Největší krutovládci historie trpěli mnoha odlišnostmi. Od Čingischána po markýze de Sade, jejich úchylky vešly do dějin

Jejich jména se stala symbolem hrůzy, zvrácenosti i neomezené moci. Vedle legendárního Draculy či kruté Čachtické paní se v dějinách objevují i další postavy, jejichž skutky vzbuzují odpor a zároveň fascinaci. Od středověkých vládců, kteří si libovali v mučení, až po moderní diktátory posedlé vlastními představami o všemocnosti, právě těmto lidem dějiny přiřkly cejch největších zvrhlíků a tyranů. Jejich osudy nám připomínají, že lidská moc, pokud zůstane bez kontroly, dokáže zplodit zrůdnosti, které otřásají i po staletích.

Nebohé otrokyně v rukou Kryštofa Kolumba

O tom, že byl Kryštof Kolumbus zdatný a úspěšný mořeplavec, nemůže být pochyb. Byl to právě on, kdo objevil v roce 1492 Ameriku, díky čemuž získal podporu katolických králů. Jeho plavby za objevováním nových kontinentů ale často trvaly dlouhé měsíce a udržet posádky lodí tvořené zásadně muži při zdravém rozumu bylo někdy velmi složité. Když připlul do Ameriky a prohlásil tamní území za španělské, musel se mu místní lid podvolit, což vedlo k tomu, že si z něj v podstatě udělal otroky. A aby udržel klid a dobrou náladu mezi svými muži, z místních žen udělal sexuální otrokyně, které jim proti jejich vůli poskytoval. Neměl žádné morální zábrany ani v případě, když mladým dívkám bylo pouhých devět let!

Caligula a jeho zábava bez zábran

Římský císař Caligula neměl na růžích ustláno celý život, a tak není divu, že když se dostal k moci, stal se z něj poměrně rychle krutý a nelítostný vladař. Situaci ještě umocnila nemoc, která zanechala následky především na císařově psychice. První měsíce jeho vládnutí jsou sice považovány za jedno z nejlepších období Římské říše, Caligulu však brzy začala ovládat jeho duševní porucha a také vědomí, že může cokoliv. Běžné byly vraždy z rozmaru, mluvilo se o krmení zvěře lidským masem, incestu se sestrami a zálibě v převlékání se za ženy. Podle dochovaných historických pramenů neměl problém souložit se svými sestrami, s mladými otroky, manželkami senátorů, prostitutkami. Zvláštní zalíbení nacházel v sexu s nevěstami v den jejich svatby a v hromadných orgiích.

Jediná bytost, kterou zřejmě Caligula kdy opravdu miloval, byl jeho kůň Incitat. Tomu nechal císař vystavět honosnou stáj plnou mramoru, zlata a ebenového dřeva. Jeho láska ke čtyřnohému příteli vyvrcholila tím, že chtěl Caligula svého koně jmenoval senátorem. K tomu naštěstí nikdy nedošlo, Caligula byl totiž i se svou rodinou zavražděn.

Čingischán a jeho 500 manželek

Ani na Asijském kontinentu nebylo bezpečno. Jedním z nejúspěšnějších dobyvatelů historie byl také mongolský vládce Čingischán, který do své moci získal obrovské území Číny až po Rusko a ovládal největší říši v historii. Jak se zdá, moc s sebou nese i touhu po krvi a nejrůznější zvrácenosti a Čingischán byl toho zářným příkladem. Úkoloval svá vojska, aby vraždila civilisty a znásilňovala hlava nehlava a sám se ženami zacházel jako s kořistí. Podle historických záznamů měl až 500 manželek, ani ty mu ale nestačily a zábavu vyhledával také u konkubín. Genetické studie tvrdí, že by Čingischán mohl být příbuzný s 0,5% světové populace.

Markýze de Sade a jeho neobvyklá "vyznání"

Francouzský aristokrat markýz de Sade byl synonymem zvrhlosti, a to tak známým, že se o něm mluví ještě staletí po jeho smrti. Donatien Alpohnce Francois, Comte de Sade, jak znělo jeho celé jméno, sice neobsadil první místa žebříčku co do počtu milenek, zato však patřil mezi nejperverznější a nejdrsnější. Právě na základě jeho jména vznikla slova sadista a sadismus. Jeho libůstkou bylo zejména bičování, které si trénoval už od mládí na prostitutkách a ženách pochybné pověsti. Ačkoliv se oženil, aby přišel k většímu majetku, po svatbě své touhy nekrotil, naopak, brzy měl na triku skandál, z něhož ho dostával samotný král Ludvík XV. Tehdy ho prostitutka Jeanne Testard obvinila z brutálního bičování.

Netrvalo dlouho a pradlena Róza Keller vypověděla policii, že ji markýz přivázal k posteli, bičoval ji a do otevřených ran lil horký vosk. Tento případ byl nakonec zamáznut pokutou a zvrhlý markýz mohl řádit dál. Příští akce se mu ale vymkla z rukou, když na omámení žen při svých orgiích použil přírodní jed kantharidin a dvě z žen se ocitly v ohrožení života. Markýz de Sade tak měl na triku žalobu z travičství a sodomie. Neukojený zvrhlík se poté ocitl hned několikrát ve vězeních včetně Bastilly a velkou část života strávil v ústavu pro duševně choré. Právě za mřížemi vzniklo jeho známé dílo 120 dnů Sodomy, kde autor popisoval své zvrácené představy v podobě čtyřměsíčních orgií plných násilí a nejrůznějších sexuálních praktik s oběma pohlavími. De Sade zemřel ve vězení ve věku čtyřiasedmdesáti let.