Foto: Freepik
Na Silvestra mnoho lidí bilancuje končící rok. Svádí to k tomu, že se snažíte zhodnotit, co se vám povedlo, a co ne. Končí starý rok a začíná nový, vše od začátku. Lidé v přicházejícím roce vidí nové šance, dávají si předsevzetí a věří, že letošní rok bude pro ně dobrý, lepší než ten minulý. Někdo však tyto bujaré a předem dané oslavy rád nemá, stejně jako touhy po novém začátku. Silvestr je pro mnoho lidí den jako každý jiný a nechápou, co je na něm speciálního.
Paní Zora (30 let) nemá ráda oslavy konce roku. Přijde jí to jako zbytečné šílenství, kdy se lidé scházejí nebo dokonce odjíždějí někam pryč, aby tam přivítali nový rok. Ona takové oslavy odsuzuje a lidé v jejím okolí to nechápou. Její manžel je s ní na Silvestra doma, ale i on by chtěl někam jít nebo jet, aby si užil tento čas s přáteli. Paní Zora mu nebrání, sama ale chce strávit normální večer jako každý jiný.
Konec roku
Silvestr je pro mě den jako každý jiný. Prostě není to nic moc speciálního. No tak bude druhý den nový rok, a co? Stejně se nic nezmění, nebude nic levnějšího, nic lepšího. Je to prostě den jako každý druhý. Nevím, proč bych měla někam jezdit, platit za oslavy a čekat, odpočítávat do půlnoci a pak si s každým připíjet, přát mu vše nejlepší do nového roku a vřískat, že je to super. Není to super. Co je na tom jako lepšího? Nechápu lidi, kteří se na oslavu Silvestra těší třeba měsíc nebo i víc předem. Zařizují pobyty a vybírají kamarády, se kterými pojedou pryč, ideálně na hory, kde je v ten čas všechno dražší, stejně jako zájezdy.
Nesmyslné předsevzetí
Nemám ráda hlučné ohňostroje, které akorát děsí zvířata. Jen proto, že se pár lidem chce vypouštět na pár minut barevná světýlka na oblohu. Kolik úrazů se už kvůli ohňostrojům stalo? Ale lidi jsou asi nepoučitelní. Navíc každý si myslí, že se půlnocí něco změní. A změní? Ne. Všechno bude při starém. Lidi si dají akorát milion předsevzetí, která stejně nedodrží, mají pocit, že bude tenhle rok „jejich“, ale nebude. Většinou se nic tak závratného nezmění. V mém okolí jsem nepochopena a manžel je sice se mnou doma, ale vidím na něm, jak rád by jel s přáteli pryč. Už jsem mu říkala, ať teda jede, ale beze mě prý ne. Nechce. A já nepojedu a nezaplatím pobyt tam, kde mě to nebude bavit a kde budu proti své vůli.
Vyjádření psychologa Pavla Pařízka
Základním problémem v příběhu Zory není samotná nechuť k oslavám Silvestra, ale hlubší vzorec negativního vnímání kolektivních rituálů a obecnější tendence k pesimistickému pohledu na život a změnu. Tento postoj se projevuje v odmítání symbolického významu přechodových událostí a může souviset s určitou mírou sociální izolace a potenciální depresivní symptomatikou. Kolektivní rituály jako oslava Nového roku mají v lidské společnosti důležitou psychologickou a sociální funkci. Nejde jen o samotnou událost, ale o příležitost k reflexi, sdílení a vytváření společných zážitků. Negativní postoj k těmto rituálům může člověka postupně izolovat od společnosti a prohlubovat pocity odcizení.
V případě Zory je patrné, že její postoj vytváří napětí v partnerském vztahu. Manžel respektuje její přání, ale zároveň touží po sdílení společenských událostí, což může dlouhodobě vést k frustraci na obou stranách. Je důležité hledat kompromis, který by respektoval potřeby obou partnerů. Řešením není nutně změnit svůj postoj k hlučným oslavám, ale najít alternativní způsob, jak tento přechodový rituál uchopit způsobem, který bude autentický a příjemný. Může jít například o klidnou večeři ve dvou, společnou procházku v přírodě, nebo vytvoření vlastního rituálu pro uzavření starého roku a přivítání nového. Je ale nutné vystoupit z čistě negativního rámování a najít způsob, jak tento čas využít konstruktivně.
Jak se má paní Zora zachovat? Jet někam, kam se jí nechce, a trpět? Nebo sedět doma s partnerem, který by chtěl jet pryč a Silvestra oslavit? Co byste dělali vy? Přečtěte si také příběh slečny Báry, která nechce děti, ale její okolí to neumí přijmout.
Kdo je Pavel Pařízek
Psycholog, psychoterapeut a zakladatel portálu Terapie.cz, který zkracuje lidem cestu ke správnému psychoterapeutovi. Se svými klienty nejčastěji řeší problémy v rodině nebo vztazích, úzkosti, deprese či pocity vyhoření. Soustředí se i na existenciální problémy bezvýchodnosti a nesmyslnosti nebo překonávání obtížných životních situací.
Pokud potřebujete psychologickou pomoc, hledejte na webu www.terapie.cz.
Galerie: Zora (30 let): Nenávidím oslavy konce roku. Přijde mi to zbytečné a hloupé. Lidi v okolí to nechápou.
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
„Těšil jsem se, že budeme v důchodu konečně víc spolu s manželkou, místo toho si připadám zbytečný,“ přiznává Milan
Kvíz: Vlajku Německa či Francie asi poznáte. Víte však, jaké barvy „vlají” například v Albánii? Zkuste dát alespoň 8 správných odpovědí
Tajemství nejslavnějšího dortu a hotelu Sacher: Jak dcera řezníka s doutníkem v ruce a smečkou buldočků ovládla vídeňskou smetánku
Doporučujeme
"Moje dcera opustila manžela a já se stala jeho milenkou. Jenže ona se vrátila," svěřuje se Ludmila. Co dělat, radí terapeutka Lucie Mucalová
“Když manžel zemřel, ukázalo se, že mi přes 20 let lhal. Nevím, co mám cítit ani jak dál žít,” je smutná Marika
“Moje matka je zahořklá vůči chlapům a já začínám být stejná,” necítí se dobře Simona. Co s tím, radí psycholog Pavel Pařízek
“Musím neustále zachraňovat svou sestru, která neumí převzít zodpovědnost,” je unavená Radka
“Otec se o mě nestaral, ale teď chce, abych mu pomáhala,” nechápe Darina. Odpovídá psychoterapeutka Dagmar Pechová
“Jedné holčičce ve školce umřela maminka a nyní vyhledává mou blízkost,” neví si rady Alžběta
“Tchyně přišla s tím, že jí máme přispívat na živobytí. A ještě si klade podmínky,” neví si rady Karolína. Prý nevychází s důchodem
“Nesnáším Silvestra, nejraději bych ten den úplně vymazala,” nechápe poslední den v roce Alena
“Manžel mě nutí, abych se postarala o jeho mámu. Nechci to!” Paní Andrea má jasno. Tchyni obdivovala, ale starat se o ni nehodlá
