Láska je složitá a nikdy nevíte, kdy vás zastihne. Nečekaně, spontánně, zcela jiná, než byste čekali. A třeba také nebudete vědět, jak s tím citem naložit. Láska si mnohdy nevybírá a neřeší, kdo má kolik let, jakého je vyznání, nebo dokonce i to, že je stejného pohlaví. Jenže co když na takovou zátěž nebudete připraveni? Jak vlastně naložit s novým citem, když máte doma partnera?
Paní Iva (47 let) žila poklidný, možná trochu nudný, život. Její manželství plynulo klidně. Nikdy nezažila lásku jako z filmu, ale její manžel je spolehlivý, hodný, pracuje a má rád ji i rodinu. Co je víc? Má ho ráda, je s ním vcelku spokojená. Mají své zaběhlé rituály, v posteli se také domluví, takže v pohodě. Jenže se objevila nová kolegyně. A paní Iva najednou pocítila lásku k ženě. A je z toho pěkně zmatená.
Líbí se mi kolegyně v práci. Nechápu to
Žila jsem svůj klidný a nudný život. Vyhovovalo mi to. Nikdy mě nic nepřekvapilo, změny se moc neodehrávaly, a tím pádem nehrozila žádná katastrofa. Manžel je hodný, milý, umí vydělat peníze pro rodinu. Nikdy mě nepodvedl, na to je podle mě moc líný. Vyhovuje mu jednoduchý způsob života a já se naučila ho s ním sdílet. A myslela jsem, že takhle už to bude napořád. Jenže k nám do kanceláře nastoupila nová posila. Karol. Mladší holka, která vypadala spíše chlapecky. Krátké vlasy, sportovnější oblečení a krásné modré oči. Vyzařovalo z ní obrovské charisma a všichni s ní byli rádi, tedy rádi v její blízkosti. Ani jsem se nenadála a byly jsme kamarádky. Bavily jsme se o životě, práci, rodině. Začala jsem se těšit do práce víc a víc. Postupem času mi to došlo. Zamilovala jsem se.
Mám ji ráda, ale doma mám manžela
Ano, zamilovala jsem se do ženy! Šokovalo mě to! Byla jsem vyděšená, netušila jsem, co to je! Ani teď nejsem v pořádku. Děsí mě to. Jak je možné, že jsem se zamilovala do ženy? Mám doma svého manžela, klape nám to v posteli, mám ho ráda. Máme děti. Celý život se mi líbili muži. Jak je možné, že teď je to žena? Nebo nejsem zamilovaná? Možná je to jen nějaké pomatení smyslů? Vůbec netuším, co dál, ale mám strach. Můj poklidný a nudný život vzal za své. Dávám si pozor, abych s kolegyní moc nemluvila, ale předtím jsme byly kamarádky, moc dobře mi to nejde. Netuším, jestli je na holky, nebo na kluky, jak to ona sama má. Nechci opustit manžela a děti, v žádném případě. Možná proto mě ten cit, nebo co to je, děsí. Co mám dělat? Jak to celé vyřešit? Jsem zmatená, nová, nerozumím sama sobě. Poraďte mi, prosím.
Vyjádření psycholožky Umay Wolf
Ivo, jak píšete: „Žila jsem svůj klidný a nudný život.“ Nejsem si, vzhledem k tomu, co píšete dál, jistá, že vám to opravdu vyhovovalo. Pokud ano, nic takového, co následovalo s kolegyní, by se nestalo. Možná to ale nějaké vaší části nevyhovovalo, ta nuda a šeď, toužila pak více po vzrušení, novinkách, zajímavé komunikaci, příjemných zážitcích, sdílení a blízkosti. Tato nedosycená část ve vás pak navázala vztah s Karol. Je celkem možné, že tato vaše část by s ní ani nechtěla mít milostný vztah, jen by chtěla zažít intimní blízkost, spojení, naladění se na sebe, lehkost, smích apod. A to je v pořádku. Kvůli tomu nemusíte opouštět svou rodinu, manžela. Můžete to, co mezi vámi vzniklo, klidně i rozvíjet, když si jasně v sobě vymezíte hranice, za které se nepustíte, abyste neměla pak obavy, že to ohrozí váš manželský vztah. A zároveň doporučuji se zamyslet nad tím, co vám setkání s Karol podalo za zprávu o tom, co ve vašem manželství chybí? Třeba vám chybí možnost si otevřeně s manželem popovídat, zažít s ním zábavu, smát se spolu, mít spolu zajímavé kvalitní zážitky minimálně jednou týdně bez dětí.
Být opět trochu víc partnerka a milenka a ne jen manželka a matka, rodič. Zkuste si projevit více rolí a možností ve svém vztahu s mužem, a je možné, že tím, že do vašeho vztahu vložíte více energie, pozornosti a šťávy, situace s kolegyní přestane být tak palčivá. Pak může zůstat „jen“ fajn kolegyní, se kterou si ráda občas popovídáte, ale která vás nebudí ze spánku a na kterou nemyslíte, kudy chodíte. To zkuste znovu rozvíjet ve svém manželství. A pokud potřebujete odborné vedení, domluvte si párovou terapii, kde můžete mluvit o tom, co byste ráda na základě toho, co jste objevila, že vám chybí, ve svém manželství rozvíjela ve spolupráci s vaším mužem. Je také možné, že vám Karol připomíná vaši nejlepší kamarádku z dětství nebo pokud jste žádnou takovou neměla, tak vám mohla připomenout tu touhu s nějakou blízkou kamarádkou toto zažívat. V dospělosti, když se s něčím takovým setkáme, si to často zbytečně komplikujeme úvahami o tom, co to znamená v kontextu s naší orientací a preferencí. Když takto přemýšlíme, připadá nám pak, že je nutné mít každý blízký a intimní vztah spojený s milostným životem. Tak to být nemusí, může.
Paní Iva má v hlavě pěkný zmatek a netuší, co má nyní dělat dál. Jak se situací naložit? Co byste na jejím místě udělali vy? Přečtěte si také příběh paní Dominiky, která se najednou a bez varování ocitla v roli nevlastní matky, která musí o děti pečovat.
Mgr. et Mgr. Umay Wolf
Jsem jednooborová psycholožka, terapeutka, arteterapeutka, lektorka a empowerment koučka. Od roku 2021 jsem frekventantkou komplexního psychoterapeutického výcviku zaměřeného na řešení, od začátku výcviku jsem zvládla přes 1700 terapií, hlavně v online verzi. Mám za sebou systemický výcvik v rodinných konstelacích, konsteluji 14 let. Pracuji jako psycholog ve zdravotnictví, jsem v předatestační přípravě z klinické psychologie. Mám i soukromou online praxi. Věřím, že jakákoliv změna je možná a jde ruku v ruce s motivovaností i s aktivním přístupem k problému. Mám důvěru v to, že pokud má člověk odhodlání a podporu okolí, je možné vyřešit i problém, který se na začátku jeví jako nepřekonatelný. Působím také na portálu Terapie.cz.
Pomoc hledejte na terapie.cz

