Když se jen zmíní socialismus a socialistické Československo, mnohým lidem projede mráz po zádech. Na tuto dobu valná většina z nás opravdu nevzpomíná s láskou. Pravdou ale je, že pro malé děti, které téměř nevnímaly společenskou situaci, byla tato doba v mnohých ohledech lepší, než ta dnešní.
Doba a společnost, ve které se pohybujeme a nacházíme, se neustále mění. Ať už se to týká zvyků, módy, nebo kosmetiky, společnost se mění opravdu neustále. A tak není divu, že v době, kdy v Československu vládli komunisté, se rysy ve společnosti samozřejmě také lišily. Týkaly se nás dospělých, ale také dětí. A právě pohled dětí narozených v socialistickém Československu se od pohledu nás dospělých zcela jistě lišil. Na které věci lidé narozeni v této době rádi vzpomínají dodnes?
Dnes žijeme v době, kdy telefon, počítač nebo různé herní konzole patří do základní výbavy téměř všech jedinců, včetně dětí. Může za to rychle se měnící společnost a tendence jít s trendy a nezaostávat za ostatními. Jistě, technologie nám v mnoha ohledech usnadňují život. V jedné malé krabičce, která se nám vejde do kapsy, nosíme všechno – kalendář, telefon, email, zprávy, poznámky a další. A stejně tak v této krabičce nosí vše potřebné i děti. Jen se samozřejmě jedná o věci, které využívají ony – tedy různé hry, skupinové konverzace s kamarády, sociální sítě a další. Děti jsou v dnešní době schopny sedět vedle sebe a nepovídat si. Být na telefonech, herních konzolích a počítačích je zkrátka v této době normální. A právě v tomto ohledu mělo socialistické období své kouzlo. Technologie zkrátka nebyly na takové úrovni, jako dnes. Děti trávily mnohem více času venku, hraním her a dalšími aktivitami. V té době museli rodiče nahánět své děti z venku domů. A dnes je tomu přesně naopak – odhání je od technologií, aby strávily alespoň nějaký čas venku.
K dětství v dobách socialismu neodmyslitelně patří také pionýrské tábory. Bylo jich mnoho a většina dětí se těšila na zážitky, které je na táborech čekaly. V létě se koupaly v řekách a rybnících, přespávaly v chatkách nebo stanech a hrály různé táborové hry. Cena za účast na těchto akcích byla většinou spojena s povinností nosit pionýrský úbor. Pracovní verze tohoto oděvu zahrnovala zelenou košili, zatímco slavnostní verze byla laděna do bledě modré barvy. K tomu všemu rudý šátek. Dětem to ale nevadilo. Možná proto, že v té době nebyly takové možnosti, jako dnes. Tudíž povinnost oblékat se stejně nebyla nikomu proti srsti.
Doporučujeme
reklama
Závist mezi dětmi byla minimální
V době socialismu měli obyčejní lidé velmi omezené možnosti. Zboží ze zahraničí se do Československa dostávalo minimálně a když už, tak k jejich dostání měla přístup jen omezená skupina lidí. Jistě, někteří vyvolení měli možnost nakupovat v Tuzexu, nicméně se jednalo o opravdu malou skupinu obyvatel. Samozřejmě, že je v tomto ohledu dnešní doba o mnoho lepší – každý si může koupit téměř cokoliv, má-li finanční prostředky. Existuje nespočet variant všech různých produktů a máme stovky, ne-li tisíce různých možností. K tomu se ale váže i to, že movitější rodiče rádi svým dětem dopřávají věci, které si třeba jiní rodiče nemohou dovolit. A nebo mohou, ale v rámci své výchovy je zkrátka svým dětem nekupují. Dnes není výjimkou, že mají malé děti nejnovější telefony, značkové oblečení, doplňky, chytré hodinky a podobně. A pak se někteří rodiče dostávají do situací, kdy se jich jejich malá ratolest ptá na to, proč má jejich kamarád tyto věci, zatímco ona ne. V dobách socialismu ale nastávaly tyto situace zcela vyjímečně. Jelikož byly obecně velmi omezené možnosti, ani děti mezi sebou nijak zvlášť nevnímaly žádnou velkou rozdílnost. A právě to bylo na této době kouzelné.
Galerie: Zavzpomínejte si na dětství v době socialismu
