Balkánský řezník Ante Pavelić: Fašistický vůdce Chorvatska měl na svědomí stovky tisíc lidských životů. Před spravedlností utekl v kněžském rouchu

Ante Pavelić se narodil 14. července 1889 ve vesnici Bradina v Bosně a už na základní škole projevoval nadání a smysl pro studia. Základní školu navštěvoval hned na několika místech v Bosně a Hercegovině, jelikož otec byl dělník a místa jeho práce se často měnila, takže ho rodina následovala. Totéž platilo i o střední škole, kde se mladý Pavelić rozhodl, že se chce stát právníkem. Studia práv ukončil v roce 1915 a pracoval nejdříve jako notář, o tři roky později už z něj byl praktikující advokát. V té době se také začal aktivně angažovat v politice vstoupil do Chorvatské strany práv.

Pavelić na útěku

Jeho nacionalistické postoje se postupem času radikalizovaly. Po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 a vzniku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců se Pavelić stal ostrým kritikem srbské nadvlády v nově vzniklém státě. V nepřítomnosti byl odsouzen k smrti za spiknutí, jeho cílem bylo odtržení Chorvatska a Makedonie od Jugoslávie. Rozhodl se proto emigrovat nejdříve do Bulharska a odtud to Itálie, kde založil organizaci zvanou Ustaša, což bylo ultranacionální hnutí, s nímž chtěl Pavelic osamostatnit Chorvatsko. Když ale zorganizoval atentát na jugoslávského krále Alexandra I. Karadjordjeviće, bylo to už moc i na italského diktátora Mussoliniho, který Paveliće nechal zavřít do vězení nejdříve v Turíně a poté v Sieně.

V roce 1941 se vrátil do rodné země poté, co byla „osvobozena“, což znamenalo, že do ní pronikla německá vojska. Po předchozím režimu je však místní občané vítali s otevřenou náručí, jásotem a vděkem. Pavelić do čela Nezávislého státu Chorvatsko a zároveň sám sebe jmenoval předsedou vlády a ministrem zahraničí, aby svoji moc ještě více upevnil.

Mohlo by se vám líbit

Nacistický šéf Osvětimi Rudolf Höss: Nechal zabít milion lidí, žil v blahobytu a skončil na šibenici

Chorvatská genocida

Tím začalo všem chorvatským Židům, Romům, Srbům komunistům i pravoslavným křesťanům doslova peklo na zemi. Právě po těchto občanech šel Pavelić zcela cíleně a rozhodl se je ve své zemi masově vyvražďovat. Někdy ale stačila pouhá drobnost, ani nemuselo jít o příslušnost k církvi či rase, a lidé přicházeli o život zcela bezdůvodně.

Fašistický vůdce Chorvatska měl na svědomí 700 tisíc lidských životů

Pro masové vyvražďování za druhé světové války nechal Pavelić zřídit koncentrační tábor Jasenovac, o němž se často říkalo, že byl vzhledem k zacházení s vězni horší než Osvětim, každopádně byl postrachem celého Balkánu. Jedním z důvodem bylo třeba i to, že se vězni nevraždili v plynových komorách, jako tomu bylo zvykem v jiných koncentračních táborech, ale na Pavelićův příkaz se používal středověký způsob, kdy byla vězňům podřezávána hrdla a uřezávány hlavy, a to i přesto, že šlo o velmi pomalý způsob vraždění, k němuž se používal speciální nástroj zvaný srbosjek. Tímto stylem v Jasenovaci umřelo okolo 70 tisíc obětí, celkový počet mrtvých po Pavelićově genocidě ale činí něco kolem 700 obětí.

Mohlo by se vám líbit

Nejhorší koncentrační tábor nebyla Osvětim, ale chorvatský Jasenovac. Distancovali se od něj i nacisti

Útěk před spravedlností a atentát

Jakmile se druhá světová válka blížila ke konci, Pavelić tušil, že by to s ním nemuselo dopadnout dobře, a tak raději utekl za hranice. Až do roku 1948 se skrýval v Itálii, kde se vydával za pátera Gómeze a pátera Benareze. A byli to právě duchovní, kteří mu nakonec pomohli utéct do Jižní Ameriky, tak jako řada dalších nechvalně známých nacistů. Pavelić si chtěl v Brazílii pojistit život v luxusu, a tak s sebou převezl 250 kilogramů zlata a 1100 karátů drahokamů. 

Na rozdíl od svých nacistických kolegů, z nichž většina se ze strachu před spravedlností snažila na sebe moc neupozorňovat, Pavelić o sobě dával vědět velmi razantně. V Brazílii založil stašovskou exilovou vládu zvanou Chorvatské osvobozenecké hnutí a veřejně vystupoval. Až 10. června 1957 si na něj došlápla jugoslávská tajná služba a pokusila se na něm vykonat atentát. Ten dopadl neúspěšně, nicméně Pavelić vyvázl jen tak tak s vážnými zraněními. Jelikož měl strach o život a navíc zjistil, že se ho argentinská vláda rozhodla vydat Jugoslávii, raději o dva roky později utekl do Španělska, kde zemřel v posteli 28. prosince 1959 ve věku sedmdesáti let.

Zajímají vás osudy nacistických vůdců? Přečtěte si, co to byly krysí stezky, kterými prchali do Jižní Ameriky.

Mohlo by se vám líbit

Lovec nacistů Simon Wiesenthal: Za války se pokusil o sebevraždu v koncentráku, svému poslání zasvětil život. Vypátral Adolfa Eichmana a další

Galerie: Balkánský řezník Ante Pavelić byl postrachem válečného Chorvatska:

12 fotek 13 fotek