Statečná Dorothy Lawrence: Mladá dívka chtěla být vojákem, tak se převlékala za muže a bojovala ve válce

Narodila se kolem roku 1896 v Anglii. O jejím dětství se ví málo, jen to, že jako sirotek vyrůstala v pěstounské péči a od mládí ji přitahoval svět žurnalistiky. V době, kdy ženy jen zřídka pronikaly do novinářského prostředí, se Dorothy pokoušela prosadit jako reportérka a několik jejích článků se objevilo v novinách včetně The Times. Když v roce 1914 vypukla první světová válka, napsala několika redakcím, že chce být válečnou dopisovatelkou. Chtěla psát pravdu o frontě, o utrpení i hrdinství vojáků. Jenže její žádosti se setkaly s odmítnutím. Ženám bylo přísně zakázáno vstupovat do bojových zón, natož působit přímo u jednotek.

Přeměna na muže

Dorothy se s tím ale odmítla smířit. V roce 1915 se vydala do Francie s nadějí, že se alespoň dostane blíž k frontě. Marně. Dobrovolnické organizace ji odmítly, cestu jí zatarasily úřady i armádní byrokracie. A tak se rozhodla vzít věci do vlastních rukou a to způsobem, který šokoval i v době, kdy svět denně čelil chaosu. Převlékla se za muže.

Pod jménem Denis Smith si ostříhala vlasy, nasadila přilbu a oblékla uniformu, kterou sehnala díky skupině britských vojáků. Zbavila se všech ženských věcí a dokonce trénovala mužskou chůzi i gesta. Několik vojáků jí pomohlo i s vojenským výcvikem a poučilo ji, jak se chovat, aby ji nikdo nepoznal. S jejich pomocí se dostala až k jednotce u francouzské Sommy a přímo na frontovou linii. Pracovala tam jako takzvaný „sapper“, tedy ženista, který pomáhal s kopáním zákopů a tunelů a přípravou cest.

Drsný život na frontě

Vojenský život byl drsný i pro zocelené muže, natož pro mladou ženu, která musela skrývat svou identitu a tvářit se, že všechno zvládá. Dorothy dokázala v uniformě působit asi deset dní. Poté ji začaly sužovat zdravotní potíže včetně vyčerpání, horeček, infekce a stresu. Uvědomila si, že pokud by onemocněla, riskovala by, že ji odhalí a že vojáci, kteří jí pomohli, by byli tvrdě potrestáni. Rozhodla se proto pravdu přiznat.

Když se na místní vojenské stanici svěřila, že je ženou, britské velení ji okamžitě zadrželo. Obávali se skandálu, dokonce i toho, že by mohla být špionkou. Byla vyslýchána, držena v izolaci a poté deportována zpět do Anglie. Válečné úřady jí přikázaly mlčet, o svém pobytu na frontě nesměla veřejně mluvit ani psát. Armáda se bála, že by její příběh mohl inspirovat další ženy a způsobit další problémy.

Smutný konec

Po válce však Dorothy mlčet nechtěla. V roce 1919 vydala knihu s názvem Sapper Dorothy Lawrence: The Only English Woman Soldier. Popsala v ní svůj neuvěřitelný příběh od rozhodnutí přejít na frontu až po moment, kdy se musela vzdát své svobody. Kniha ale nezaznamenala úspěch, který si zasloužila. Ve společnosti, jež chtěla po válce zapomenout na utrpení a obnovit tradiční pořádek, nebylo pro zážitky z války pochopení.

Dorothy se tak znovu ocitla na okraji. Její kariéra novinářky skončila dřív, než mohla naplno začít. Navíc se potýkala s psychickými problémy, které se v následujících letech prohlubovaly. Tvrdila, že byla v mládí sexuálně zneužita, ale nikdo jí tehdy nevěřil. Místo pomoci byla označena za duševně chorou a umístěna do psychiatrické léčebny. Tam zůstala víc než tři desetiletí. Dorothy Lawrence zemřela v roce 1964, zapomenutá, bez příbuzných, v anonymitě jednoho z londýnských ústavů.

Zajímají vás statečné a významné ženy z historie? Přečtěte si o Joan Clarke, která pomohla rozluštit kód Enigmy a vyhrát druhou světovou válku.