“Dcera čeká dítě s cizincem. Rodina se rozpadla, ale i proměnila,” píše paní Eva. Nečekala, kdo bude otcem jejího vnoučete

Paní Eva (59 let) nikdy netušila, že se bude muset vypořádat se situací, která nastala. Její dcera byla vždycky cestovatelka, milovala to, tedy přirozeně hned po škole odjela do zahraničí, kde střídavě v různých zemích žila. Našla si partnera, Francouze Olivera. Jenže je Francouz a Francouz. Což její rodiče ani ve snu nenapadlo. Tedy, lépe řečeno, není Francouz jako Francouz...

Dcera čeká dítě s cizincem. Rodina se rozpadla, ale i proměnila

Nikdy jsem si nemyslela, že tohle budu jednou vyprávět jako nějakou zpověď. Ne proto, že bych se styděla za svou dceru. Ale protože mě to pořád bolí a někde uvnitř vlastně pořád hledám odpovědi, proč to muselo být právě takhle. Naše Ema byla vždycky jiná. Už jako dítě milovala mapy, knihy o dalekých zemích a cizí jazyky. Po vysoké si našla práci, kterou mohla dělat na dálku, a začala cestovat. Půl roku žila tu v Portugalsku, pak v Gruzii, jindy ve Španělsku. My jsme ji podporovali, v rámci možností, protože jsme věřili, že to je jen fáze. Pak nám jednoho dne oznámila, že se zamilovala. Do Francouze jménem Oliver. Znělo to romanticky, až kýčovitě. Psala, že spolu cestují, že je s ním šťastná. Chtěla ho přivést domů, abychom ho poznali. A tak jsme připravili večeři a těšili se.

Mohlo by se vám líbit

“Moje dcera mě přestala zvát na rodinné oslavy. Nevím, co jsem udělala špatně,” ptá se smutně paní Magdaléna. S dcerou měly nádherný vztah

Není Francouz jako Francouz

Když vstoupili do dveří, s manželem jsme na chvíli ztratili řeč. Nebylo to jen překvapení. Oliver byl černoch. Ne že by to bylo něco hrozného, aspoň jsem si to myslela, ale přesto nás to úplně rozhodilo. Můj muž jen procedil mezi zuby: „To snad nemyslí vážně.“ Atmosféra zhoustla. Už během večeře dával najevo nevoli, narážky, pohledy, mlčení. Druhý den ráno mi řekl: „Tohle já nepřekousnu. S tímhle nám dcera neudělá vnouče, to teda ne.“ Ale udělala.

O pár týdnů později nám Ema volala přes video a se zářícíma očima oznámila, že je těhotná. Smála se, Oliver ji hladil po břiše. Já jsem nic neřekla. Jen jsem se dívala. Můj muž to vzal jako zradu. „Tohle není moje krev,“ pronesl a odešel z místnosti. Od té chvíle mezi nimi nepadlo jediné slovo. Naše rodina se rozpadla. Na Vánoce jsme poprvé neseděli společně u stolu. Můj muž přestal o Emě mluvit. Odmítal i poslouchat. „Nechci, aby se mi po baráku batolil malej Afričan,“ řekl jednou a mně se udělalo zle.

Mohlo by se vám líbit

“Manžel nadělal dluhy a já to mám teď splácet?” Ptá se paní Ema. Manžel měl milenku, která chtěla luxusní život, jeho dluhy ale přešly na jeho ženu

Ale já se Emy vzdát nedokázala. I když jsem to celé nechápala. I když jsem s tím bojovala. Když jsem se šla poprvé podívat na miminko, holčičku jménem Zoé, měla jsem strach. Ale pak jsem ji vzala do náruče a cítila, jak se mi láme srdce. Tolik bolesti… a přitom tolik lásky. Můj muž se odstěhoval. Nemůže to přenést přes srdce. Rodina se rozpadla. Ale něco nového se narodilo. Děvčátko, které nese v sobě víc světů. A možná i šanci, že jednou naše rány zacelí.

K situaci paní Evy se vyjadřuje studentka psychologie Jana Svobodová, která píše práci na téma multikulturních vztahů

Tento problém není specifický jen pro mezirasové páry, ale bohužel právě u nich je do jisté míry běžný a mnoho párůse s komentáři nebo nevolí setká. Kritika vašeho vybraného partnera ohledně jiného rasového původu může pocházet od jakýchkoli členů rodiny, kteří nejsou zvyklí, že někdo vybočí ze zaběhlých standardů. V závislosti s touto kritikou je ale dost patrné, že se mezi vašimi blízkými objevují lidé, kteří v sobě mají emoce související s rasismem, třídní příslušností a dalšími formami útlaku. Řešení zpětné vazby od rodiny může být, mírně řečeno, složité.

Mohlo by se vám líbit

“Dcera mi řekla, že mám pravidelně hlídat, protože potřebuje čas pro sebe. Ale co já?” Nechápe paní Miriam. Vnoučata miluje, ale je unavená

Bez ohledu na konkrétní okolnosti není jednání s takto zaměřenými členy rodiny, o to více s rodiči nebo jedním z nich, nikdy zábavné. Navíc je velmi bolestivé a pro vás jistě zraňující. Odhlédneme navíc od vašeho partnera, který se jistě také necítí dobře. Ale přesto existuje několik kroků, které mohou mezirasové páry podniknout, aby snížily dopad názorů ostatních lidí na váš vztah. Může být těžké nebrat si tyto věci osobně, zvláště pokud jde o členy rodiny, se kterými jste si v minulosti byli blízcí, ještě více v případě, že jde o vaše rodiče. Ale pokud je to možné, snažte se nebrat jejich názor jako útok. Pochopte je a uvidíte, co se stane časem. Jejich názor je jejich odpovědností a pokud se k němu rozhodnou tak přistupovat, je to jejich břemeno. Není to vaše. Navíc vidíte, že i vy jste zjihla, když jste držela vnoučátko v náručí.

Jak se má paní Eva vyrovnat s touto situací? Jak přimět manžela, aby se s dcerou usmířil? Co byste dělali na jejím místě vy? Přečtěte si také příběh pana Tomáše, který musel svou mámu přesvědčit, aby přestala řídit.

Galerie: Eva (59): Dcera čeká dítě s cizincem. Rodina se rozpadla, ale i proměnila.

3 fotky 4 fotky