Elegantní, charismatický a nebezpečný Bugsy Siegel byl víc než jen obyčejný gangster. Měl styl hollywoodské hvězdy, nervy ocelového vraha a ambice, které překročily hranice podsvětí. Stál u zrodu Las Vegas, proslul bezohledností i okázalým životem a nakonec za své sny zaplatil nejvyšší cenu.
Benjamin „Bugsy“ Siegel se narodil 28. února 1906 v Brooklynu do chudé židovské rodiny, která emigrovala z Rakouska-Uherska. Jeho otec pracoval jako dělník a matka jako švadlena. Ačkoliv se snažili, rodina žila v bídě a v přeplněném bytě bez základních hygienických podmínek. Už jako dítě byl Bugsy posedlý silou, penězi a mocí. Školu neměl rád a vzdělání se brzy vzdal. Podle mnoha svědectví už ve dvanácti letech vydíral obchodníky a prodavače v okolí pod záminkou ochrany. Místo učebnic se rychle naučil jazyk ulice, hrubý, přímočarý a brutální.
Setkání s nacisty
V dospívání si Siegel našel osudového parťáka, chytrého a výpočítavého Meyera Lanskyho. Společně začali vybírat výpalné, vykrádat obchody a pašovat alkohol během prohibice. Siegel byl už tehdy známý svou bezohledností, výbušnou povahou a ochotou použít násilí. Zatímco Lansky měl hlavu na byznys, Siegel byl rukou, která držela zbraň a ta neváhala vystřelit. V brooklynských ulicích si rychle vydobyl pověst chladnokrevného a nepředvídatelného kriminálníka, kterého se báli i jiní gangsteři. Tento charismatický, ale nebezpečný mladík se brzy měl stát jedním z nejviditelnějších tváří amerického podsvětí.
Bugsy spojil síly s losangeleským mafiánským bossem Jackem Dragnou a společně se pustili do obchodování s narkotiky, které do USA proudily z Mexika. Kromě toho se aktivně angažovali i v oblasti hazardu. Do roku 1942 jim přinášely sázkové kanceláře ohromné částky kolem půl milionu dolarů denně. Mezi mafiány kolovala i historka, že se Siegel během jednoho z večírků u italské šlechtičny Dorothy DiFrasso setkal s předními nacisty Goebbelsem a Göringem. Údajně měl tehdy v plánu je okamžitě zabít, jednak kvůli jejich ideologii, ale i proto, že sám pocházel z židovské rodiny. Hraběnka ho však údajně přesvědčila, aby svůj plán neuskutečnil, protože by tím mohl přispět k dalšímu vyostření války v Evropě.
Hollywoodská přátelství
Bugsy Siegel měl k Hollywoodu téměř stejně blízko jako k mafii. Miloval pozlátko, slávu a obdiv, a proto si s chutí pěstoval přátelství s celebritami tehdejší éry. Často se objevoval na večírcích, v luxusních restauracích i na červených kobercích, kde si užíval status šarmantního a nebezpečně přitažlivého muže. V Hollywoodu se cítil jako doma, nejen díky svému vzhledu a vytříbenému stylu, ale i kvůli tomu, že mu popularita pomáhala budovat image vlivného muže, s nímž se vyplatí být zadobře. Ukazovat se na veřejnosti bylo pro něj formou moci a marketingu, ať už šlo o oslňování hereček, demonstraci bohatství nebo šíření strachu, Bugsy byl na rozdíl od jiných mafiánů, kteří se spíš snažili na sebe nepoutat pozornost, vždy v centru dění. Vedl také bouřlivý osobní život, ve kterém měl několik milostných afér s herečkami a modelkami. Jeho manželství s Estou, se kterou se oženil v roce 1929 a vychovával dvě dcery, tím trpělo natolik, že se s ním v roce 1946 rozvedla.
Siegel se tím ale příliš netrápil a zbytek svého života strávil po boku Virginie Hill, ženy, která měla úzké vazby na podsvětí a živila se mimo jiné jako prostitutka, tanečnice a hosteska. Byla mu nejen milenkou, ale i spojenkyní v byznysu. Stála při něm i v roce 1945, kdy Siegel dorazil do Las Vegas s velkolepou vizí. Chtěl zbohatnout na tehdy již legálním hazardu prostřednictvím vlastního kasina. Na rozjezd mu ale chyběly finance, a tak se obrátil na mafiánské bossy s žádostí o půjčku ve výši 1,5 milionu dolarů, které plánoval investovat do výstavby luxusního hotelu a kasina jménem Flamingo.
