Srpnové lidové pranostiky předvídají nástup chladného podzimního počasí. Co všechno nám předci prozradí o konci léta?

Přemýšleli jste někdy nad tím, kde přišel srpen ke svému jménu? Název měsíce se inspiruje sezónní sklizní a své české jméno získal podle srpu, jednoduchého zemědělského nástroje, který se v tomto období užíval ke sklízení úrody. Existuje ale ještě jedna varianta, proč se srpen jmenuje zrovna takto. Říká se, že druhý prázdninový měsíc získal název díky litevskému slovesu sirpsti neboli zráti. Srpen je totiž měsícem žní a oba jeho názvy jsou spojeny s úrodou obilí, která je pro pozdní letní období typická. Není od věci, že právě srpen je měsícem dožínek a sklizní.

Víte, co znamená slovo pranostika?

Lidové pranostiky se váží zejména k počasí a zemědělství. Vznikly jako lidové předpovědi počasí a zaměřují se vždy na konkrétní měsíce kalendářního roku. Jsou součástí lidové slovesnosti a našeho folklóru, a ačkoliv můžete mít pocit, že už úplně tak neplatí, opak se zdá být pravdou. I v dnešní době jsou užívány například v předpovědích počasí či jen tak mezi lidmi, kteří si chtějí vysvětlit právě probíhající meteorologické jevy. Věděli jste, že první zmínky o pranostikách se pojí již s rokem 1587? V té době se básník, překladatel a filolog Matouš Benešovský snažil o to, aby slovo pranostika, vycházející z řeckého slova prognósis (předpověď), bylo nahrazeno slovem předvědění, které nebylo cizího původu. Jazyková úprava se mu ovšem nepodařila. Postupem času slovo pranostika ale změnilo svůj význam. Původně se totiž jednalo o astrologickou předpověď a tohoto významu se lidé drželi ještě v první polovině 19. století.

Slzy svatého Vavřince: Hvězdná obloha ukrývající dávnou historii

Věděli jste, že Perseidy jsou lidově označovány jako slzy svatého Vavřince? V polovině srpna totiž, poeticky řečeno, padají každoročně hvězdy. Nejedná se samozřejmě o hvězdy v pravém slova smyslu, ale o Perseidy, tedy prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, kterou v roce 1862 nezávisle na sobě objevili Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle. V této době k planetě Zemi padají prachové částice zářící v atmosféře jako meteory. Své tajemné označení získaly primárně proto, že vrcholí krátce po Vavřincově svátku, tedy po 10. srpnu. Kdo vlastně ale svatý Vavřinec byl? Jednalo se o římského církevního hodnostáře a později mučedníka, který byl pověřen stráží majetku v Římské říši. Spravoval chrámovou pokladnu a pečoval o chudé. Po smrti papeže byl na příkaz císaře Valeriána vyzván k vydání církevních pokladů. Odmítl a místo toho rozdal majetek chudým. Dle legendy byl za svou vzporu krutě umučen na železném roštu nad horkým uhlím. Po jeho smrti údajně padaly z nebe několik dní třpytivé slzy, které byly později označeny jako slzy svatého Vavřince.

Vavřinecký podzimek: Vavřinec je prvním podzimním bratrem, cení si ho také vinaři

Dalo by se říci, že se svatým Vavřincem už podzim pomalu klepe na dveře. Například v zemědělství se zahajuje pěstování podzimních plodin. Na řadu přichází zejména řepka, kterou by zemědělci v tomto období měli zasadit. Kolem Vavřince začínají také klesat průměrné denní teploty. Svatý Vavřinec lidem nese takzvaný vavřinecký podzimek. V následujícím období, zhruba od 11. do 18. srpna, se léto začíná vzdalovat a my můžeme očekávat chladnější teploty. Není tomu ale tak vždycky. Zajímavostí je, že na svatého Vavřince myslí také vinaři. Ještě aby ne, když je jejich patron. Určitě vám něco říká svatovavřinecké víno. Právě na Vavřincův svátek, 10. srpna, začínají zrát hrozny. V naší lidové slovesnosti tak není nouze ani o vinařské pranostiky.

Jak vypadá vavřinecký podzimek podle pranostik?

• Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
• Je-li počasí na svatého Vavřince pěkné, možno očekávat deště.
• Svatý Vavřinec jest pravý podzimec.
• Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
• Je-li od Petra až do svatého Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.
• Jestliže na svatého Vavřince prší, bude hodně myší.
• Svatý Vavřinec odvádí žence.
• Svatý Vavřinec dělá žním konec.
• Svatý Vavřinec srp věší na klínec.
• Do Vavřince užij slunce.
• Na svatého Vavřince první jablko/první zelí do hrnce.
• Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
• Na svatého Vavřinca s kobzolama do hrnca.

Ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, vavřinecký podzimek ještě není podzimem v pravém slova smyslu. Jedna z pranostik sice kdysi říkala, že na svatého Vavřince nastává první podzimní den, ale je třeba si uvědomit, že léto jako takové v té době ještě ani zdaleka nekončí.

Podívejte se, jaké vinařské pranostiky se se svatým Vavřincem pojí:

• Na svatého Vavřince slunečnost, vína hojnost.
• Jak Vavřinec uvaří, tak se víno vydaří.
• Je-li Vavřinec hodný, je i hrozen zrodný.
• Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti.

Bartolomějské léto: Přelom mezi létem a podzimem přinášející bouřky a krupobití

Naši předci si velice dobře uvědomovali, že ještě není všem letním dnům konec. Na řadu tak přichází bartolomějské léto, které se datuje od 19. do 25. srpna. Bartolomějův svátek připadá na 24. srpna. Teploty zvolna klesají, ale ne nějak závratně. Někdy se naopak ještě rychle zvednou, snad jako by počasí chtělo lidem dopřát poslední zbytky teplých letních dní. Očekávat tak můžete příjemné letní počasí, které je místy obohaceno pověstnými bartolomějskými dešti, bouřkami a krupobitím. Svůj název bartolomějské léto získalo po sv. Bartoloměji, jednom z dvanácti apoštolů.

Pranostiky věnující se Bartolomějskému létu si můžete přečíst zde:

• Bartoloměj svatý léto nenavrátí.
• Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
• Svatý Bartoloměj létu hlavu zlomí.
• Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.
• Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
• Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzimek se na nás zasměje.
• Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje.
• Po svatém Bartoloměji zhořknou okurky.
• Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláče pomali, fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku s oráním pospěš!
• Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
• Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.
• Hřmí-li po sv. Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.

Augustinské léto: Poslední záblesky léta rázem vystřídá přívětivý podzim

Jakmile přichází na řadu v kalendáři Augustin, s létem se můžeme rozloučit. „O svatém Augustinu léto opouští krajinu,“ tradovalo se. A byla to skutečně pravda. Augustin připadá na 28. srpna, tedy na úplný konec měsíce, který máme všichni spojený již s přicházejícím podzimem či začátkem školního roku. A kdože to byl svatý Augustin, po kterém augustinské léto nese své jméno? Přezdívalo se mu učitel Západu a byl biskupem a učitelem církve v období pozdního římského císařství. Po něm pojmenované augustinské léto střída to Bartolomějské, a tak asi nikoho příliš nepřekvapí, že si jsou pranostiky z tohoto období více či méně podobné. Období augustinského léta se datuje do od 26. do 30. srpna a jsou pro něj charakteristické zvolna klesající teploty. Naposled se v tomto kalendářním roce setkáváme s příjemným letním počasím, které nás vybízí ještě cosi letního na závěr prázdnin podniknout, než se dočkáme toho pravého chladného podzimu.

K augustinskému létu patří známé lidové pranostiky. Znáte je všechny?

• Svatý Augustin udělá z tepla stín.
• O svatém Augustinu léto opouští krajinu.
• Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
• Kol svatého Augustina odcházejí pryč teplé dny.
• Na svatého Augustina zahvízdá už meluzína.
• Ještě svatý Augustin rád vyhledává stín.

Srpnových pranostik je ale samozřejmě mnohem více. Některé z nich mluví o konkrétních srpnových dnech, jiné popisují měsíc jako celek. Za zmínku rozhodně stojí i další z nich. Některé ani nepopisující stav počasí nebo zemědělství. Naši předci měli ostatně velice nadčasové pranostiky, kterým věříme dodnes. Jaké to jsou? To se dozvíte v galerii.