Hysterka z komedie Slavnosti sněženek Blažena Holišová: Původně se živila jako švadlena. Z malé role dokázala udělat zásadní postavu filmu

Blažena Holišová, nezapomenutelná představitelka rázných ženských postav, přišla na svět 11. července 1930 v Nenkovicích u Kyjova do rolnické rodiny. Po základní škole se vyučila švadlenou a pracovala v textilních závodech v Prostějově a Brně. Touha po herectví ji však vedla k absolvování dělnické přípravky a následně ke studiu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kterou dokončila v roce 1956.

V divadle i ve filmu

Své první herecké zkušenosti získala na brněnských scénách, konkrétně v Divadle Julia Fučíka a ve Státním divadle Brno. V roce 1960 se stala členkou činohry Národního divadla v Praze, kde působila až do svého odchodu do důchodu v roce 1992. Během této doby ztvárnila přes šedesát rolí, včetně postav jako Dorotka ve Strakonickém dudákovi, Lucietta v Poprasku na laguně či Hermie ve Snu noci svatojánské.

Na filmovém plátně debutovala v roce 1957 hlavní ženskou rolí Andulky v dramatu Škola otců režiséra Ladislava Helgeho. Následovaly role v filmech jako Touha, Život pro Jana Kašpara či Smrt si říká Engelchen. Od poloviny šedesátých let byla často obsazována do rolí energických manželek a matek, například ve filmech Můj brácha má prima bráchu, Brácha za všechny peníze či Půl domu bez ženicha.

Legendární bába z valníku

Její nezapomenutelná role ale přišla v kultovní komedii Slavnosti sněženek. Její postava, rázná, věčně nespokojená, ale přitom zcela věrohodná manželka, se stala doslova ikonickou. Paní Hlaváčková je ztělesněním takzvané „české herdekbáby“, která má pod palcem nejen domácnost, ale i svého poddajného, avšak věčným komandováním otráveného muže. Když její manžel proveze ji, dceru a vnuka po vsi na valníku, padne z jejích úst věta, která zlidověla: „To je dost, žes nás taky jednou vyvez!“. Tato hláška se objevuje v téměř každém výběru nejvtipnějších scén z českých filmů. Přitom je tak jednoduchá a banální, a právě to z ní dělá mistrovský tah.

Slavnosti sněženek jsou mozaikou podivínů a vesnických postaviček z Kerska, ale právě díky hereckému výkonu Holišové se paní Hlaváčková stala jednou z nejvýraznějších. Ačkoliv neměla ve filmu příliš prostoru, její výkon si ukradl značnou část divácké pozornosti. Je to dokonalý příklad toho, jak i vedlejší role, pokud jsou dobře napsané a ještě lépe zahrané, mohou mít větší dopad než ty hlavní. S Rudolfem Hrušínským se pak před kamerami Blažena setkala ještě například při natáčení snímku Pozor, vizita.

Neštěstí v lásce

Bohužel, ve vztazích se jí příliš nedařilo, ačkoliv byla dvakrát vdaná. Jejím prvním manželem byl dirigent Evžen Holiš, se kterým se seznámila během svého působení v Brně. Zpočátku vše vypadalo dokonale, problémy v manželství ale začaly ve chvíli, kdy Blažena přijala nabídku na angažmá v Národním divadle v Praze. Časté odloučení mělo na vztah negativní dopad a manželé se po čase rozhodli vztah ukončit.

Blažena se překvapivě už za pouhý rok vdala znovu. Jejím druhým manželem herecký kolega Valentin Knor, který byl o několik let mladší. Ačkoliv jejich vztah vypadal nadějně a naplněně, z neznámých důvodů nečekaně skončil a Knor zmizel z jejího života neznámo kam. Blažena tak opět zůstala sama a tak tomu už bylo až do konce jejího života. O žádné další vztahy nestála.

Herečka se rozhodla veškerou svoji energii i frustraci z nenaplněné lásky investovat do své kariéry a herectví ji uspokojovalo. V pokročilém věku, když už jí zdraví příliš nesloužilo, se přestěhovala do menšího bytu, kde žila se svým synem, jenž se o ni staral. Její stav se rapidně zhoršil, když si zlomila obratle při pádu při žehlení. Od té doby už herečka nevycházela na veřejnost, ke zranění se navíc přidaly další zdravotní problémy včetně včetně Parkinsonovy choroby. Blažena Holišová zemřela 7. dubna 2011 ve věku osmdesáti let.

Zajímají vás osudy českých hereček? Přečtěte si o Elišce Balzerové.