Zatímco se obvykle soustředíme na posilování imunity a dbáme na dostatek „céčka,“ jiné důležité látky tolik neřešíme. Podle posledních zveřejněných dat Státního zdravotního ústavu má česká populace deficit klíčových minerálů, zejména vápníku a hořčíku, naopak přijímáme více sodíku, než odborníci doporučují. Dalším alarmujícím zjištěním je fakt, že děti jedí málo ovoce a zeleniny.
Pro zdravé fungování potřebuje naše tělo dostatek vitamínů, minerálů a dalších látek. Ty primárně neumí vyrobit a musíme je tedy organismu dodávat prostřednictvím jídla, ideálně čerstvých potravin, případně i v podobě kvalitních doplňků stravy. Pokud tělu chybí některé důležité látky dlouhodobě, projeví se to v podobě zdravotních obtíží. Čím je člověk starší, tím hůře se s deficitem vitamínů a minerálů vyrovnává.
Češi mají málo vápníku
Podle monitoringu Státního zdravotního ústavu se týká nízký příjem vápníku především seniorů. U lidí nad 60 let se objevuje ve více než 80 % případů. Vápník je přitom důležitý nejen pro silné kosti, ale také pro srážení krve, uvolňování hormonů a enzymů a také pro přenos nervových impulsů. Podporuje svalové kontrakce, včetně srdečního svalu, což je potřebné pro udržení pravidelného srdečního rytmu. Podle Národního zdravotnického informačního portálu je doporučená denní dávka vápníku pro dospělé ve věku 25-51 let je 1000 mg pro ženy i pro muže. Každý by si měl proto příjem tohoto důležitého minerálu hlídat.
Na první dobrou vás asi správně napadnou mléčné výrobky od od mléka, přes jogurty až po sýry. Sklenice mléka dodá tělu přes 300 mg vápníku. Vápník obsahují také sardinky, fazole, mandle, pomeranče, mořské řasy, kapusta, květák nebo třeba oblíbené asijské pokrmy s tofu či bok choy. Vstřebávání vápníku z rostlinných zdrojů podporuje dostatečný příjem hořčíku, dostatek vitamínu D, C, kyseliny listové, zinku a fosforu.
Nedostatek hořčíku
Tento minerál hraje klíčovou roli v energetickém metabolismu, nervosvalové činnosti i regulaci krevního tlaku. Jeho dlouhodobě nízký příjem se může projevit v podobě časté únavy a vyčerpání, problémů se soustředěním a pamětí, mohou se objevit také svalové křeče a záškuby. Podle vědeckých studií nízká hladina hořčíku může přispívat k úzkostem, depresi a dokonce i k nespavosti, a bývá podle odborníků také příčinou častých bolestí hlavy a migrén. Nedostatek hořčíku je dlouhodobě detekován u žen v reprodukčním věku, u teenagerů a u lidí s jednostrannou stravou. Dále jsou to senioři s nižším energetickým příjmem a osoby s vyšší psychickou a fyzickou zátěží. Riziko zvyšuje i častá konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin a nadbytek sodíku.
„Praktická doporučení jsou přitom poměrně jednoduchá. Do jídelníčku pravidelně vracet ořechy a semínka, jako jsou mandle, lískové, kešu, dýňová a slunečnicová semena, luštěniny, celozrnné obiloviny, listovou zeleninu. Pravidelnému příjmu minerálů ve vodě pomůže pořízení domácího filtru na mineralizovanou vodu, který lze instalovat jako poddřezové řešení, kdy voda s ideálním poměrem minerálů teče přímo ze samostatného kohoutku nebo jako volně stojící designový výdejník,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT.
Doporučujeme
reklama
Děti jedí málo ovoce a zeleniny
Studie upozorňuje i na stravovací návyky dětí. Doporučených pět porcí ovoce a zeleniny denně jí pouze 4 % z nich, což potvrzuje dlouhodobý trend nízké konzumace rostlinných potravin v dětském jídelníčku. Většina rodičů přitom mylně věří, že 2–3 porce stačí, ačkoliv takové množství nepokryje doporučený denní příjem vlákniny, vitaminů ani minerálů. Zvyky v rodině a socioekonomická situace mají na výživu dětí velký vliv – děti z lépe situovaných domácností jedí pestřeji, častěji mají k dispozici čerstvé potraviny a méně u nich hrozí obezita.
Problémem jsou také svačiny a sladké nápoje, které vytlačují ovoce a zeleninu, zatímco odpolední hlad řeší děti často sladkostmi. Pomoci může jednoduché plánování: mít doma připravené krabičky s nakrájenou zeleninou, nabízet ovoce ke každému jídlu, domlouvat se se školní jídelnou či družinou na vhodných alternativách a omezit dostupnost slazených nápojů. Důležitá je i pozitivní motivace – společné vaření, zapojení dětí do výběru surovin a pravidelný režim.
