyl běžným kriminálníkem, byl tvůrcem a myslitelem systému, který propojil nelegální byznys s politikou. Své podnikání začal již v osmdesátých letech jako vekslák v Kolíně, kde obchodoval s elektronikou a valutami. Už tehdy se stal milionářem a vybudoval si síť kontaktů, kterou po roce 1989 mistrně využil v divokých privatizačních procesech. Jeho metodou bylo ovládání bankovních úvěrů, kdy za pomoci nadhodnocených nemovitostí čerpal stovky milionů korun z institucí jako Pragobanka.

Veksláci za socialismu dokázali sehnat vše

Centrem jeho impéria se stala potravinářská skupina Setuza, kterou ovládal společně s Tomášem Pitrem a Miroslavem Provodem. Mrázek byl vnímán jako „mozek“ skupiny, člověk, který se spíše než násilí spoléhal na informace a vliv. S oblibou se chlubil svými vazbami na poslance a senátory. V jednom z rozhovorů prohlásil, že má telefonní čísla na sedmnáct poslanců, se kterými si tyká, a že když jim „zavelí, povalí židličku a poběží“. Tato arogance a uvědomění si vlastní síly byla podložena existencí kompromitujících materiálů, které shromažďoval v tzv. Mrázkově archivu

Krakatice

Mocenský vliv Mrázka byl tak rozsáhlý, že policie musela založit speciální operativní spis Krakatice. Ten mapoval, jak organizovaný zločin prorůstá do státní správy, a v jeho sítích uvízla jména jako Ivan Langer, Vlastimil Tlustý či tehdejší ministr financí Ivo Svoboda. Spis byl později přejmenován na Kmotr, což mělo lépe vystihovat Mrázkovu roli v hierarchii podsvětí. Navzdory tisícům stran odposlechů a záznamů se však Mrázka nikdy nepodařilo pravomocně odsoudit za závažnou trestnou činnost.   

Boj o Setuzu jako hlavní motiv vraždy

Nejpravděpodobnější vyšetřovací verze pracuje s motivem ekonomického boje o ovládnutí potravinářského gigantu Setuza. V měsících před svou smrtí byl Mrázek pod obrovským tlakem. Rozhádal se se svými partnery ohledně prodeje podniku a výše provizí. „Faktem je, že před svou smrtí se Mrázek aktivně snažil prodat Setuzu,“ potvrdil bývalý detektiv Karel Tichý. Vražda se odehrála jen několik hodin předtím, než se Setuzou měla znovu zabývat Česká konsolidační agentura, což mohlo zásadně ovlivnit hodnotu celého majetku.

Další teorie hovoří o tom, že se Mrázek stal nepohodlným pro své obchodní partnery i politické spojence kvůli své ochotě spolupracovat s policií. V situaci, kdy mu docházely finanční prostředky a cítil se ohrožen agresivním Radovanem Krejčířem, začal Mrázek údajně detektivům pozvolna předávat části svého archivu. Tato zrada principů podsvětí mohla být pro ostatní hráče nepřijatelná. Spekulace o objednatelích vraždy se nejčastěji točí kolem miliardářů Tomáše Pitra či Radovana Krejčíře, ačkoliv ani jeden nebyl z tohoto činu nikdy obviněn.

Podle některých zdrojů policie dokonce zná jméno vraha, jak uvádí iDnes. Má jít o nájemného zabijáka ze Slovenska, bývalého příslušníka elitních policejních složek. „Policie je přesvědčena, že ví, kdo zabil Františka Mrázka. Má jméno muže, o němž je přesvědčena, že střílel. Ví, kdo jej poslal,“ uvádí se v investigativních materiálech. Nicméně důkazy, které by uznal státní zástupce a které by obstály před soudem, kriminalisté nikdy nenashromáždili. Vyšetřování bylo několikrát odloženo a znovu otevřeno, naposledy týmem Tempus, ale bez konkrétního výsledku.

Právní vakuum a blížící se promlčení. Letos

Institut promlčení v české legislativě stanovuje, že po uplynutí určité doby zaniká trestní odpovědnost za spáchaný čin. U vraždy byla tato lhůta standardně stanovena na dvacet let. Pro případ Františka Mrázka to znamená kritický termín: 26. ledna 2026. Po tomto datu bude vrah i objednatel legálně beztrestný, a to i v případě, že by se k činu sám přiznal nebo by byly objeveny nové nezvratné důkazy.

Situaci komplikuje velká novela trestního zákoníku, která měl nabýt účinnosti 1. ledna 2026 a která prodlužuje promlčecí dobu u vražd na třicet let. Nicméně v právním státě platí zásada, že trestní odpovědnost se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání činu, pokud pozdější zákon není pro pachatele příznivější. Jelikož prodloužení lhůty je pro pachatele méně výhodné, pravděpodobnost, že by novela „zachránila“ vyšetřování vraždy Františka Mrázka, je z právního hlediska minimální. Kriminalisté tak mají v podstatě poslední dny na to, aby v případu dosáhli zásadního průlomu.   

Zmizelý archiv je zdrojem strachu

Jednou z největších záhad zůstává osud Mrázkova archivu. Ten měl obsahovat kompromitující materiály na stovky vlivných osobností českého veřejného života. Krátce po vraždě archiv zmizel a dodnes není jasné, zda skončil v rukou tajných služeb, obchodních partnerů, nebo byl zničen. Podle některých teorií byl právě tento archiv Mrázkovou životní pojistkou, která však v rozhodujícím okamžiku selhala, protože se ji rozhodl využít k vydírání lidí, kteří neměli co ztratit.   

Ex-detektiv Karel Tichý v rozhovorech často zmiňuje, že mnoho informátorů, kteří se kolem Mrázka pohybovali, bylo zlikvidováno. „Jeden z nich mi říkal: mám pro tebe ty materiály, co položí vládu a ty politiky. Odpověděl jsem mu: proč to říkáš do telefonu? Přijel večer domů a tam už na něj čekal nájemný vrah,“ popsal Tichý realitu tehdejšího podsvětí. Atmosféra strachu v podsvětí trvá dodnes. Martin Uher, bývalý příslušník tajných služeb, se domnívá, že teprve po oficiálním promlčení vraždy v roce 2026 mohou někteří lidé začít mluvit, protože se již nebudou obávat trestního stíhání ani msty ze strany těch, které by jejich svědectví mohlo ohrozit.

Vražda Františka Mrázka zůstane pravděpodobně navždy symbolem selhání státní moci v boji proti organizovanému zločinu, který dokázal prorůst až do nejvyšších pater politiky. Případ je mementem devadesátých let a počátku nového milénia. Naděje na objasnění už prakticky není. Karel Tichý to shrnul slovy: „Třeba se ještě stane nějaký zázrak a někdo se rozmluví anebo se objeví informace, které k tomu někde jsou“. Bez takového zázraku však zůstane Durychova ulice jen dalším místem na mapě Prahy.

Je překvapující, jak dlouho se dá před spravedlností unikat. Případ Kramného otřásl před jedenácti lety Českem: Ptáme se, zda je Petr Kramný jen chladnokrevný vrah, jenž tvrdí, že je nevinný, nebo se jedná o justiční zločin