“Můj muž odešel do důchodu a najednou jsme si neměli co říct. Žijeme vedle sebe, ale ne spolu,” paní Zdena neví, jak to změnit

Paní Zdena (62 let) šla do předčasného důchodu kvůli zdraví. Těšila se na odpočinek a také si ho užila. Tři roky byla doma sama. Pečovala o manžela, vařila a snažila se co nejvíc napravit své zdraví. Když šel do důchodu její manžel Karel, těšila se. Budou doma společně, budou mít na sebe víc času. Jenže najednou zjistila, že si nemají co říct. Jsou spíš jako spolubydlící, je mezi nimi ticho a ani jeden z nich očividně neví, jak to napravit.

Mohlo by se vám líbit

“Milý Marceli, ozveš se, jen když něco potřebuješ. Ale já jsem tvoje máma, ne banka ani výdejna obědů,” píše v dopise svému synovi zklamaná Danuta

Můj muž odešel do důchodu a najednou jsme si neměli co říct

Když jsem před pár lety šla do předčasného důchodu kvůli zdraví, těšila jsem se, že si konečně trochu odpočinu. Dlouhá léta jsem pracovala manuálně v prádelně, což si na mně vybralo svou daň, trpím bolestmi zad, kloubů i velkou únavou. Můj muž, Karel, měl ještě pár let do důchodu, a já si tehdy říkala, že až bude taky doma, budeme mít konečně víc času na sebe. Jenže teď, když ten čas přišel, zůstalo ticho. Nepříjemné, prázdné ticho.

Zpočátku jsem byla ráda, že už na Karla nemusím čekat, až přijde z práce. Najednou jsme mohli snídat spolu, jít na krásnou procházku, naplánovat si výlet. Jenže nic z toho se nestalo. Karel jako by s odchodem do důchodu ztratil směr. Většinu dne prosedí u televize nebo na počítači. Mluvíme spolu jen o tom, co je třeba udělat – koupit pečivo, zaplatit účty, posekat zahradu. Jinak mlčíme. Dřív jsme se spolu smáli, hádali, plánovali. Teď jen mlčíme. A mě to ticho ubíjí.

Mohlo by se vám líbit

“S manželkou jsme odešli do domova důchodců a nemůžeme být šťastnější,” píše spokojeně pan Rudolf. Je o ně skvěle postaráno

Nejsme v krizi, jsme v nicotě

Přemýšlela jsem, jestli je tohle normální. Jestli se to stává všem. Vždyť jsme spolu přes třicet let. Prošli jsme si radostmi i trápením. Máme dvě dospělé děti, vnoučata, dům. Ale jako by nám všechno společné zůstalo v minulosti. Když se na Karla dívám, mám nepříjemný pocit, že je mi cizí. Nevím, co ho baví, co si myslí, co cítí. A nejhorší je, že ani on se neptá na mě. Jsme vedle sebe, a přitom každý sám. Jednou jsem se v noci přistihla, že přemýšlím o rozvodu. Představila jsem si, že bych se sbalila, přestěhovala se někam do menšího bytu, začala znovu. Ale pak si vzpomenu na všechny ty roky, co jsme spolu. Na všechno, co jsme spolu vybudovali. A taky si říkám, vždyť on přece není zlý. Jen… ztracený. Stejně jako já. A netuším, jak se pohnout z místa a zda to vůbec jde. Poradíte mi, prosím?

K situaci paní Zdeny se vyjadřuje vztahová koučka Martina Klecanská

Přestože se odchod do důchodu dotýká mnoha aspektů lidského života, většina rad, které lidem pomáhají tímto obdobím projít, se zaměřuje na finanční plánování. Odchod do důchodu je však zřídkakdy osamělým dobrodružstvím. A také rozhodně není jen o penězích. Dokonce největší roli hraje vzájemné porozumění a vztah, který spolu jako manželé budujete vlastně celý život. Romantičtí partneři, tedy nejčastěji manželé a manželky, nejen ovlivňují, kdy se ten druhý rozhodne odejít do důchodu, ale měli by také hrát klíčovou roli při formování cílů odchodu do důchodu a usnadňování těchto cílů na cestě. Jenže ne vždycky se to daří.

Mohlo by se vám líbit

“Manželka pořád hlídá vnoučata. Cítím se opomíjený, vše se točí kolem nich,” je smutný Leoš. Vnoučata miluje, ale chtěl si užívat důchodu i jinak

Některé páry se však ve svých vizích budoucnosti ne vždy shodují tak, jak by si mohly zprvu myslet. Partneři mohou být důležitým sociálním zdrojem, který lidem poskytuje příležitosti k podpoře a v průběhu času jim napomáhá k dosažení jejich cílů. Jenže ono nejed jen o podporu materiální, ale i o podporu psychickou. Budete spolu najednou trávit více času, budete spolu stále. Ano, může to být náročné, ale když si vše v hlavě nastavíte tak, abyste si co nejlépe užili podzim života s někým, kdo vám stojí po boku celý život, může to být krásné. Ne všechny páry se společného důchodu dočkají. Pokud jste se tedy dosud vyhýbali potenciálně obtížnému rozhovoru s partnerem, nalezení způsobu, jak se chovat kolektivněji a sladit své vize pro odchod do důchodu, může se vám podobná diskuse v další fázi vašeho společného života vyplatit. Běžte do toho, promluvte si a společně vykročte do další životní etapy!

Jak má paní Zdena začít se svým manželem komunikovat a celou situaci vyřešit? Je opravdu řešením rozvod, který ji napadl? Jaký máte názor vy? Přečtěte si také příběh paní Evy, která má vnučku mulatku a její manžel to nechce chápat.

Galerie: Zdena (62): Můj muž odešel do důchodu a najednou jsme si neměli co říct. Žijeme vedle sebe, ale ne spolu.

3 fotky 4 fotky