Siegel, známý svou megalomanií, začal projekt neustále rozšiřovat, objednával drahé materiály, najímal elitní architekty a trval na přepychu, který tehdejší Las Vegas ještě neznalo. Náklady rychle narostly až na šest milionů dolarů a mafie začala být nervózní. Mnozí měli podezření, že Bugsy si část peněz nechává pro sebe.
Vytunelování mafie
Když Flamingo otevřelo poprvé v prosinci 1946, bylo to fiasko. Zdaleka nebylo dokončené, pokoje pro hosty nebyly připravené, klimatizace nefungovala a navíc přišli jen herci a přátelé, kteří ale hazard většinou nehráli. Flamingo během několika dní zavřelo a Siegel se ocitl v prekérní situaci. Mafie mu ještě dala druhou šanci a kasino znovu otevřelo v březnu 1947, tentokrát s lepšími výsledky. Jenže škody byly napáchané, důvěra se vytratila a gangsteři z východního pobřeží, včetně jeho dlouholetého přítele Meyera Lanskyho, už nehodlali dál riskovat. Podezření, že Siegel zpronevěřil miliony, se potvrdit nikdy nepodařilo, ale mafie rozhodla: Bugsy musí zmizet.
K osudnému konci došlo 20. června 1947 v noci v Beverly Hills, kde Siegel přespával ve vile své přítelkyně Virginie Hill, která zrovna odcestovala do Evropy. Bugsy seděl na pohovce a četl noviny, když se zpoza okna ozvaly výstřely z pušky. Střely ho zasáhly do hlavy a těla, jedna z nich mu dokonce vystřelila oko, které skončilo několik metrů od místa činu. Vraha se nikdy nepodařilo dopátrat, obecně se ale říkalo, že si smrt Bugsyho objednala mafie. Už několik hodin po jeho smrti převzali kasino jiní muži a Flamingo se brzy proměnilo ve zlatý důl, jen už bez muže, který ho celý vymyslel.
Jak se navíc později ukázalo, Bugsyho partnerka Virginia nebyla žádný svatoušek a svému milenci do hrobu také tak trochu pomohla. Velkou část peněz určených na výstavbu kasina totiž odváděla do švýcarských bank, aniž by to Siegelovi řekla. Kasino Flamingo se nicméně ze svého osudu otřepalo, jeho vlastníky se stala rodina Hiltonů a dodnes patří mezi nejvěhlasnější podniky v Las Vegas.
I Československo mělo v devadesátých letech svého hvězdného mafiána. Přečtěte si příběh Ivana Jonáka.
Galerie: Pohledná tvář amerického podsvětí mafián Bugsy Siegel:
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

Tragický osud dětské Miss: JonBenét Ramsey zemřela v pouhých šesti letech, po vrahovi se dodnes pátrá

Před 14 lety tragicky zemřela Simona Monyová: Spisovatelku ubodal šílený manžel, nyní její příběh znovu ožívá

Smrt krále podsvětí: Vražda Františka Mrázka zůstane zřejmě po dvaceti letech nepotrestána

Před 37 lety byla v Československu vykonána poslední poprava. Po Vladimíru Lulkovi skončil ještě v rukou kata Horehronský rozparovač

Před jednapadesáti lety byla popravena poslední masová vražedkyně v Československu. Olga Hepnarová zabila 8 lidí

Osud, který nedokázala přepsat: Simona Monyová by dnes slavila 59. narozeniny. Její příběh stále dojímá i děsí

Berta Cáceresová: Věděla, že ji zabijí, přesto neustoupila. Odhalujeme tajemství poslední noci slavné ekoložky

Pavel Kříž opět září na obrazovce: Štěpánka z básníků potkala v životě tragédie, s mladší manželkou znovu našel štěstí

Bezcitný Adolf Eichmann poslal miliony lidí na smrt. Lítost nad svými činy nikdy nepocítil











