Den 3. červen je první bez „atomové lady". Proč nám ujištění Dany Drábové chybí a atom je zase větší záhadou

Jak se z obyčejné holky z Pyšel stala instituce sama o sobě?

Krizový management díky ní mluvil lidskou řečí

Třicetiletý Martin sedí v kavárně na pražských Vinohradech a listuje archivem na síti X. Ještě dnes si přesně pamatuje ten svíravý pocit v žaludku z konce února 2022. Ruské tanky tehdy obklíčily Záporožskou jadernou elektrárnu, internet zaplavily apokalyptické animace radioaktivního mraku šířícího se Evropou a v českých lékárnách bleskově došly zásoby jodu. Martin tehdy patřil k těm, kteří vážně uvažovali o sbalení evakuačního zavazadla.

Pak ale narazil na ranní statusy Dany Drábové. Byla jiná, než byste čekali. Nebyla to žádná zbytečná a suchá politická prohlášení, ani žádný zbytečný patos. Jen suchá data, naměřené mikrosieverty a lakonická věta: „Radiační situace na Ukrajině zůstává normální.“ Martin tehdy vypnul panické weby a šel normálně do práce.

„Ona byla jako kotva,“ vzpomíná dnes Martin. „Mluvila jasně, srozumitelně a k věci. Najednou jste věřili, že svět ještě úplně nezešílel.“

Mohlo by se vám líbit

Dana Drábová byla ženou, která zastínila mnohé muže. Dokázala dát lidem pocit bezpečí a vše vysvětlit jasně a stručně

Srozumitelnost je v dnešní době nade vše

Tento dar srozumitelnosti přitom nevznikl v marketingových laboratořích, ale vycházel z hlubokého vnitřního pragmatismu. Když Drábová v první polovině 80. let studovala na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, technický svět patřil téměř výhradně mužům. Ona si však respekt nevydupala politickou korektností ani ostrými lokty, ale tím, že měla v malíčku tvrdá data. Fyzika pro ni byla prostorem absolutní pravdy – rovnice buď sedí, nebo nesedí.

Lekce z Černobylu a syndrom věčné nedůvěry

Zatímco Martin zažil svůj první jaderný křest ohněm až s válkou na Ukrajině, dvaasedmdesátiletý Jan pamatuje úplně jinou éru. Jako začínající technik v energetice zažil jaro 1986, kdy sovětským blokem otřásla havárie v Černobylu. Tehdejší režim mlčel, komunistická média vysílala reportáže o mírovém budování a lidé se o nebezpečí dozvídali jen pokoutně z šumu rakouského rozhlasu nebo Hlasu Ameriky.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Co si pamatujete o jaderné havárii v Černobylu. Otestujte se, zda zodpovíte všech 10 otázek

„Ta zkušenost z Černobylu v nás zanechala hlubokou nedůvěru k čemukoli, co má v názvu slovo jaderný,“ vypráví Jan na své zahradě kousek od Temelína. „Když pak v roce 1999 jmenovali do čela úřadu Drábovou, myslel jsem si, že to bude jen další politická figurka, která má krýt záda dostavbě Temelína.“

Jan změnil názor v březnu 2011, kdy vlna tsunami zdemolovala japonskou Fukušimu. Zatímco senzacechtivá média hlásila konec světa, Drábová prakticky nocovala v televizních studiích. Vytáhla fix, tabuli a začala veřejnosti vysvětlovat rozdíl mezi otevřeným hořením černobylského grafitu a tavením paliva v hermeticky uzavřeném kontejnmentu japonské elektrárny.

Jan tehdy poprvé viděl státního úředníka, který nelhal, nezastíral rizika, ale zároveň odmítal propadat hysterii. Právě tato otevřenost začala pomalu léčit trauma, které v Češích zanechala sovětská cenzura z roku 1986.

