Její jméno vešlo do dějin a objevuje se ve školních učebnicích po celém světě. Vědkyně Marie Curie-Skłodowska dala světu nejen své neuvěřitelné objevy, ale také naději ženám na lepší zítřky. Byla průkopkyní ženské emancipace a neváhala obětovat svůj život vědě.
Že není Marie Sklodowska jen tak obyčejné dítě, to se vědělo od jejího útlého dětství. Marie se narodila 7. listopadu 1867 v polské Varšavě a její rodiče byli oba učitelé. Právě od otce získala malá Marie lásku k vědě, zejména pak k fyzice a chemii. Náznaky geniality prokazovala už jako předškolní dítě, když se ve čtyřech letech s pomocí sestry naučila číst.
Odmala měla vynikající paměť, kterou procvičovala na soukromých studiích, kde vynikala v matematice, dějepisu, literatuře, němčině a francouzštině. Ve věku deseti let však přišla o matku a jednu ze starších sester, zatímco otec přišel o část zaměstnání, a tak se rodina začala potýkat s finančními problémy. Marie proto odešla ze soukromých studií na gymnázium, kde maturovala s vyznamenáním.
Touha po vzdělání jí samozřejmě našeptávala, aby šla studovat na univerzitu, to však v té době v Polsku ženy nemohly. Vymyslela tak se svou sestrou cílevědomý plán. Zatímco sestra Bronka odešla do Francie studovat medicínu, Marie v Polsku pracovala jako vychovatelka, aby mohla sestru finančně podporovat. Když bylo Marii čtyřiadvacet let, situace se obrátila a Bronka mohla Marii ubytovat u sebe a manžela ve Francii.
Marie tak začala konečně studovat na své vysněné Sorbonně, kde splnila přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie jako první žena na světě. Její studium bylo velmi úspěšné a co víc, na Sorbonně potkala svoji životní lásku. Stal se jí její kolega vědec Pierre Curie, který se proslavil svou prací na piezoelektrickém jevu. Marie ukončila studia na pařížské Sorbonně diplomovou prací a mohla se plně věnovat bádání spolu se svým nyní už manželem Pierrem.
Díky svým výzkumům dokázali manželé Curie během čtyř let objevit prvek polonium, který Marie nazvala podle své rodné země. V rámci svého výzkumu pobývala Marie také v českém Jáchymově, kde se zabývala se zkoumáním jáchymovského smolince, v němž objevila silně radioaktivní prvek radium. Její poznatky o jeho vlastnostech měly vliv na současné lázeňské procedury a jeden lázeňský hotel v Jáchymově dokonce nese jméno Curie.
V prosinci roku 1903 ocenila Královská švédská akademie věd manžele Curie a A. H. Becquerela společnou Nobelovou cenou ve fyzice za výzkumy spojené s objevem radia. Pierre si bohužel výhru příliš neužil, neboť o tři roky nešťastnou náhodou zemřel, když ho na ulici srazila drožka. Marie ale pokračovala nadále ve výzkumech, a tak si roku 1911 mohla na své konto připsat další Nobelovu cenu, tentokrát za chemii. Stala se tak první osobou, která kdy byla oceněna dvěma samostatnými či sdílenými Nobelovými cenami a zůstává dodnes spolu s Linem Paulingem jedinou nositelkou Nobelovy ceny ve dvou různých odvětvích.
Neuvěřitelné objevy a život obětovaný vědě se však podepsaly na zdraví slavné vědkyně. Jelikož radium bylo čerstvě objeveným prvkem, nikdo zatím neměl tušení, jaké následky může mít, pokud se s ním pracuje bez ochrany. Marie se postupem času začala potýkat s mnoha zdravotními problémy, radioaktivita způsobila její postupné oslepnutí a nakonec i smrt 4. července 1935 způsobenou leukémií. Stejné nemoci podlehla i dcera Marie Iréne, jenž také získala Nobelovu cenu.
Ostatky manželů Curie byly v roce 1995 převezeny a uloženy do Panthéonu v Paříži, díky čemuž se Marie stala první ženou pohřbenou v Pantheonu za vlastní zásluhy. Její materiály a zápisky jsou dodnes považovány za životu nebezpečné, jelikož jsou kontaminovány vysokou hladinou radioaktivity. Bez ochranného oblečení nelze do materiálů uložených v olověných boxech nahlédnout.
www.techmania.cz, eee.prirodovedci.cz
Diskuze