Galerie: Iva (47 let): Líbí se mi kolegyně v práci. Nechápu to, doma mám manžela. Jsem lesba?
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme

“Manžel mi uspal mého milovaného psa, nevím, jak to zvládnout,” píše Zuzana. Radí psycholog Pavel Pařízek

“Vzali jsme se kvůli dětem a teď si nemáme co říct,” neví si rady Renáta

“V dětství jsem mámě odháněl partnery, teď je na mě závislá a nenechá mě žít,” je zoufalý Robert. Odpovídá psychoterapeutka Dagmar Pechová

“Nemoc změnila mou maminku a já ji absolutně nepoznávám,” je na pokraji sil Gabriela

“Manžel od nás odešel, když byl autistickému synovi rok. Najednou chce střídavou péči,” nechápe Ida. Radí psycholog Pavel Pařízek

“Řekla jsem poprvé v životě ne a moje rodina je na mě naštvaná,” nechápe Klára. Co dělat, radí psychoterapeutka Dagmar Pechová

“Manžel má poměr. Štve mě to, ale nemůžu odejít, nemám ani korunu,” neví si rady Patricie

“Na Valentýna jsem zjistila, že mě manžel podvádí,” popisuje Tereza

“Zrovna když mi bylo nejhůř, našla jsem lásku. V nemocnici,” vypráví Valentýna