Mohlo by se vám líbit

Smutné odchody 2025: V nebi už zpívá Anička Slováčková a svůj part rozehrává Jiří Bartoška

Iracionální strach vs. matematika rizik

Proč v nás vlastně jaderná energie vyvolává tak silné emoce, když data mluví jasně? Pokud se podíváme na komplexní analýzy bezpečnosti energetických zdrojů, zjistíme fascinující paradox. Jádro je statisticky jedním z nejčistších a nejbezpečnějších způsobů výroby elektřiny na světě. Počet úmrtí na vyrobenou terawatthodinu je u jaderné energie srovnatelný se solární či větrnou energií a je nesrovnatelně nižší než u uhlí či plynu, jejichž emise tichou cestou zabíjejí miliony lidí ročně po celé planetě.

Jenže lidský mozek nepracuje jako kalkulačka. Uhlí vnímáme jako známé, „přirozené“ zlo. Radiace je neviditelná, bez zápachu a spojená s hrozbou okamžité, masivní katastrofy. Drábová tento psychologický mechanismus dokonale chápala. Věděla, že strach nejde zlomit příkazy, ale pouze stoprocentní transparentností.

Pod jejím vedením se Státní úřad pro jadernou bezpečnost (proměnil v instituci, kde jsou veškerá data z celostátní monitorovací sítě včasného zjištění trvale přístupná online komukoli. Každý občan si mohl a může v reálném čase ověřit, že úroveň radiace v jeho obci nevybočuje z běžného přírodního pozadí. Tím, že úřad odkryl karty, sebral dezinformátorům vítr z plachet.

Mohlo by se vám líbit

Rosalind Franklinová: Práce této vědkyně byla klíčová pro objev struktury DNA, ale slávu sklidili jiní

Odchod do věčnosti a těžké dědictví

Investigativní pohled do zákulisí české energetiky ukazuje, že Dana Drábová nebyla jen populární tváří z obrazovek, ale tvrdou vyjednavačkou. Dokázala si udržet absolutní nezávislost na politických tlacích. Bylo jí jedno, která vláda zrovna sedí ve Strakově akademii – jaderná bezpečnost pro ni stála nad volebními cykly. Když bylo potřeba odložit spuštění bloku kvůli nesrovnalostem ve svarech, úřad pod jejím vedením neustoupil ani o milimetr, bez ohledu na finanční ztráty energetických gigantů.

Když loni v říjnu po těžké nemoci ve věku 64 let zemřela, česká scéna ztratila výjimečnou ženu, jejíž slovo mělo váhu zákona. Dnes stojí úřad před obrovskou výzvou, uprostřed historického tendru na dostavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. Úředníci, kteří byli po desetiletí zvyklí na specifika ruských technologií, musí nově posuzovat komplikované licenční procesy pro západní a asijské reaktory. Bez Drábové v čele je tento přechod personálně i odborně nesmírně složitý.

Mohlo by se vám líbit

Kvíz: Významné ženy Evropy, které změnily svět. Kdo vymyslel malé černé a komu se říkalo Vrabčák?

Odkaz výjimečné ženy nezáří, ale hřeje

Martin už dnes panické zprávy nesleduje. Naučil se odlišovat informační šum od reality. Lekce, kterou mu uštědřila profesní dráha jedné neobyčejné fyzičky, v něm zůstala: nejlepším lékem na strach z neznámého je vzdělání a kritické myšlení.

Až 3. června projedou tisíce Čechů kolem pyšelského hřbitova nebo si vzpomenou na její ranní tweety, nebudou vzpomínat na chladnou technokratku. Budou vzpomínat na ženu, která dokázala složitou vědu polidštit a vnést klid do momentů, kdy zbytek světa propadal šílenství. Její největší zásluhou totiž nebylo jen to, že uhlídala české reaktory. Bylo to to, že dokázala udržet v bezpečí naši kolektivní příčetnost.

Pronásledování, pád či tonutí: Odborníci vysvětlují skutečný význam nočních můr. Co se vám vaše podvědomí snaží říct?

Zdroje:  www.iaea.org, cs.wikipedia.org, YouTube, Seznam.zpravy.cz

Galerie: Den 3. červen je první bez „atomové lady". Proč nám ujištění Dany Drábové chybí a atom je zase větší záhadou

3 fotky 4 fotky