Foto: Freepik
Domov důchodců je pro mnohé staré lidi strašákem. Něco, kam rozhodně nechtějí jít, protože by tam umřeli. A ještě navíc nedůstojně a bez péče. Je pravdou, že existují různé typy takových domovů. V jedněch je péče skvělá, jinde zase průměrná. Záleží na tom, které místo si k dalšímu životu vyberete. Rozhodně ale nejde jen o "odkladiště" starých lidí. I domov seniorů může být skvělým místem k životu.
Pan Rudolf s manželkou už dopředu věděli, že když začnou stárnout a život v bytě jim bude činit problémy, poohlédnou se po místě, kde by mohli žít důstojně a spokojeně. Pohodlně a bez nutnosti přenést péči o ně na děti. Zastávají názor, že jejich děti si mají užívat života, ne se starat o ně. Manželka si zlomila před deseti lety nohu a to byl signál, že se mají stěhovat. A vybrali si naprosto skvěle, rozhodně by neměnili. Našli skutečně perfektní místo, kde tráví podzim života.
S manželkou jsme odešli do domova důchodců
Možná jsme s manželkou měli štěstí, možná jsme přizpůsobiví, kdoví. Každopádně jsme v domově důchodců, šestým rokem a neměnili bychom! Jsme moc šťastní a spokojení. Už v mládí jsme věděli, že v takovém zařízení skončíme, protože není na nás, abychom děti zatěžovali péčí o nás. Děti mají žít svůj život a vychovávat nám vnoučata, ne se starat o své rodiče. Proto jsme se s ženou domluvili a když si před deseti lety zlomila nohu, věděli jsme, že je čas. Udělali jsme si průzkum, zjistili, co je kde nejlepší a pak jsme se rozhodli. Naše děti nám to sice rozmlouvaly, ale my se nedali.
Jsme spokojení
Vybrali jsme si místo, kde to žije. Máme svůj vlastní byteček, o jídlo se nestaráme. Chodí za námi sestra s léky, máme lékaře k dispozici. Navíc je tady pořád nějaký program. Chodíme na procházky, chodí za námi paní s pejsky, což je naše nejoblíbenější aktivita, jen tak sedět a hladit si ten hebký kožíšek. Máme tady nové přátelé, hrajeme karty, různé hry. Koukáme na kriminálky, moje manželka má čas číst knihy. Děti za námi chodí pravidelně, berou si nás sem tam na víkend nebo na Vánoce. Jsme skutečně šťastní a spokojení, doma bychom neměli tolik pohodlí a komfortu.
Je tu vše přizpůsobeno přesně pro nás. Máme pohodlné vysoké postele, sprchový kout, všude se můžeme přidržet, nic není vysoko nebo nízko. Vše si umíme zaplatit z důchodů a spoření, které jsme si zakládali, a zůstává nám ještě dost na to, abychom si ještě něco pořídili. Domov důchodců pro nás neznamená místo, kde dožijeme, ale místo, kde spokojeně žijeme.
Nejlepší odpověď na situaci pana Rudolfa má doktorka Sandra Petersen, vedoucí viceprezidentka pro zdraví a wellness ve společnosti Pegasus Senior Living
Naše populace rychle stárne. Pochopení toho, jak si vybrat domov pro seniory, je pro proces stárnutí zásadní. Nalezení toho pravého domova přesně podle vašeho životního stylu tak, abyste ho nemuseli moc měnit, se může zdát náročné. Rozlišování mezi domovy pro seniory, zařízeními pro bydlení seniorů a dlouhodobou péčí nemusí ale tak být složité. Jak je rozlišit?
Domov důchodců je víc než jen místo k bydlení. Je to komunita navržená s ohledem na jedinečné potřeby a přání starších dospělých. Seniorské, nebo nově též komunitní, bydlení, je něco jiného. Ve své podstatě je domov důchodců se společným bydlením, které svým obyvatelům nabízí bezúdržbový životní styl. Senioři tam tak mají svůj byteček, často i se svým vlastním nábytkem a zařízením. A právě tento typ bydlení jim dává čas soustředit se na to, na čem skutečně záleží: užívat si zlatého věku.
Jedním z důležitých faktorů, které je třeba zvážit při výběru domova pro seniory, je finanční struktura. Životní náklady v těchto komunitách se liší stejně jako služby, které nabízejí. Výběr domova pro seniory je důležité rozhodnutí, které vyžaduje pečlivé zvážení a plánování. Nezapomeňte však, že nejde jen o nalezení místa k bydlení – jde o nalezení místa, kde se vám bude skutečně dařit. A to by pak měly pochopit i vaše děti.
Pan Rudolf si s manželkou vybrali svou vlastní cestu a vybrali si dobře. Jsou spokojení a šťastní, že kolem sebe mají lidi stejného věku. Jak se na podobnou situaci díváte vy? Přečtěte si také příběh pana Marka, kterého se snaží kontaktovat jeho matka, která se o něj v dětství nestarala.
Galerie: Rudolf (77 let): S manželkou jsme odešli do domova důchodců a nemůžeme být šťastnější!
Dostávala jsem dřevákem na zadek: Herečka Zuzana Zlatohlávková otevřeně nejen o svém divokém temperamentu a tenisové kariéře
Nejčtenější články
Doporučujeme
“Zemřel mi manžel a moje děti už plánují a hádají se, jak si rozdělí dědictví,” pláče Dorka
“Otec se o mě nestaral, ale teď chce, abych mu pomáhala,” nechápe Darina. Odpovídá psychoterapeutka Dagmar Pechová
“Máma odmítá operaci, ale svými bolestmi a potřebami terorizuje všechny kolem,” píše Martina
“Děti mě chtějí dát do domova, ale já tam nechci, ať se o mě postarají,” má jasno Jindra
“Moje máma se zbláznila a na staré roky se chová jako zamilovaná puberťačka,” je v šoku Milena
“Na Vánoce vidím v práci smutek a zmar, lidi si své blízké neberou domů,” je smutná Zdena
“Máma potřebuje péči. Domov s pečovatelskou službou odmítá, ale já už dál nemůžu,” je unavená Valerie
“Táta už to sám nezvládá. Nikdy bych nevěřila, že si s vlastním otcem nebudu vědět rady,” píše Anežka
“Dostala jsem v práci výpověď. Je to už půl roku a nemůžu nic sehnat. Pro všechny jsem stará,” píše smutně paní Lída. Je jí jen přes padesát
